Průzkum věkové, vzdělanostní a mzdové situace v knihovnách České republiky

Zlata Houšková

Úvod

V průběhu září - listopadu 1999 provedla Národní knihovna ČR průzkum věkové, vzdělanostní a mzdové situace v knihovnách ČR. Primárně byl průzkum zaměřen na veřejné knihovny v obcích a městech. Srovnávací skupinou byly knihovny specializované, a to ústřední odborné, vysokoškolské, lékařské, knihovny Akademie věd a některé další (knihovny podnikové aj.). Jako metoda sběru dat byl zvolen formalizovaný dotazník, který vyplňovali podle podrobných pokynů vedoucí pracovníci knihoven. Na formulaci otázek v oblasti mezd se podílel odborový svaz pracovníků knihoven. Zpracování dat a statistické vyhodnocení provedla firma Sociofond. Financování průzkumu bylo částečně zabezpečeno grantem Ministerstva kultury ČR ve výši 100 000,- Kč, částečně náklady hradila Národní knihovna ČR - 45 000,- Kč.

Rozesláno bylo celkem 1100 rozsáhlých (šestnáctistránkových) dotazníků. Bylo osloveno cca 800 knihoven veřejných a 300 knihoven specializovaných. Dotazník vyplnilo a vrátilo celkem 569 knihoven, tj. 51,72% z celkového množství, z toho návratnost u veřejných knihoven byla cca 60%, návratnost u ostatních oslovených knihoven, které tak tvořily pouze cca 16% z výzkumného souboru, byla asi 30%. Výsledky většiny ukazatelů z této skupiny nelze tedy považovat za zcela reprezentativní a přikládat jim větší váhu .

Průzkum obdobného charakteru nebyl podle našich informací v oboru proveden. od druhé poloviny osmdesátých let, kdy se Státní knihovna ČSR pokusila o zjištění věkových a vzdělanostních charakteristik ve veřejných knihovnách (přičemž v oblasti vzdělávání se zjišťoval pouze dosažený stupeň školního vzdělání pracovníků knihoven).

Cíl průzkumu

Rozhodující význam lidských zdrojů a otázky souvisící s jejich dalším rozvojem se sice i v České republice ocitly na pořadu dne, ale v našem oboru je stále ještě obecně jako důležitější vnímána problematika technického vybavování knihoven, řešení materiálních a prostorových problémů apod. Kvalita a kvalifikovanost personálu a jeho další rozvoj bývá vnímán jako něco, co je buď samozřejmé (nějak) nebo přijde na řadu později (až pak). Protože krátkozrakost tohoto přístupu je zřejmá, rozhodli jsme se zjistit, resp. ověřit a analyzovat některé důležité faktory a poskytnout tak základ pro další žádoucí kroky a - doufejme - rozvoj v oblasti personální, zejména ve vzdělávání. Cílem bylo tedy analyzovat stávající věkovou a kvalifikační strukturu pracovníků v jednotlivých typech knihoven, očekávaný vývoj v přijímání nových pracovníků na odborná knihovnická místa, posoudit priority v dalším vzdělávání knihovníků v oblasti základních knihovnických činností, managementu a informačních technologií, úroveň jazykových znalostí, ale i úroveň platů v knihovnách. Data byla zjišťována v následujících oblastech:

• Základní statistické údaje o knihovním fondu; o počtu výpůjček, registrovaných čtenářů a návštěvníků za rok.
• Počet pracovníků a jejich strukturální rozložení, vývoj zaměstnanecké základny v letech 1990, 1996 a 1998.
• Věková a vzdělanostní skladba pracovníků , jejich pracovní stabilita.
• Počet a struktura nově přijatých pracovníků v letech 1997 a 1998.
• Tříleté výhledové potřeby přijímání absolventů knihovnických škol.
• Mzdová diferenciace a vliv dalšího vzdělávání na mzdové složky.
• Počítačová gramotnost a nejčastější zdroje jejího získávání.
• Úroveň jazykových schopností a jejich hodnocení vedoucími jednotlivých institucí.
• Formy podpory při rozšiřování kvalifikace v oblasti jazykové výuky a práce s informačními technologiemi.
• Uznávané priority ve vzdělávání pracovníků knihoven v oblasti:
  • knihovnických činností;
  • managementu knihoven;
  • informačních technologií.
• Platové podmínky pracovníků knihoven dle údajů za rok 1998.

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE

Druh knihovny	Počet odpovědí	Knihov. jednotek	Výpůjček /rok	Čtenářů /rok	Návštěv /rok
Obecní (místní) knihovna	118	1601026	2115985	38757	419167
Měst. Knihovna v městě do 5 tis.obyvatel	134	2630360	3438573	60661	662536
Měst. Knihovna v městě s 5 až 20 tis. obyvateli	133	5264674	8451954	170719	1934802
Měst.knihovna v městě s 20 až 100 tis.obyvateli	9	924637	2028381	44704	539516
Měst.knihovna v městě s více než 100 tis.obyvateli	3	3465915	7962429	219894	2301824
Okres.knihovna nebo městská knihovna v okres.městě	61	10436397	16452569	376749	4547047
Státní vědecká knihovna (včetně MZK a NK ČR)	9	17177680	5077512	233933	2315433
Veřejné knihovny celkem	467	41500689	45527403	1145417	12720325
Ústřední odborná knihovna	5	2512949	479750	52430	307943
Vysokoškolská knihovna	35	7258664	1129775	123822	873732
Knihovna ústavu AV ČR	23	1620414	90682	6890	23110
Lékařská knihovna	17	1111990	453800	25517	52137
Ostatní knihovny	9	629348	47609	9906	38674
Specializované knihovny celkem	89	13133365	2201617	218565	1295596

