20 let ÚVT MU (1979-1999)
Počátkem září tohoto roku si Ústav výpočetní techniky MU připomněl
dvacet let své existence. Protože rozvoj a využívání výpočetní
techniky na Masarykově univerzitě s historií ÚVT úzce souvisí, nemusí
být nezajímavé připomenout stručně alespoň některé významnější
historické milníky ÚVT.
Něco málo prehistorie
- v září 1968 vzniklo při Katedře matematických strojů Přírodovědecké
fakulty UJEP Vědecko-metodické středisko pro výpočetní
techniku s fakultní působností, jehož vedoucím se stal
Ing. Jan Boček;
středisko bylo vybaveno počítačem MSP 2A a analogovým počítačem AP 4
- od roku 1972 iniciují zástupci oboru Matematika (pod vedením doc. Jiřího
Hořejše) jednání s vedením PřF a poté i s vedením univerzity
o zřízení celoškolského střediska "vyššího typu" se silnou
vědecko-výzkumnou
složkou, vybaveného moderním počítačem - a to někdy po roce 1976
- 11.1.1978 rozhodl rektor UJEP o vybudování ÚVT UJEP; vedením
budovaného ÚVT je pověřen doc. Jiří Hořejš
- v průběhu celého roku 1978 probíhají intenzivní jednání
o organizačních,
statutárních a dislokačních záležitostech v rámci univerzity a
na Ministerstvu školství
- jednání o získání střediskového počítače EC-1033 a mini-počítače
ICL 2904; počítač EC 1033 dodán v listopadu 1978, dodávka počítače
ICL nakonec nerealizována (namísto něj se podařilo získat v červnu
1980 počítač PDP-11/34 od Digital Equipment Corporation)
Historie
1979
- 22.6. rozhodnutí rektora o zřízení ÚVT UJEP k 1.9.
(č.j. 2988/79 KII)
- 1.9. statutární vznik ÚVT UJEP:
- ÚVT UJEP vznikl vyčleněním Vědecko-metodického střediska pro
výpočetní techniku při Katedře aplikované matematiky Přírodovědecké
fakulty UJEP;
z metodického střediska přešlo na ÚVT 17 pracovníků pod vedením
docenta
Jiřího Hořejše, doplněných v průběhu roku 1979 o dalších 12 pracovníků
- po organizační stránce tvořily ÚVT dvě části: úsek Výpočetního
střediska (26 pracovníků, vedoucí Ing. Karel Rais) a úsek
Vědecko-výzkumný (3 pracovníci);
ústav sídlil ve třech lokalitách: na Janáčkově náměstí (v prostorách
sekce
Matematiky PřF), na náměstí Rudé armády a v dočasně zapůjčených
prostorách
Laboratoře počítacích strojů VUT na třídě Obránců míru, kde byl
provizorně umístěn i první počítačový sál ÚVT (oficiálně otevřen
11.10.1979)
- na sále byl instalován první univerzitní střediskový počítač EC-1033
(SSSR, kompatibilní s IBM 360) v následující konfiguraci:
1x CPU, 512kB RAM, 6x 29MB výměnné disky, MGP 6x 800BPI,
2x čtečka děrných štítků, 2x tiskárna, výstupní zařízení DIGIGRAF,
1x pořizovač DŠ, 1x pořizovač děrné pásky, OS/MFT; pořizovací cena
cca 30 mil. Kčs
- vědecko-výzkumný úsek ÚVT spolu s Katedrou aplikované matematiky PřF
úspěšně oponuje svůj první
dílčí úkol státního plánu základního výzkumu I-5-5/12 "Teorie
programovacích prostředků počítačů"
- ředitel ÚVT se stává vedoucím Komise pro rozvoj výpočetní
techniky UJEP,
která zodpovídá za koordinační činnosti související s VT
na univerzitě
1980
- 1.1. bylo ÚVT vyčleněno z Přírodovědecké fakulty a zařazeno
jako samostatné rektorátní pracoviště (personální obsazení:
33 pracovníků, 2 doktorandi, 8 studentských vědeckých a pedagogických sil)
- únor: oddělení Automatizovaných systémů řízení (ASŘ)
zprovoznilo 1. část univerzálního programového systému
pro vývoj ekonomických agend; dokončeny programy pro automatizované
zpracování přijímacího řízení
- září: v prostorách Janáčkovo nám. uveden do provozu počítač
PDP-11/34
v následující konfiguraci: 1x 16-bitový CPU, 256kB RAM, 8x terminál VT100, 1x semi-grafický
terminál VT55, 2x výměnný disk 28 MB, 2x výměnný kazetový disk 2.5 MB,
1x 8" MGP, 1x snímač DŠ, 1x tiskárna, OS RSX-11M; pořizovací
cena cca 4 mil. Kčs
- ÚVT spolu s Katedrou aplikované matematiky PřF a VUT přebírají
organizaci významné celostátní
informatické konference SOFSEM (pořádané s každoroční pravidelností
od roku 1973)
- výstavba nových prostor ÚVT v areálu PřF na Kotlářské ulici
