Akvárium - jednání u kulatého stolu

31.5.2000

Středeční dopolední program semináře CASLIN pokračoval diskusí kolem kulatého stolu, v podobě oblíbeného "akvária" kde 11 představitelů resortu školství a kultury s moderátory Martinem Svobodou a Zuzanou Řepišovou otevřelo diskusi postupně na šest témat:

1. Potřebná úroveň školního vzdělání
2. Další vzdělávání
3. Organizace dalšího vzdělávání
4. Lektoři
5. Obsah dalšího vzdělávání
6. Akreditace, certifikace.

Účastníci "akvária" se v časovém limitu vyslovovali k jednotlivým tématům, následovala diskuse v rámci kulatého stolu, komentář zahraničních lektorů k naneseným otázkám a každé téma uzavírala diskuse publika.

ad 1) Potřebná úroveň školního vzdělání

Účastníci kulatého stolu se věnovali otázkám úrovně vzdělání, typu škol, tj. oblasti "teorie" (VŠ knihovnické a jiné) a "řemesla" (vyšší střední a středoškolské).

Úvodní vyjádření vybraných zástupců v "akváriu" podporovala jak užitečnost všech tří typů škol, tak vyjadřovala potřebu především VŠ, ať už formou magisterského knihovnického studia po absolvování bakalářského studia jakéhokoliv typu VŠ, nebo přímo nejvyšším typem knihovnického vzdělání. Větší podporu mělo vyšší střední vzdělání před středoškolským. Diskuse kolem kulatého stolu dále nanesla různost požadavků podle typu knihoven, problémy se zařazením knihovníků ve službách. Jako důležitý zdroj informací se potvrdil průzkum zpracovaný Národní knihovnou v Praze, mapující vzdělanostní, věkovou a mzdovou situaci v českých knihovnách.

Shrnutí potvrdilo potřebu několika úrovní vzdělání v rozsahu podle typu knihovny a konkrétních potřeb. Podstatnou vlastností je otevřenost, schopnost se učit, rychle se adaptovat na nové potřeby.

Zkušenosti ze zahraničí, jak v komentáři uvedli zahraniční lektoři, jsou odlišné, jednoznačně převažují absolventi VŠ, bakaláři, ve vyšších funkcích PhD. Ale i ze zahraničí zazněl termín "řemeslná zručnost", potřebná pro pomocné práce, absolventy SŠ.

Širší diskuse potvrdila zájem na co nejvyšším vzdělání zaměstnanců od knihovnického zaměření po různé typy škol, podstatná je vědomostní flexibilita. Byla zdůrazněna potřeba rozvoje oboru, vědeckých prací v oboru na nejvyšší úrovni, rozvoj teorie a metod.

ad 2) Další vzdělávání

Téma dalšího vzdělávání, tj. mimoškolního vzdělávání, zahrnovalo otázky odpovědnosti, motivace, zaměření rozvoje a také problematiku financování. Názory potvrzovaly zejména odpovědnost jednotlivce- zaměstnance, ale i nutnost podpory motivace ze strany státu a zaměstnavatele, možnosti profesní organizace, spolkové, podpůrné činnosti. Potřebný rozvoj dovedností, znalostí, pochopení vazeb a souvislostí, schopnost týmové práce. Nejsložitější je otázka financování, kde byla podporována kombinace podílu zaměstnance i zaměstnavatele.

Nejdůležitější je posílení motivace. Shrnutí vyzvedlo zásadní odpovědnost u jednotlivce-zaměstnance, podíl má také zaměstnavatel, vedení organizace, stát má vytvořit dobré podmínky, umožnit metody podpory jak je využíváno v zahraničí (USA, UK). Finanční podíl mají všechny skupiny, stát nepřímými mechanizmy (granty, daňové úlevy aj.).

Komentář zahraničních lektorů potvrdil uvedené názory s tím, že je třeba rozlišovat mezi školním a dalším vzděláváním, klást důraz na odpovědnost. Významný odborník by měl sám školit své kolegy apod.

Shodný závěr - podmínky musí vytvářet stát, financování je na zaměstnavateli, částí na vzdělávací instituci až na posledním místě na zaměstnanci.

ad 3) Organizace dalšího vzdělávání

Do organizace dalšího vzdělávání spadají kurzy, rekvalifikace, trénink, otázka sdružování vzdělávacích aktivit na různých úrovních (podle regionů, resortů apod.). Názory nepodpořily vznik jednoho centra pro další vzdělávání, ale potřebu koordinace nabídky, určité integrace. Nutno brát v úvahu specifika rezidenčních kurzů a distančního vzdělávání. Podstatné je shrnutí informací o dalším vzdělávání, zajištění přehledu, dobré orientace v nabídce pro zájemce, využití programů a grantů. Podpora představy jednoho centra byla obhajovaná v souvislosti s katalogem prací, nutnou koordinací, vypracováním kariérních řádů, metodickou rolí centra. Možnost sdružování podle typů dalšího vzdělávání, průnikově-satelitně včetně nabalování oborových specializací.

Shodně bylo podpořeno centrum zajišťující přehled o nabídce, garantující sladěný a vymezený obsah kurzů, centrální metodiku s možností lokální adaptace na konkrétní podmínky.

Z geografického hlediska výhody a nevýhody rezidenčních kurzů i distančního vzdělávání. Podchytit povinnost centra archivovat registr absolventů, lektorů, zpracování kariérního řádu atd.