Zvolená kategorizace knihoven přinesla některé metodické problémy, jak se ukázalo později, přesto se jeví jako poměrně funkční vzhledem k výsledkům. Z uvedené tabulky je patrna vysoká návratnost dotazníků z velkých knihoven (kategorie SVK - chybí pouze jedna knihovna, kategorie knihovny v okresních městech - 78% apod.).

V souladu se zaměřením tohoto semináře se nadále budeme zabývat pouze problematikou kvalifikace a vzdělávání neboť vyhrazený časový prostor neumožňuje věnovat se celé personální problematice, jakkoli by to jistě bylo zajímavé.

Kvalifikační úroveň pracovníků knihoven

Otázku kvalifikační skladby zodpovědělo 459 z celku veřejných knihoven a všechny specializované knihovny. Kvalifikační skladba byla uvedena celkem u 3403,6 pracovníků veřejných a u 910,8 pracovníků specializovaných knihoven (přepočtený stav). V celku veřejných knihoven mělo největší procento odborných pracovníků - knihovníků ukončeno středoškolské vzdělání knihovnického typu (střední nebo vyšší odborné) - 46,5%. Druhou nejčastěji zastoupenou kvalifikační skupinou byli pracovníci se středním vzděláním neknihovnického zaměření (ÚSV, ÚSO, VO). Tito pracovníci tvořili ve veřejných knihovnách podíl 30,6%. Vysokoškolsky vzdělaných pracovníků bylo v získaném souboru celkem 18,4%, z toho 12,5% s vysokou školou knihovnického a jen 5,9% s vysokou školou neknihovnického zaměření. Celkovou kvalifikační skladbu doplňovali knihovníci se základním vzděláním. V souboru veřejných knihoven tvořili podíl 4,5%.

U specializovaných knihoven byla kvalifikační skladba odlišná. Nejvíce odborných pracovníků - knihovníků mělo sice rovněž středoškolské vzdělání knihovnického (32,8%) a neknihovnického (26,4%) zaměření, na rozdíl od sítě veřejných knihoven zde však pracoval vysoký podíl pracovníků s vysokoškolským vzděláním neknihovnického typu (21,4%) i poněkud vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných knihovníků (16%). Vyplývá to patrně z oborového zaměření těchto sítí knihoven a z toho vyplývajících nároků na oborové znalosti.

Se vzdělanostní strukturou pracovníků v knihovnách tedy nelze být příliš spokojeno (žádoucí by bylo vyšší procento vysokoškolsky vzdělaných pracovníků), i když vzhledem k celkové populaci v ČR je úroveň vzdělání nepochybně nadprůměrná ( což ovšem vůbec nekoresponduje například s platovým ohodnocením; ale to je okruh otázek pro jinou diskusi). Otevírá se zde jako v jiných oborech naléhavá potřeba uznání vyšších odborných škol jako neuniverzitních škol vysokých. Např. absolventi pražské VOŠIS tuto úroveň v praxi prokazují, zařazeni a platově hodnoceni však v knihovnách mohou být pouze jako absolventi středních škol. To má (vedle mnoha dalších faktorů) nepochybně nežádoucí vliv na jejich malý zájem o zaměstnání v knihovnách.

V síti veřejných knihoven je stále největší poptávka po absolventech středních knihovnických škol (cca 60%), absolventech vyšších škol informačních služeb (21%), ale také po absolventech vysoké školy se zaměřením na informační studia (19%). Poptávka po vyšším vzdělání je tedy značná a dle určitých signálů lze usuzovat, že se bude zvyšovat. Největší poptávku po absolventech vysoké školy vykazují státní vědecké knihovny (33%), velké městské knihovny (26%) a okresní knihovny (19%).

V sítích specializovaných knihoven bude výhledově největší poptávka po absolventech vysoké školy s informačním zaměřením, kteří mají v knihovnách AV ČR tvořit cca 56%, v ústředních odborných knihovnách až 40% a ve vysokoškolských knihovnách 38% z nově přijímaných pracovníků. Nižší kvalifikační nároky vykazovaly lékařské knihovny, kde převažovala poptávka po středoškolských absolventech.

Struktura nově přijatých pracovníků podle vzdělání a praxe

V souvislosti s předchozí otázkou jsme zjišťovali, kolik a v jaké struktuře bylo přijato nových pracovníků v posledních dvou letech. Struktura nově přijatých pracovníků je vypočítána z 283 nově přijatých pracovníků v roce 1997 a 280 pracovníků v roce 1998, tj. celkem 563 pracovníků, tedy jen přibližně z cca 40% z celku nově přijatých pracovníků ve veřejných knihovnách. V přijímání nových pracovníků v obou letech převažovali knihovníci s praxí (1997: 63%; 1998: 61%) nad novými absolventy (1997: 36,8%; 1998: 38,9%). Teprve delší časová řada by mohla dát odpověď na otázku, zda percentuální nárůst absolventů je nahodilý nebo zákonitý, a poskytnout možnosti extrapolací.