(přestavba
pavilónu 7 - velká chemická posluchárna), kde byl vybudován v pořadí již
druhý počítačový sál ÚVT
1981
- červenec: první stěhování ÚVT (do pavilónu 7 na PřF,
Kotlářská ulice); reinstalace počítačů EC 1033 a PDP-11/34
- v rámci vědecko-výzkumných aktivit realizovány základy programového
systému TPT (Testing Program Testing) pro testování programů
1982
- získání prvních disketových pracovišť Consul C 2712, 2711; spolupráce
s n.p. Zbrojovka na vývoji uživatelského systému pro disketová
pracoviště (systém SIRAEL)
- na ÚVT dodány první mikropočítače: počítačová stavebnice SDK-85
(Intel 8085, 2kB ROM, 256B RAM) a zejména později v tuzemsku
velmi rozšířený mikropočítač SAPI-1 z Tesly ELTOS (I8080, 2kB EPROM,
2kB RAM, klávesnice, kazetový magnetofon, obrazovka)
1983
- 1.8. se ředitelem ÚVT stává doc. Václav Račanský (doc. Hořejš
přechází na místo vedoucího úseku vědy a výzkumu)
- listopad: zřízeno první mikroprocesorové pracoviště ÚVT (mikropočítač
TEMS 80-03 z Tesly Pardubice a zejména SAPI-1); spolupráce s oborem
chemie PřF a LF na zavádění mikroelektroniky do vědecko-výzkumné
a pedagogické činnosti UJEP
1984
- disketová pracoviště Consul zařazena do provozu VS, kde nahrazují děrovače
DŠ pro pořizování vstupních dat; koncem roku nasazeny Consuly se
systémem Sirael do provozu na děkanátech fakult (pořizování dat pro
přijímací řízení)
1985
- dovybavení EC-1033 terminálovým systémem s 8 terminály pro interaktivní
přístup uživatelů (do té doby výhradně dávkové zpracování)
- na ÚVT implementován první 8-bitový počítač s disketovou jednotkou a
OS CP/M na bázi SAPI-1
- na fakulty přichází české mikropočítače IQ-151
1986
- ÚVT pořádá seriál celotýdenních výjezdních kurzů o výpočetní technice
pro nejvyšší univerzitní akademické funkcionáře (Cikháj, Ruprechtov)
- první osobní počítač na ÚVT - PC10 Commodore (I8086, 640kB RAM,
2x 5.25" disketa, bez HDD, černobílý monitor, CGA)
- na UJEP zahájen 5-letý program elektronizace (za období 1986-90
nakoupena výpočetní technika za 70.7 miliónu Kč); program elektronizace
je koordinován Komisí pro výpočetní techniku UJEP pod vedením prorektora
prof. Petra Hajna
1987
- fakulty a pracoviště UJEP začínají být postupně vybavovány osobními
počítači ze Slušovic (TNS SC, GC, později AT) a menšími modely
minipočítačů řady SMEP (SM 50/50, SM 52/12 - kopie počítačů PDP)
- na ÚVT přichází další osobní počítače: peruánský Novotec CP 1000 XT
(I8086, 256kB RAM, 20MB HDD, 360kB 5 1/4" FDD, barevný monitor,
graf.karta EGA), Olivetti PC XT a AT, na podzim pak první slušovická
TNS GC
1988
- listopad: na všech fakultách UJEP zřízeny Laboratoře výpočetní
techniky, pracující pod metodickým vedením ÚVT
1989
- listopad: instalace nového střediskového počítače EC-1027, který nahradil
dosluhující EC-1033, v sestavě: procesor IBM 370 kompatibilní, 8 MB RAM,
HDD 2x 100 MB výměnné a 6x 317MB Memorex pevné, MGP 4x 1600BPI,
3x řetězová tiskárna s českou diakritikou, 12x terminál, 2x disketová
čtečka, teleprocesor 16 linek synchro-asynchro 9600 bps, SVM + OS/SVS
1990
- druhé stěhování ÚVT: z ulice Kotlářské na Burešovu 20 (nyní budova
Nejvyššího soudu); výstavba nového počítačového sálu
1991
- leden: zahájen provoz "Školicího a konzultačního centra IBM při MU"
spolu s terminálovým centrem počítače IBM 3090 (instalován
na ČVUT v Praze)
- v rámci Akademické iniciativy IBM je MU připojena do sítě
EARN/BITNET pevnou linkou 9600 bps; uživatelům MU je poprvé
zpřístupněna elektronická pošta
- MU získává darem od Bell Labs. počítače AT&T 3B2/300,400 a 3B2/700
- květen: zahájen provoz nového (v pořadí již třetího) počítačového
sálu ÚVT, v prostorách na Burešově ulici
- ÚVT iniciuje vznik Brněnské akademické počítačové sítě BAPS
(2.8. schválili rektoři brněnských VŠ návrh na zřízení BAPS
a podepsali rámcovou dohodu o spolupráci při jejím vytváření)
- listopad: registrace internetové domény muni.cs
