CASLIN 2000 Proceedings

Výukové centrum pro další vzdělávání knihovníků v České republice

Pavla Kánská

1 Úvod

Přesně před rokem, na jaře roku 1999, vyzvala nadace Open Society Institut/ Network Library Program (OSI/NLP) všechny země bývalého sovětského bloku k podání projektů na vytvoření národních výukových center pro další vzdělávání knihovníků. Právě v té době hledalo konsorcium MOLIN, (jeden z ukončených projektů CASLIN Plus), další nosné programy pro svou činnost. Iniciativa OSI/ NLP byla jedním z řešení jak systémově začít s celoživotním vzděláváním knihovníků. Na svém zasedání v červnu 1999 se konsorcium rozhodlo položit základy Výukového centra MOLIN pro další vzdělávání knihovníků, podporovat jeho činnost a institucionálně ho zastřešit.

2 Výukové centrum MOLIN pro další vzdělávání knihovníků

Přípravou centra byla pověřena Pavla Kánská z Masarykovy univerzity v Brně a Dana Lošťáková z Univerzity Palackého v Olomouci. V září 1999 byl předán OSI/NLP projekt Training Center for Continuing Education for Librarians in the Czech Republic, který je rozložen do let 2000 - 2002 a náklady na něj jsou odhadovány na 177 89 USD. Nadace OSI/NLP projekt přijala a v prosinci 1999 poskytla první částku ve výši 39.466 USD na činnost centra v roce 2000.

Management centra leží především na pracovnicích čtyř knihoven konsorcia MOLIN, s organizací pak pomáhá osm koordinátorů regionálních center. V poradním výboru centra jsou čtyři zástupci klíčových institucí pro rozvoj dalšího vzdělávání knihovníků u nás a tři zahraniční experti, kteří jsou také hlavními lektory tohoto semináře CASLIN´2000.

Česká republika má kolem 4000 profesionálních knihovníků, nutně potřebuje školení nejméně 1/4 všech profesionálních knihovníků v České republice, tj. kolem 1000 knihovníků ročně. Během tří let projektu se má vytvořit základní "sdílená" skupina 100 lektorů přednášejících ročně pro 1200 knihovníků všech typů knihoven ČR.

Výukové centrum má kromě integrace a koordinace všech vzdělávacích aktivit českých knihovníků také přenést těžiště knihovnické práce na služby uživatelům. Tradičně preferované oblasti získávání a zpracování fondů většinou odsouvaly do pozadí požadavky na zpřístupňování fondů a jiné potřeby uživatelů. Proto se také většina školení zaměřovala na AACR2, UNIMARC, akviziční politiku a doplňování fondů, ale témata jako - sociální komunikace v knihovnách, nácvik asertivního chování, seznámení s legislativou a praxí knihoven EU, anglická konverzace pro pracovníky ve službách apod. v nabídkách školení pro knihovníky většinou chyběla. Výukové centrum chce podporovat jako prioritní témata zaměřená na služby a uživatele, chce snížit jazykovou bariéru ve službách, hlavně ve vědeckých a akademických knihovnách, kde je hodně zahraničních studentů a lektorů. Proto také konsorcium MOLIN finančně podpořilo vydání Anglicko-českého a česko-anglického slovníku pro knihovníky ve Vydavatelství Masarykovy univerzity v září roku 1999.

Webovské stránky centra zajistila dr. Dana Lošťáková na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde Informační centrum univerzity má na starosti jejich další údržbu a pravidelnou aktualizaci dat (http://www.molin.upol.cz).

3 Cíle výukového centra

Projekt výukového centra má tyto hlavní cíle:

integrace a sjednocení všech mimoškolních vzdělávacích aktivit českých knihovníků včetně koordinace celoživotního vzdělávání knihovníků všech typů knihoven v České republice;
zlepšení znalostí a přístupu k informacím o vzdělávání pro co nejširší okruh knihovníků ČR mající zájem o další vzdělávání;
zvýšení kvality a zajištění flexibility knihovních služeb a přizpůsobení českých knihoven podmínkám evropských knihoven;
zaměření vzdělávacích knihovnických kurzů především na služby veřejnosti a podpora anglické konverzace vedoucí k postupnému řešení jazykové bariéry ve službách zahraničním uživatelům;
nový systém hodnocení vycházející z týmového řešení úkolů, písemných testů, závěrečných ústních zkoušek a nového typu vysvědčení ;
distanční vzdělávání především pro zahraniční účastníky organizováním mezinárodních seminářů, konferencí, workshopů nebo jiných společných akcí zaměřených na speciální problémy dalšího vzdělávání knihovníků.