S požadavky na vzdělání nových pracovníků (uvedenými v odstavci o poptávce do budoucna) ostře kontrastují výsledky přijímacích řízení ve sledovaném období. V obou letech byli do knihoven více přijímáni pracovníci se vzděláním neknihovnickým. Vzájemný poměr nových pracovníků s knihovnickým a neknihovnickým vzděláním byl v obou letech přibližně stejný. Absolventi knihovnických škol (s praxí i bez praxe) tvořili cca 30% a absolventi škol s neknihovnickým zaměřením cca 70% z celku všech nově přijatých pracovníků. Jedná se o potvrzení intuitivně vnímaného stavu, jehož příčiny by měly být v budoucnu hlouběji zkoumány. Mohou na jedné straně znamenat fakt vynuceně přijímaný (není zájem kolegů vzdělaných v oboru nastupovat do knihoven), nebo knihovnami iniciovanou situaci (potřebujeme pracovníky s jiným/všeobecným vzděláním, kteří si knihovnickou (?) odbornost doplní (?) jinou cestou), nebo také fakt, že středoškolsky vzdělaní pracovníci (majoritní část zaměstnanců knihoven) nepotřebují knihovnickou odbornost - a další možné kombinace těchto přístupů. Jedná se o jednu z nejdiskutovanějších otázek v české odborné veřejnosti, která meritorně souvisí s otázkou tzv. tvrdého jádra tohoto studijního oboru, jeho proměnami, vývojem, reflexí ve školní výuce, kontaktu s praxí atp. Zůstaňme však pro tuto chvíli u výsledků průzkumu a ponechme prostor k diskusi.

Vliv dalšího vzdělávání na jednotlivé složky mzdy

Zda existuje v knihovnách ekonomická motivace pro zvyšování, prohlubování či inovování vzdělání, doplňování kompetencí jsme zjišťovali v dalším okruhu otázek.

Podle odpovědí získaných z průzkumu lze konstatovat, že:

• dosažení vyššího stupně školního vzdělání více ovlivňuje nadtarifní složku mzdy nežli zařazení do tarifní třídy. To je samozřejmé, setrvá-li pracovník na stejném pracovním místě. Přesto určité procento, u něhož ke zvýšení tarifní složky dochází (předpokládáme, že jsou dodržovány mzdové předpisy), může znamenat, že dosažení vyššího stupně školního vzdělání je cestou k určitému kariérnímu postupu, alespoň v některých knihovnách.
• ostatní formy celoživotního vzdělávání mají větší vliv na zařazení do platové třídy nežli na nadtarifní složku mzdy, což by předchozí tvrzení částečně potvrzovalo; na druhé straně jsme však předpokládali výraznější vliv právě na nadtarifní složku mzdy, což se průzkumem nepotvrdilo
• ve specializovaných knihovnách mají obě formy dalšího vzdělávání knihovníků větší váhu při zařazování do platových tříd nebo při zvýšení nadtarifní složky mzdy nežli v síti veřejných knihoven; menší ekonomická efektivita vzdělání pro pracovníky veřejných knihoven je jistě výrazně demotivujícím prvkem a měla by být (i v rámci velmi malého manipulačního prostoru managementu ) významněji posilována . (Četné odpovědi byly doplněny depresivními informacemi o absolutním ignorování kvalifikačního růstu a vzdělávacích aktivit pracovníků ze strany zřizovatelů knihoven, které vede k následné apatii pracovníků v tomto směru.)

Jazykové znalosti a jejich hodnocení

Obecně známé problémy České republiky v oblasti jazykových kompetencí a akcelerující postup implementace informačních a komunikačních technologií (ICT) do knihoven nás vedly k tomu, abychom věnovali zvýšenou pozornost těmto dvěma oblastem.

V celku 569 knihoven zúčastněných v průzkumu byly jazykové znalosti uvedeny u 62% knihovníků ve veřejných knihovnách a u 96% knihovníků ve specializovaných knihovnách. Zdánlivě tedy situace velmi dobrá, zejména vzhledem k situaci v celku populace v ČR. V celém souboru však procentuálně značně převažovala znalost ruského jazyka; znalosti hlavních světových jazyků (angličtiny, němčiny, francouzštiny a španělštiny) vykazovalo 53,4% knihovníků ve veřejných knihovnách a 59,1% knihovníků v ostatních knihovnách (ještě stále ovšem relativně uspokojivé výsledky).

Největší procento knihovníků se znalostí světového jazyka vykazovaly v síti veřejných knihoven státní vědecké knihovny (63,3%), ve specializovaných knihovnách to byly "ostatní" knihovny (firemní apod.) se 72,7% a knihovny Akademie věd s 60,6%.

V hodnocení jazykové výbavy pracovníků je však třeba brát v potaz vysokou míru subjektivity tohoto hodnocení. Např. je otázkou, jak byl chápán pojem aktivní znalosti jazyka, do jaké míry hrála roli snaha "lépe jako instituce vypadat" apod. Hodnocení - zdá se - spíše vypovídá o tom, jak vyhovující je, resp. jak se vedoucímu pracovníkovi jeví, v této oblasti situace v knihovně.