- prosinec: uveden do provozu počítač Hitachi HDS 6600 (IBM 370
kompatibilní, dar od Hitachi Data Systems Austria)
a na něm uzel CSBRMU11 sítě EARN
1992
- 13.2. se terminálové centrum IBM-ÚVT připojilo prostřednictvím IBM 3090
v OVC ČVUT k Internetu (oficiální zahájení služeb sítě Internet v ČR)
- útvar ASŘ zahajuje projekt Ekonomického systému MU v síťovém prostředí
- březen: Rada programu informatizace při MŠMT schválila projekt akademické
sítě FESNET a jeho českou část CESNET (ÚVT MU buduje centrální moravský uzel)
- instalován první server pro vzdálený komutovaný přístup k síti
- září: ÚVT zahajuje program automatizace knihoven MU
- listopad: přímé připojení MU na Internet přes router na bázi
PC vyvinutý na ÚVT
- dokončeno připojení všech fakult do univerzitní počítačové sítě
1993
- leden: počítač Hitachi HDS 6600 připojen na Internet jako uzel
vm.ics.muni.cs; na ÚVT přichází první počítače Sun
- doc. Jiří Zlatuška a kol. předkládá vedení MU návrh na zřízení Fakulty
informatiky
- rozdělení internetové domény CS na CZ a SK
- na PřF je instalováno první optické vlákno na MU
- listopad: všechny hlavní uzly sítě MU propojeny pevnými
linkami 64kb/s
1994
- leden: zahájen rutinní provoz personální evidence a výpočtu
mezd pro celou MU
- duben: předána do provozu optická páteř metropolitní sítě BAPS;
zpřístupněn souborný elektronický knihovní katalog MU v systému TINLIB
- 1.9. vzniká Fakulta informatiky, kam z ÚVT přechází děkan (doc.
Jiří Zlatuška), tajemník (Ing. Jana Foukalová) a dalších 5 odborných pracovníků
- prosinec: na ÚVT instalován první univerzitní superpočítač SGI POWER
Challenge L (8x CPU MIPS R8000/70MHz, 1GB RAM, HDD celkem cca 100GB);
založeno Superpočítačové centrum při ÚVT MU
1995
- květen: firma Microsoft zahájila program Select pro VŠ v ČR
- listopad: uveden do provozu nový centrální server SUN SPARC
Server 1000
- prosinec: "konec mainframů na MU" (ukončení provozu
počítače HDS 6660);
centrální výpočetní služby na ÚVT jsou od té doby zajišťovány
prostřednictvím specializovaných serverů
1996
- leden: třetí stěhování ÚVT, z Burešovy 20 na Botanickou 68a
- květen: otevřen v pořadí již čtvrtý (a zatím poslední)
počítačový sál ÚVT, v prostorách Botanická 68a
- 1.7. zahájilo činnost zájmové sdružení právnických osob
CESNET; CESNET se stává majetkem vysokých škol; hlavní trasy CESNETu povýšeny
na kapacitu 2Mb/s
- počátek zavádění technologie ATM na ÚVT a MU
- prosinec: v rámci programu TEN-34 CZ zprovozněna první
meziměstská vysokorychlostní linka ATM (Praha-Brno 34Mb/s)
- optická síť MU má 20km a 45 uzlů; na univerzitní síť je připojeno
1500 počítačů
1997
- leden: na ÚVT dokončena jednotná www-prezentace MU na
Internetu
- květen: vybrán systém Magion jako základ pro vývoj softwaru
pro zpracování účetnictví a ekonomických informací (provoz
ekonomického systému na celé MU byl zahájen v lednu 1998)
1998
- červen: propustnost ATM linky Praha-Brno zvýšena na 155 Mb/s
- listopad: na ÚVT instalován nový superpočítač SGI Origin 2000
(32x CPU MIPS R10000/195 MHz, 16 GB RAM, celkem cca 150 GB HDD on-line
plus 270 GB RAID 5 pole)
- uzavřena "Smlouva o Sdružení BAPS"; město Brno přistupuje
k akademické síti BAPS
- prosinec: superpočítačové centrum ÚVT MU se účastní
celoevropské videokonference Global 360 s příspěvkem o MetaCentru
1999
- ÚVT MU spolupořádá experimentální medicínské videokonference na
Internetu spojené s přímým přenosem video-signálu z operačního sálu do
poslucháren lékařských fakult MU a UP Olomouc
- v rámci ÚVT působí 8 odborných útvarů: ASŘ, Automatizace knihoven (a
jím vedené Knihovnicko-informační centrum MU), Ekonomické oddělení,
Superpočítačové centrum, Systémové oddělení (a správa uzlu CESNET),
Technické oddělení, Vývoj univerzitní sítě, WWW a multimédia
- červen: na ÚVT je v provozu celkem 116 počítačů (z toho 22
serverů); na MU je celkem 2648 počítačů (z toho 2390 Intel-based PC)
ÚVT MU, poslední změna 14.11.2011
předchozí číslo