4 Organizační struktura

Potřeba nové organizační struktury vyplývá z připravovaného napojení různých projektů mimoškolního vzdělávání v rámci Státní informační politiky, zahrnující i oblast celoživotního vzdělávání na vysokých školách, na kurzy dalšího vzdělávání knihovníků Výukového centra. Také rozšiřování centra z původních 8 na 14 nových krajů (VÚSC) a zapojení dalších typů knihoven vysokoškolských, zdravotnických, technických a ekonomických, spolu s nutnou systemizací a následnou akreditací jednotlivých typů školení nás nutí stávající strukturu centra více institucionalizovat. Navrhujeme třístupňovou organizační strukturu, v které má řídící výbor hlavní odpovědnost za plnění úkolů a čerpání přidělených prostředků. Spolu s poradním výborem připravuje koncepční a strategické cíle centra, organizuje zahraniční akce a semináře. Organizační výbor odpovídá za aktualizaci údajů na webovských stránkách centra, operativní plnění úkolů a koordinaci spolupráce různých institucí v jejich regionu.

Řídící výbor

Řídící výbor tvoří celkem 6 členů, 4 zástupci MOLINu, 1 zástupce Národní knihovny v Praze, 1 zástupce Státní technické knihovny v Praze. Zastoupeny jsou 2 univerzitní knihovny, 2 státní vědecké knihovny, Národní knihovna a centrální odborná knihovna:

Pavla Kánská,
Masarykova univerzita Brno (hlavní koordinátor projektu)

kanska@phil.muni.cz, tel: + 420-5-41121315

Dana Lošťáková,
Univerzita Palackého Olomouc (integrace a elektronické propojení)

lostakov@risc.upol.cz, tel: + 420-68-5631702

Hana Študentová,
Státní vědecká knihovna Olomouc (ekon. a legislativní záležitosti)

hata@office.svkol.cz, tel: + 420-68-5227262

Jana Nejezchlebová,
Moravská zemská knihovna Brno (statistika a závěrečné testy)

jananej@mzk.cz, tel: + 420-5-42162163

Zlata Houšková, Národní knihovna Praha (akreditace a výzkum)

zlata.houskova@nkp.cz, tel: + 420-2-21663339

Zdena Kloučková,
Státní technická knihovna Praha (zapojení dalších typů knihoven v Praze)

Z.Klouckova@stk.cz, tel: +420-2-21663478

Organizační výbor

V současné době má organizační výbor 8 koordinátorů regionálních center, ale s novou územněsprávní reformou rozdělující Českou republiku na 14 krajů (VÚSC) dojde k rozšíření ze současných 8 na 14 regionálních center.

Koordinátoři 14 regionálních center dalšího vzdělávání knihovníků budou odpovídat, kromě aktuálních údajů na webovských stránkách centra, také za spolupráci různých institucí v jejich regionu. Tři největší regionální centra - Praha, Brno a Olomouc - mají již zapojené dvě knihovnice z hlavních knihoven regionu, které mají tyto náročné úkoly rozdělené i na svou činnost v řídícím výboru. Praha, která má největší počet centrálních odborných knihoven, bude nutně potřebovat další posílení. Očekáváme připojení 5 nových krajů: Zlín, Jihlava, Karlovy Vary, Pardubice a Ústí nad Labem, v kterých hledáme vhodné kandidáty:

Koordinátoři zatím 8 regionálních center:

1. Praha Zdena Kloučková, Státní technická knihovna Praha

Z.Klouckova@stk.cz, tel: +420-2-21663478

2. Brno Jitka Manová, Masarykova univerzita Brno

manova@fss.muni.cz, tel: +420-5-41321339/138

3. Ostrava Milena Slaninová, Státní vědecká knihovna Ostrava

slaninova@svkos.cz, tel: +420-69-6118812

4. Olomouc Hana Študentová, Státní vědecká knihovna Olomouc

hata@office.svkol.cz, tel: +420-68-5227262

5. Plzeň Miloslava Faitová, Západočeská univerzita Plzeň

faitova@uk.zcu.cz, tel: +420-19-7421420

6. Hradec Králové Vlasta Hamplová, Státní vědecká knihovna Hradec Králové

hamplova@svkhk.cz, tel: +420-49-5514525

7. České Budějovice Zuzana Hájková, Státní vědecká knihovna, České Budějovice

hajkova@cbvk.cz, tel: +420-38-57561

8. Liberec Petr Chvojka, Státní vědecká knihovna Liberec

chvojka@svkli.cz, tel +420-48-2710212

Poradní výbor

V poradním výboru centra jsou 4 zástupci klíčových institucí pro rozvoj dalšího vzdělávání knihovníků u nás a 3 zahraniční experti:

MOLIN:
Rostislav Hladký, Univerzita Palackého Olomouc (napojení na EU)

STK:
Martin Svoboda, Státní technická knihovna Praha (napojení na SIP ve vzdělávání)