Úroveň jazykových znalostí byla vedoucími pracovníky knihoven "oznámkována" stupnicí 1-4 (optimální-dobrá-dostatečná-nevyhovující). V síti veřejných knihoven byla jazyková úroveň vnímána jako nevyhovující u 45,5% knihoven, jako dostatečná u 36,6% knihoven. Jako optimální deklarovalo jazykovou vybavenost pouze cca 6% knihoven.Ve specializovaných knihovnách byla úroveň jazykových znalostí hodnocena lépe, převážně jako dostatečná (u 48,9% knihoven) nebo jako dobrá (u 31,9% knihoven). Optimální hodnocení jazykových znalostí uvedlo jen 3,2% vedoucích pracovníků specializovaných knihoven. Dosavadní praxe tento relativně optimistický názor příliš nepotvrzuje. Je spíše třeba mít obavy z podcenění potřeby jazykových znalostí a dovedností, zejména pak jejich aktivní formy.

Dovednosti ve využívání softwaru - kompetence v oblasti práce s ICT

V průzkumu bylo zjišťováno, jaké procento pracovníků knihoven je schopno rutinně využívat některé druhy počítačového softwaru, speciálně pak:

• automatizovaný knihovnický systém;
• práce v prostředí Windows;
• některý druh textového editoru;
• některý druh tabulkového procesoru;
• některý druh grafického editoru;
• elektronickou poštu (e-mail);
• internet pro vyhledávání informací;
• editor pro vytváření webovských stránek;
• rešerše z elektronických databází;
• automatizované ekonomické agendy;
• operační systém (např. Novell, Unix, Windows NT apod.).

Pro zjednodušení jsme vytvořili 4 kategorie:

1. kategorie zachycuje ty knihovny, kde příslušný software dosud není knihovníky využíván;
2. kategorie zachycuje knihovny, kde příslušného software rutinně používá 1-50% knihovníků;
3. kategorie jsou knihovny, kde software používá 51 -90% knihovníků;
4. kategorie zahrnuje knihovny, kde si příslušný software osvojili všichni odborní pracovníci.

Následující přehled se týká bohužel pouze veřejných knihoven, které dodaly dostatečně reprezentativní množství podkladů, a poskytuje poměrně jasnou představu o stupni znalostí a dovedností v práci s informačními technologiemi v těchto knihovnách.

Automatizovaný knihovní systém (AKS)

Státní vědecké knihovny (9)

Automatizovaný knihovní systém je využíván ve všech 9 státních vědeckých knihovnách. Z toho 3 knihovny (33,3%) uvedly znalost používání AKS u všech pracovníků, v 5 knihovnách AKS ovládá 10 - 50% knihovníků, v 1 SVK pouze 11% knihovníků. Vzhledem k vyšší specializaci činností v knihovnách této kategorie nelze předpokládat, že ideálním stavem je, aby AKS ovládalo 100% pracovníků (někteří z nich pracují na zcela jiných úsecích), přesto se výsledky nezdají příliš uspokojivé.

Okresní knihovny (62)

Z 62 okresních knihoven je AKS využíván v 56, tj. v 90% knihoven, z toho ve 28 knihovnách ovládají AKS všichni knihovníci, ve 26 více než polovina a ve 2 knihovnách méně než polovina knihovníků. Daleko nižší počet pracovníků těchto knihoven vede k nezbytnosti osvojení AKS u většího procenta osob.

Městské knihovny v městech nad 100 tis.obyvatel (3)

Do této kategorie spadají Městská knihovna v Praze, Knihovna města Ostravy a Knihovna města Plzně. AKS je dle zjištění dosud využíván jen ve dvou z nich a ovládá jej do 50% knihovníků.

Městské knihovny ve městech od 20 do 100 tis. obyvatel (10)

V tomto druhu knihoven je AKS využíváno rovněž z 90%, z toho ve 3 knihovnách jej ovládají všichni knihovníci, ve 4 knihovnách více než polovina (50-90%) a ve 2 knihovnách méně než polovina knihovníků (srovnej odstavec "Okresní knihovny".)

Městské knihovny ve městech s 5 - 20 tis.obyvateli (136)

Od této kategorie je třeba vždy uvažovat i určité procento malých knihoven s pouze několika, ev. s jedním pracovníkem.

AKS je využíván v 82% procentech knihoven. V 83 knihovnách ovládají AKS všichni knihovníci, v 24 knihovnách více než polovina a ve 4 knihovnách méně než polovina. Městské knihovny s počtem obyvatel do 5 tisíc (137) AKS je využíván v 54% knihoven, z toho v 60 knihovnách ovládají AKS všichni knihovníci, ve 13 knihovnách více než polovina a v 1 knihovně méně než polovina knihovníků. Obecní (místní) knihovny (119) (téměř výhradně 1 pracovník) AKS je používáno jen v 36% místních knihoven. Ve 34 knihovnách ovládají AKS všichni knihovníci, v 6 knihovnách více než polovina a ve 3 knihovnách méně než polovina.

Textový editor

Státní vědecké knihovny (9)

Textový editor je využíván ve všech SVK, z toho v 7 knihovnách jej rutinně ovládá 50-90% knihovníků, ve 2 knihovnách méně než polovina knihovníků.