V zahraničí se potvrzuje potřeba střediska udržujícího přehled o nabídce kurzů, zajišťujícího řadu informací a mající podporu všech knihoven a profesních asociací.

Závěr - sdružování z hlediska geografického, podle typů "resortů" podle typu kurzů, obsahu kurzů. Cílem je zajištění informací a možnosti výběru pro jednotlivce, modularita kurzů.

ad 4) Lektoři dalšího vzdělávání

Otázky k tomuto tématu se týkají zapojení profesionálních knihovníků nebo profesionálních učitelů u knihovnických témat kurzů. Využití specialistů (právníků, psychologů, manažerů, informatiků) se schopností přizpůsobit výklad potřebám oboru. Důležité je hodnocení úrovně kurzu a lektorů frekventanty kurzů.

Zajištění certifikace lektorů, zaručení kvality kurzu. Mobilita - finanční nároky, ale problémy i v možnostech-programech, závazcích, výhoda v přenášení znalostí. Zmíněna byla potřeba podpory ze strany vedoucích institucí k uvolňování pracovníků pro vykonávání lektorské činnosti.

Shrnutí diskuse potvrdilo pro lektory výhodu kombinace poloviny profesionálních knihovníků a poloviny učitelů. Profesionální učitelé mohou pomoci s průpravou knihovníků pro lektorskou činnost. Potřebné zapojení specialistů do dalšího vzdělávání. Nutné hodnocení - zpětná vazba od účastníků kurzů.

Ze zahraničních zkušeností kladen důraz na kvalitu lektorů, od čehož se odvíjí výsledky. Hodnocení lektorů provádí studenti, je určeno jak pro lektora, tak pro děkana fakulty. Upřednostňování multimediálního způsobu - přednáška, seminář, workshop - ve skupinách.

Závěr:
Vyrovnaná účast profesionálních knihovníků a profesionálních učitelů, (nutná motivace zaměstnavatelů k umožňování lektorské činnosti).
Využití specialistů z dalších oborů.
Mobilita - otázka financí.
Hodnocení lektorů (certifikace) - záruku kvality by garantovala asociace.

ad 5) Obsah dalšího vzdělávání

Toto téma bylo rozděleno na 4 otázky:

1. Jak stanovit, co by mělo být obsahem (ze zkušenosti, z hlediska zájmu).
2. Forma - rezidenční vzdělávání, dálkové (distanční) vzdělávání.
3. Ověření účinku, výsledek vzdělávání.
4. Hodnocení lektora i podkladů.

V diskusi k první otázce zazněla potřeba průzkumu se zahrnutím vizí, trendů. Forma vzdělávání závisí na cíli, kterému má vzdělání sloužit. Ověření účinku např. vstupní a výstupní ověření znalostí, různé názory na zkoušky, vhodnější je závěrečná práce zaměřená na praxi, v kombinaci se skupinovým hodnocením absolventů. Osvědčené jsou závěrečné diskuse, prezentace názorů a postojů. Hodnocení lektora zahrnuje i hodnocení podkladů pro kurz, ukazuje i na celkovou úroveň centra, v jaké kvalitě má studijní materiály. Doporučované teze k samostudiu.

Velký zájem o zavedení vzdělávání formou on-line, výzva k zavedení těchto kurzů.

Zahraniční lektoři doporučili v diskusi zjednodušení problému, sjednocení potřeb, posloupnost kroků - důraz na hlavní potřeby, účel kurzu, cíl kurzu - plán vlastní práce a využitelnosti ve vlastní instituci. Začínat u základů, během práce tvořivě postupovat. K otázce využití volného času (víkendové kurzy) - problém u obou skupin, lektorů i absolventů.

Důraz na nutnou změnu myšlení - pochopit, že je nutné ve vzdělávání pokračovat.

ad 6) Akreditace - certifikace

Poslední téma zahrnuje akreditaci kurzů, certifikaci kurzů a lektorů, certifikaci pro absolventy. Akreditaci kurzů/programů požaduje zaměstnavatel i jedinec. Má význam pro zařazení do třídy, perspektivně pro zpracování kariérního řádu. Akreditaci poskytuje resort -MŠMT, zájem o rozšíření na profesním základě, posílení autority SKIP, vytvoření akreditačního výboru nebo rady, vzdělávací komise, příp. další instituce. Záleží na obsahu a cíli. Je nutné k hodnocení dalšího vzdělávání.

Potvrzení/osvědčení, certifikát o absolvování kurzu je potřebný, jedná se o společenský kapitál, může znamenat finanční přínos. Na tomto osvědčení má zájem jak instituce, tak jedinec jako garanci kvality. Certifikát pro absolventy kurzu požaduje jedinec i instituce, je nutná z hlediska vazby na funkční a platový postup.

Vyjádření zahraničních lektorů se opíralo především o dosažené znalosti, dovednosti, ne doklad o absolvování kurzu. Na druhé straně je žádoucí doložit získání diplomu, zajištění zohlednění vzdělání, strukturu odměn. Absolvování kurzů vytváří osobnost člověka.

Z dalších poznámek a námětů je to stanovení plánu školení, tréninku s následným promítnutím ve finančním ohodnocení. Dosud snad jen navýšením osobního ohodnocení. Zaměstnavatelé mají zatím jen velmi malý prostor pro rozšíření motivace. Zmíněn registr absolventů.