NKP:
Vít Richter, Národní knihovna Praha, (napojení na Veřejné inf. služby knihoven)

FF UK:
Jiří Cejpek, Univerzita Karlova Praha, (napojení na VŠ vzdělávání knihovníků)

Andrew Lass, Mount Holyoke College, USA

Susan Perry, Mount Holyoke College, USA

Sylva Šimsová, Library Systems Consultant, London, UK

5 Mezinárodní semináře a distanční vzdělávání

Mimořádným cílem výukového centra je příprava programu distančního vzdělávání, které je pro většinu knihovníků i jejich zaměstnavatelů přijatelnou formou zvyšování kvalifikace. Tato moderní alternativa klasického vzdělávání je postavena na samostudiu, přesouvá odpovědnost za studium a kontrolu jeho výsledků na studenta samotného. Individuální vzdělávání dospělých je optimální alternativou především pro knihovníky s pracovními a rodinnými závazky a dává šanci střední generaci doplnit si vzdělání nebo se rekvalifikovat, podle potřeby zaměstnavatele i vlastních zájmů. Rozvoj informačních technologií pak pomáhá distančnímu vzdělávání zajistit jeho maximální otevřenost všem zájemcům a dále pomáhá odstranit různé bariéry v přístupu ke vzdělání.

Česká republika zatím nemá žádný projekt typu PROLIB našich slovenských kolegů, se kterým nás první den semináře seznámila dr. Milena Tetřevová, hlavní řešitel projektu z Technické univerzity v Košicích. Návrh programu distančního vzdělávání knihovníků chce Výukové centrum zpracovat ještě letos ve spolupráci s univerzitami a zahájení se předpokládá v roce 2001. Nutnou součástí programu distančního vzdělávání budou mezinárodní semináře, konference a workshopy zaměřené na jednotlivé bloky a témata distančního vzdělávání. Plné texty příspěvků a pracovních materiálů z těchto seminářů budou vystaveny na webovských stránkách centra nebo vydány v tištěné podobě formou sborníků, aby byly všem zájemcům k dispozici. První mezinárodní akcí centra je tento knihovnický seminář CASLIN 2000. Další semináře, které chce Výukové centrum pořádat každoročně, budou však méně oficiální a více pracovní, než je tento prestižní seminář CASLIN.

6 Náměty k dalším rozvoji centra

První čtvrtletí roku 2000 nám všem zapojeným do Výukového centra MOLIN pro další vzdělávání knihovníků ukázalo, jak je těžké rozjíždět tak rozsáhlý celostátní projekt zahrnující celoživotní vzdělávání knihovníků všech typů knihoven. Dnes už víme, že splnění našich cílů bude potřebovat více času (než je tříletý horizont projektu), více prostředků (finačních i personálních) na zpracování dílčích programů zahrnutých do jednotné koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků.

Velkou nadějí pro tyto naše záměry je schválení koncepce Státní informační politiky (SIP) ve vzdělávání, kterou 10.dubna 2000 schválila vláda ČR. Tento zcela konkrétní a detailně propracovaný dokument staví na stejnou úroveň školy a knihovny, které budou jako vzdělávací instituce odpovědné za podporu informační gramotnosti naší populace. Dílčí programy této koncepce mluví o vzdělávání učitelů a knihovníků, kteří budou především zabezpečovat a podporovat plošné rozšíření informačních a komunikačních technologií do každé školy a knihovny v regionech. Ministerstvo školství, jako hlavní garant realizace SIP, počítá v příštím roce s uvolněním částky 1,3 miliardy Kč, celkové náklady na realizaci SIP představují zhruba 7 miliard korun. Na tento rok je plánováno jen v kapitole mimoškolního vzdělávání pracovníků knihoven 13 milionů korun. Schválený materiál se také v kapitole o Vzdělávání knihovníků zmiňuje o Výukovém centru MOLIN, podporovaném Sorosovou nadací OSI.

Tento příznivý vývoj a celkový tlak okolí na zvyšování informační a počítačové gramotnosti knihovníků vede Výukové centrum k jisté profesionalizaci. Zpracování zásad koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků zahrnuje dílčí programy akreditace jednotlivých kurzů, tvorbu jejich jednotných osnov a výukových materiálů, závěrečných písemných testů a nového systému hodnocení při závěrečných ústních zkouškách. Prvním takovým kurzem je právě probíhající Angličtina pro knihovníky, který připravila a řídí Mgr.Jitka Manová v Brně s lektory z Vyšší odborné školy informačních studií, Britské rady a Masarykovy univerzity. Lektoři začali kurz vstupními testy, které jim ukáží přibližnou úroveň znalostí. Podle ní zvolí metodiku výuky, vyberou učebnice, kazety a jiné studijní materiály. Půjde o kombinaci výuky běžné angličtiny s konverzačními okruhy zaměřenými na knihovnické prostředí a odbornou terminologii.Tento tříměsíční kurz bude ukončen závěrečnými testy a úspěšní absolventi dostanou vysvědčení.