Okresní knihovny (62)

Textový editor ve využíván v 55 okresních knihovnách, z toho v 11 knihovnách jej ovládají všichni knihovníci, v 32 knihovnách více než polovina a ve 12 méně než polovina knihovníků.

Městské knihovny v městech nad 100 tis.obyvatel (3)

Ve 2 velkých městských knihovnách ovládá textový editor méně než polovina knihovníků.

Městské knihovny ve městech od 20 do 100 tis. obyvatel (10)

Z městských knihoven této velikosti je textový editor využíván v 9, z toho v 1 knihovně jej ovládají všichni knihovníci, ve 2 knihovnách více než polovina a v 6 knihovnách méně než polovina.

Městská knihovna ve městech s 5 - 20 tis.obyvateli (136)

Textový editor využívá 97 knihoven této skupiny, z toho ve 32 knihovnách pracují s tímto softwarem všichni knihovníci, ve 47 knihovnách více než polovina a v 18 knihovnách méně než polovina knihovníků.

Městská knihovna s počtem obyvatel do 5 tisíc (137)

Ze 137 městských knihoven této skupiny je textový editor používán jen v 67, z toho v 46 knihovnách jej ovládají všichni knihovníci, v 19 více než polovina a ve 2 knihovnách méně než polovina knihovníků.

Obecní (místní) knihovny (119)

Ze 119 obecních knihoven využívají textového editoru jen v 39 knihovnách (32%), z toho ve 30 knihovnách jej ovládají všichni knihovníci, v 6 knihovnách více než polovina a ve 3 knihovnách méně než polovina knihovníků.

Uvědomíme-li si, že rutinní zvládnutí základů textového editoru (obvykle míněn Word) je zcela triviálním předpokladem většiny pracovních míst (nejen) v oboru již v současné době, o budoucnu ani nemluvě, zdá se, že se situací nemůžeme být zdaleka spokojeni a že by mělo být nejen zájmem pracovníka, ale také zaměstnavatele urychleně tuto situaci řešit.

Tabulkový procesor, grafický editor

Státní vědecké knihovny (9)

Tabulkového procesoru a grafického editoru se pracovně používá ve všech SVK. Ovládá ho méně než polovina knihovníků.

Okresní knihovny (62)

Tento software je využíván ve 49 okresních knihovnách. Ovládá ho rovněž méně než polovina knihovníků.

Městské knihovny v městech nad 100 tis.obyvatel (3)

Ve 2 velkých městských knihovnách ovládá tabulkový procesor a grafický editor méně než polovina knihovníků.

Městské knihovny ve městech od 20 do 100 tis. obyvatel (10)

Software je používán v 7 knihovnách. Ovládá jej méně než polovina knihovníků.

Městská knihovna ve městech s 5 - 20 tis.obyvateli (136)

Tabulkový procesor a grafický editor se využívá jen v 37 knihovnách, z toho v 5 knihovnách pracují s tímto softwarem všichni knihovníci, v 15 knihovnách více než polovina a v 17 knihovnách méně než polovina knihovníků.

Městská knihovna s počtem obyvatel do 5 tisíc (137)

Ze 137 městských knihoven této skupiny je tabulkový procesor a grafický editor používán jen v 16, z toho v 5 knihovnách jej ovládají všichni knihovníci, v 9 více než polovina a ve 2 knihovnách méně než polovina knihovníků.

Obecní (místní) knihovny (119)

Ze 119 obecních knihoven využívají tabulkového editoru jen v 9 knihovnách (v 7,5%), z toho v 5 knihovnách jej ovládají všichni knihovníci, ve 2 knihovnách více než polovina a ve 2 knihovnách méně než polovina knihovníků.

Zejména pro tabulkové procesory ( obvykle Excel) platí obecný předpoklad nedílné součásti minimální kvalifikace. Situace je zde ještě o něco horší než u předchozí položky.

Využívání internetu, e-mail

Státní vědecké knihovny (9)

Internet a elektronickou poštu používají všechny SVK. Ve 3 SVK tento software ovládají všichni knihovníci, v 6 knihovnách více než polovina a v 1 knihovně méně než polovina knihovníků.

Okresní knihovny (62)

Ve vzorku okresních knihoven jsou internet a elektronická pošta využívány v 57 institucích. V 7 knihovnách je ovládá 100% knihovníků, v 29-34 knihovnách více než polovina knihovníků a v 14-21 knihovnách méně než polovina knihovníků.

Městské knihovny v městech nad 100 tis.obyvatel (3)

Ve 2 velkých městských knihovnách ovládá internet a e-mail méně než polovina knihovníků.

Městské knihovny ve městech od 20 do 100 tis. obyvatel (10)

Z městských knihoven této velikosti jsou e-mail a internet využívány v 8-9 knihovnách, z toho v 1-2 knihovnách ovládají tento software všichni knihovníci, v 3-5 knihovnách více než polovina a v 2-4 knihovnách méně než polovina knihovníků.

Městská knihovna ve městech s 5 - 20 tis.obyvateli (136)

66 městských knihoven této skupiny uvedlo využívání e-mailu a 62 využívání internetu. V 25-29 knihovnách ovládá tento software 100% knihovníků, v 25-31 knihovnách více než polovina a v 6-12 knihovnách méně než polovina knihovníků.

Městská knihovna s počtem obyvatel do 5 tisíc (137)

Ze 137 městských knihoven této skupiny je e-mail používán jen ve 30, využívání internetu je uvedeno v 39 knihovnách. Ve 21-26 knihovnách jej ovládají všichni knihovníci, v 7-10 více než polovina a ve 2-3 méně než polovina knihovníků.

Obecní (místní) knihovny (119)

Ze 119 obecních knihoven využívají e-mail a internet v 19-21 knihovnách (tj.v cca 16% obecních knihoven). Z toho ve 13-14 knihovnách ovládá tento software 100% knihovníků, ve 4-6 více než polovina a v 1-2 méně než polovina.

Neuspokojivé údaje vyplývají pravděpodobně jednak z absence připojení na internet u řady zejména malých knihoven ( v tomto směru lze očekávat postupné zlepšování situace), z využívání komutovaných linek zejména, ale nejen, v malých knihovnách, a tudíž omezené možnosti přístupu (počet stanic, finance, časové možnosti), z malého počtu stanic v knihovnách, ale jistě také z běžné nechuti, obavy, podceňování či nepochopení významu a možností elektronických zdrojů a elektronických služeb. Navíc pojem osvojení či rutinního používání nemusí mít vždy stejný obsah. Zvládnutí těchto dovedností co největším počtem knihovníků by měl být jeden z prvořadých úkolů pro další vzdělávání v knihovnách.

Tvorba webovských stránek

Státní vědecké knihovny (9)

Webovské stránky jsou vytvářeny ve všech SVK. Tuto kvalifikaci ovládá méně než 10% knihovníků.

Okresní knihovny (62)

V 29 okresních knihovnách (47%) ovládá tvorbu webovských stránek:

• v 17 knihovnách méně než 10% knihovníků;
• v 9 knihovnách 10-20% knihovníků;
• ve 3 knihovnách 30-50% knihovníků.

Městské knihovny v městech nad 100 tis.obyvatel (3)

V 1 městské knihovně tohoto typu ovládá tvorbu webowských stránek méně než 10% knihovníků.

Městské knihovny ve městech od 20 do 100 tis. obyvatel (10)

Z městských knihoven této velikosti uvedly dovednost v tvorbě www stránek 4 knihovny, z toho ve 2 knihovnách ovládá tento software 20-30% knihovníků, v ostatních méně než 20%.

Městská knihovna ve městech s 5 - 20 tis.obyvateli (136)

V městských knihovnách této skupiny se pouze 14 knihoven ( 10%) může pochlubit dovednostmi ve tvorbě webovských stránek, z toho:

• ve 3 knihovnách ji ovládá 10-20% knihovníků;
• v 5 knihovnách ji ovládá 20-30% knihovníků;
• ve 3 knihovnách ji ovládá 30-40% knihovníků;
• ve 3 knihovnách ji ovládá 50-60% knihovníků.

Městská knihovna s počtem obyvatel do 5 tisíc (137)

Ze 137 městských knihoven této skupiny pouze 4 knihovny (ve 3%) mohou vlastními silami tvořit www stránky, z toho:

• v 1 knihovně má tuto dovednost méně než 10% knihovníků;
• ve 3 knihovnách 30-60% knihovníků.

Obecní (místní) knihovny (119)

Jediná knihovna uvedla tuto dovednost u 30-40% pracovníků.

Situace pravděpodobně nepotřebuje komentář. Knihovny samozřejmě nepotřebují, aby větší část personálu zvládala tuto dovednost, dokonce by to bylo v určitém ohledu pravděpodobně nežádoucí. Na druhé straně se zdá, že se v budoucnu bude rovněž jednat o požadovanou kompetenci .

Rešerše z elektronických databází

Státní vědecké knihovny (9) Elektronické rešeršní systémy využívají všechny SVK. Tuto kvalifikaci ovládá ve 3 SVK více než polovina knihovníků, v 6 SVK méně než polovina knihovníků.

Okresní knihovny (62)

S elektronickými databázemi se pracuje v 36 okresních knihovnách (58%). Práci ovládá:

• v 1 knihovně 100% knihovníků
• v 5 knihovnách více než polovina knihovníků
• v 30 knihovnách méně než polovina knihovníků.

Městské knihovny v městech nad 100 tis.obyvatel (3)

V 1 městské knihovně tohoto typu ovládá práci s elektronickými bázemi dat méně než 10% knihovníků.

Městské knihovny ve městech od 20 do 100 tis. obyvatel (10)

Z městských knihoven této velikosti jsou elektronické rešeršní systémy využívány ve 4 knihovnách (40%). Tuto kvalifikaci ovládá méně než 40% knihovníků.

Městská knihovna ve městech s 5 - 20 tis.obyvateli (136)

V městských knihovnách této skupiny jsou rešerše z elektronických bází využívány v 19 knihovnách (v 14%), z toho:

• ve 2 knihovnách je ovládá 100% knihovníků;
• v 8 knihovnách je ovládá více než 50% knihovníků;
• v 9 knihovnách je ovládá méně než 50% knihovníků;
• ve 3 knihovnách je ovládá 50-60% knihovníků.

Městská knihovna s počtem obyvatel do 5 tisíc (137)

Ze 137 městských knihoven této skupiny elektronické rešeršní systémy využívá pouze 8 knihoven (ve 6%), z toho:

• ve 3 knihovnách 100% knihovníků;
• ve 4 knihovnách více než 50% knihovníků;
• v 1 knihovně méně než 50% knihovníků.