Čeští knihovníci potřebují zavést v praxi jednotný typ vysvědčení, který by schválila Ústřední knihovnická rada. Knihovnická rada ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) může zvýšit prestiž a především zajistit platnost těchto vysvědčení u zaměstnavatelů v celé České republice. Nová systemizace pracovních míst knihovníků a informačních pracovníků spolu s kariérním řádem budou nejen správnou motivací, ale i odměnou absolventů těchto kurzů. Samotné výukové centrum by měla hodnotit Ústřední knihovnická rada, SKIP, konsorcium MOLIN, také poradní, organizační a řídící výbor výukového centra. Ke zlepšení práce centra by mohlo také přispět hodnocení práce centra absolventy kurzů na jeho webovských stránkách.

V oblasti výzkumu zaplnila prázdné místo v roce 1999 Národní knihovna ČR získáním zajímavých podkladů při Průzkumu věkové, vzdělanostní a mzdové situace v knihovnách České republiky. Zkoumané oblasti průzkumu především o kvalifikaci a jejím rozšiřování budou pro Výukové centrum důležitým zdrojem informací k analýze současného stavu vzdělanostní úrovně u nás a v zahraničí. S prezentací některých výsledků tohoto průzkumu vás včera seznámili kolegové z Národní knihovny v Praze - Mgr. Zlata Houšková a PhDr.Vít Richter. Dalším cenným zdrojem podkladů ke zpracování koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků je závěrečná zpráva [1] Mezinárodní komise Vzdělávání pro 21. století. Komise, pracující při UNESCO pod vedením Jacquese Delorse, předložila jako klíčové téma nové "učící se společnosti" 21. století - koncept učení se v průběhu celého života, který zdůrazňuje nutnost vracení se ke vzdělávání s cílem vyrovnat se s novou situací v osobním i pracovním životě. Nutnost celoživotního vzdělávání má vzejít ze zájmu a radosti z učení a dokonce vyvolat naši "intelektuální zvídavost". Také text Boloňské deklarace [2] o stavu a vytváření evropsky integrovaného systému vysokoškolského vzdělávání může být východiskem k propojení celoživotního vzdělávání poskytovaného vysokými školami s kurzy dalšího vzdělávání knihovníků v rámci Výukového centra. Zcela podstatná pro nás publikace Jiřího Cejpka Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. [3]

7 Závěr

Všichni víme, že změna pracovní náplně knihovníka je podmínkou přežití naší profese v budoucnosti. Každý z nás by již dnes měl být počítačově a funkčně gramotný a umění pracovat s informacemi by měl učit druhé. Projekt výukového centra je jedním z pokusů, jak knihovníkům usnadnit tu nelehkou cestu dalšího vzdělávání. Nakonec mi dovolte vzpomenout na prof. Andrew Lasse, když tady dnes nemůže být s námi, citací ze závěru jeho projevu [4] na konferenci LIBER:

Možnost všech lidí být student i učitel
se nejen zvýšila, ale ona se i transformovala.
Zde žádný velký problém asi nevězí. Skutečný
problém je, jestli ovládáme základní dovednosti.
Umíme vůbec ještě číst a psát? Slyšíme, co říkají
ostatní? Vidíme to, na co se díváme?
Umíme mluvit a poslouchá nás někdo? Záleží na tom někomu?...
Nové technologie nám umožňují, abychom existovali ve smyslu,
jak jsme si to snad představovali, ale nikdy předtím nezkusili.
Budeme spolu vycházet, nebo bude nová heterogennost přilévat
olej do ohne netolerance?... Pevně věřím, a říkám to se vší
rozhodností, že nové knihovny a noví knihovníci mohou v této
transformaci hrát vedoucí a pozitivní roli.
Za jedné podmínky: že i oni budou spolu schopni vyjít.

Literatura:

[1] Učení je skryté bohatství: zpráva mezinárodní komise UNESCO "Vzdělávání pro 21.století". - Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 1997. 125 s.
[2] Haug, G. - K evropskému prostoru pro vysokoškolské vzdělávání (Boloňská deklarace).- In: Univerzitní noviny: list Masarykovy univerzity, č. 2 (2000), s. 53-60.
[3] Cejpek, J. - Informace, komunikace a myšlení.-Praha: Karolinum. 1998. 179 s.
[4] Lass, A. - Virtuální knihovny v komunitách našich představ: je v budoucnosti veřejných služeb i kus minulosti? - In: Národní knihovna, č. 5 (1999), s. 226-227.