Obecní (místní) knihovny (119)

S elektronickými databázemi umí ve 2 místních knihovnách pracovat více než 50% knihovníků.

Hodnocení této dovednosti považujeme za nejsubjektivnější a nejrelativnější. Zároveň se jedná o velmi neuspokojivé výsledky, zvážíme-li, že práci s elektronickými databázemi budeme pravděpodobně muset s nepříliš vzdáleným časovým horizontem vládnout do určité míry všichni.

Pro potřeby tohoto příspěvku považujeme za okrajovou schopnost práce s automatizovanými ekonomickými systémy a i znalosti operačních systémů, přestože v samotných knihovnách jistě půjde o důležité dovednosti poměrně velmi úzkého okruhu pracovníků.

Na závěr tohoto podrobného (a jistě vyčerpávajícího) přehledu lze konstatovat, že knihovníci (z uvedeného vzorku) převyšují celostátní průměr dovedností v práci s ICT, i pomineme-li opět určitou míru subjektivity při hodnocení situace. Na druhé straně však není důvodu k přemrštěnému optimismu (viz výše), máme-li knihovnu považovat za přirozené informační centrum komunity, resp. obce, kde by občanovi (obyvateli) měla být poskytnuta kvalifikovaná pomoc při práci s ICT, a zejména pak např. zasvěcená instruktáž pro práci s internetem či dalšími elektronickými zdroji. V oblasti zvyšování kompetencí pracovníků knihoven všech typů a velikostí je před námi ještě velmi dlouhá cesta.

Nejčastější zdroje získávání počítačové kvalifikace

Ve všech knihovnách zúčastněných v průzkumu, jak ve veřejných, tak v knihovnách ostatních (kontrolní skupina), se jako nejčastější zdroj získání počítačové kvalifikace objevuje samostudium. Je dominantním způsobem získání dovedností při práci s textovými editory a tabulkovými procesory, s grafickými editory, webovskými stránkami, internetem i ekonomickými agendami(!), ale i s operačními systémy (u veřejných knihoven).

Zaškolení v knihovně je frekventovaným způsobem získání kvalifikace především pro práci s e-mailem (výrazněji u specializovaných knihoven) a i s automatizovaným knihovním systémem.

U veřejných knihoven byl častěji uváděn jako zdroj dovedností při práci s automatizovaným knihovním systémem dodavatel systému. Ten má významnou roli i v získávání dovedností při práci s ekonomickými agendami, a to u veřejných knihoven.

U specializovaných knihoven je častějším zdrojem samostudium a zaškolení v knihovně. Váha ostatních zdrojů získání kvalifikace se liší podle typu knihoven a podle druhu dovednosti.

Obecně lze říci, že škola je častějším zdrojem informací u pracovníků specializovaných knihoven, a to pravděpodobně díky mladšímu věkovému složení pracovníků těchto knihoven. Může však rovněž jít např. jen o odchylku způsobenou velikostí vzorku. Významně častěji než u veřejných knihoven je zde škola udávána jako zdroj dovednosti v práci s automatizovaným knihovním systémem, textovým editorem, e-mailem, internetem a operačními systémy.

Srovnatelný význam pro získání kvalifikace mají školící agentury. Zde se naučilo o něco více než 10% pracovníků z veřejných knihoven užívat internet, práci s s webovskými stránkami, s ekonomickými agendami a s operačními systémy. Pro specializované knihovny jsou naopak školící agentury relativně významným zdrojem pro práci s textovými editory, tabulkovými procesory a grafickými editory, více než 10% pracovníků zde získalo i kvalifikaci pro tvorbu webovských stránek.

Knihovnické kursy jsou jako zdroj uváděny s nejnižší četností ve vztahu téměř ke všem dovednostem, a to jak u veřejných, tak u ostatních knihoven. Větší význam měly knihovnické kursy pouze pro výuku internetu u pracovníků veřejných knihoven (12,3%). Může jít samozřejmě o terminologický "šum", na druhé straně se lze ovšem domnívat, že je naprosto nedostačující podíl velkých či specializovaných knihoven (např. vysokoškolských, kde jsou kompetence v práci s IT na dobré úrovni) na vzdělávacích aktivitách pro pracovníky zejména menších veřejných knihoven. Potřeba této kolegiální spolupráce a pomoci je ovšem značná a dobudování veřejných knihoven jako informačních center komunit/obcí ji předpokládá jako limitní.

Priority ve vzdělávání

V průzkumu byly položeny otázky, která témata dalšího vzdělávání pracovníků knihoven jsou považována v současnosti za nejdůležitější. Z vyhodnocení odpovědí jsme získali pořadí témat (oblastí knihovnické práce), kam by mělo být prioritně směrováno další vzdělávání.

SKUPINA A - základní knihovnické činnosti

		Pořadí
	veřejné knihovny	specializ. knihovny
Tvorba elektronických bibliogr. a faktograf.databází	1	5
Jmenná katalogizace včetně AACR 2	2	3
Referenční a informační služby	3	4
Věcná katalogizace	4	10
Výchova uživatelů k práci s ICT a internetem	5	2
Výpůjční služby a systémy	6	1
Meziknihovní služby a dodávání dokumentů	7	7
Katalogizace speciálních dokumentů	8	14
Autority	9	13
Marketing služeb	10	12
Správa tezaurů	11	16
Vývoj a řízení sbírek	12	15
Ochrana fondu	13	9
Vzdělávací funkce knihoven	14	11
Organizace fondu	15	8
Služby speciálním skupinám uživatelů	16	6
Kritické čtení	17	17

Veřejné knihovny podle počtu voleb jako prioritní označily těchto 5 témat:

1. Tvorba elektronických bibliografických a faktografických databází.
2. Jmenná katalogizace včetně AACR 2.
3. Referenční a informační služby.
4. Věcná katalogizace.
5. Výchova uživatelů k práci s ICT a internetem.

Ve specializovaných knihovnách se témata na prvních čtyřech místech v zásadě shodovala, jen pořadí priorit bylo odlišné. Na rozdíl od veřejných knihoven byl větší důraz kladen na výpůjční služby a systémy a na výchovu uživatelů k práci s informačními technologiemi a internetem (srv. vzájemné pořadí).

U témat uváděných na dalších místech v pořadí priorit kladly specializované knihovny větší důraz (na rozdíl od knihoven veřejných) na tato témata:

1. služby speciálním skupinám uživatelů (!);
2. organizace a ochrana fondu.

SKUPINA B - management

Ve skupině B volili vedoucí pracovníci knihoven z nabídky 3 témata, která se jim jeví nejdůležitější pro strategii, rozvoj a řízení knihoven.

		Pořadí
	veřejné knihovny	specializ. knihovny
Kooperace knihoven	1	4
Příprava projektů a programů	2	1
Analýza cílů a procesů v instituci, rozhodování	3	5
Komunikace v organizaci	4	3
Public Relations	5	7
Týmová spolupráce	6	6
Strategie řízení a procesu změny	7	9
Fundraising, ekonomika podniku	8	2
Ekonomické agendy	9	8

V oblasti veřejných knihoven byla přikládána největší váha těmto tématům:

1. Kooperace knihoven.
2. Příprava projektů a programů.
3. Analýza cílů a procesů v instituci, rozhodování.

V kontrolní skupině specializovaných knihoven se shodovala priorita "příprava projektů a programů", na rozdíl od veřejných knihoven byla však v oblasti řízení uváděna jako prioritní "ekonomika podniku a vyhledávání zdrojů".

SKUPINA C - informační technologie

U problematiky informačních technologií byla v celém výzkumném vzorku knihoven zaznamenána shoda v názorech na prioritu v prvních čtyřech oblastech, a sice:

1. v oblasti tvorby a využívání automatizovaného knihovního systému;
2. v práci s internetem obecně a s vyhledávacími nástroji a informačními zdroji na internetu speciálně;
3. v práci systémového knihovníka.

Problémy s nabídkou vzdělávacích aktivit

Jestliže k volbě priorit lze těžko mnoho dodat a každé hodnocení této situace bude víceméně jen dalším subjektivním názorem, pak poslední zde zmíněné výsledky, jakkoliv jde o velmi stručný závěr, by měly pro vedoucí pracovníky, zřizovatele, vzdělávací instituce i další subjekty znamenat podnět k rozboru možností a zvážení dalšího koordinovaného postupu. Rozhodně jsou významnou informací i inspirací pro celou oblast dalšího (celoživotního) vzdělávání v oboru.

Jako prioritní problémy v nabídce vzdělávacích aktivit byly ve všech knihovnách zúčastněných v průzkumu jmenovány nejvíce:

• finanční problémy (u veřejných knihoven);
• absence systematické nabídky vzdělávání v místě (u specializovaných knihoven);
• absence speciální oborové nabídky (u specializovaných knihoven).

(Ostatní problémy se vyskytovaly s menší naléhavostí.)

Zatímco první problém samozřejmě nepřekvapil, bude se vyskytovat vždy a jde do značné míry také o otázku stanovení priorit, oba následující se týkají nabídky odborných škol v našem oboru, knihoven, profesních organizací i dalších subjektů, které deklarují svou vzdělávací funkci.

Závěr

Na shrnutí výsledků celého průzkumu, extrapolacích i formulování dalších závěrů se dále pracuje, budou publikovány v odborném tisku, podrobná zpráva bude vystavena na webovské stránce Národní knihovny ČR. Již dnes je však zřejmé, že by se nemělo jednat o kauzu odloženou na dalších deset let, ale že by se jednotlivé problematiky měly zkoumat hlouběji, některé otázky lépe a pregnantněji formulovat, použít i dalších metod mimo dotazník. A zejména že by poznatky z průzkumu měly být dále využity v personální práci knihoven a v oblasti dalšího vzdělávání, neboť stejně jako v jiných oborech rozhodujícím zdrojem v knihovnách jsou jejich pracovníci. A na tom, jak budou kvalitní a jak se zhodnotí, záleží i tolik diskutovaná budoucnost knihoven. Což je úkol pro manažery. Aby následující vyjádření vedoucího pracovníka knihovny mohlo být chápáno pouze jako nepříliš podařený žert :

na otázku: které jazyky aktivně ovládají pracovníci knihovny,
odpověděl: žádné

na otázku: jak hodnotí úroveň jazykových znalostí v knihovně,
odpověděl: jako optimální