• O Zpravodaji
• Pro autory
• Pro čtenáře
• Statistiky

• Aktuální číslo
• Archivní čísla

• Autoři
• Články
• Seriály

• Vyhledávání

   

Novinky v oblasti elektronických informačních zdrojů pro výzkum, výuku a vzdělávání na MU

Před rokem jsme na stránkách Zpravodaje [1] informovali o zásadním obratu v možnostech přístupu vědců, odborných pracovníků, učitelů a studentů Masarykovy univerzity ke špičkovým světovým informačním zdrojům pro vědu a výzkum prostřednictvím Internetu. Díky podpoře ze strany vedení univerzity, ale především díky programu Ministerstva školství LI: Informační zdroje pro vědu a výzkum (vyhlášenému na čtyřleté období 2000 - 2003) prakticky ze dne na den zmizela informační bariéra, která po dlouhá desetiletí bránila tvůrčím pracovníkům univerzity v širokém přístupu k aktuálním odborným informacím a výrazně tak omezovala možnosti rozvoje vědy i kvalitu vzdělávacího procesu.

Během uplynulého roku došlo k dalšímu pozitivnímu posunu jak ve smyslu podstatného rozšíření nabídky dostupných informací, tak v možnostech jejich efektivního zpřístupnění. Nebude proto od věci připomenout, které špičkové informační zdroje mají naši uživatelé zdarma v současné době k dispozici - včetně relativně nedávno zpřístupněných zdrojů IDEAL (plné texty vědeckých časopisů z  nakladatelství Academic Press), ScienceDirect (totéž z nakladatelství Elsevier Science) či LION (unikátní soubor téměř půl miliónu plných literárních textů z britské a anglické literatury). V další části příspěvku pak popíšeme možnost, jak mohou oprávnění uživatelé z MU přistupovat - pomocí proxy serveru instalovaného na ÚVT MU - ke všem těmto informačním zdrojům nejen z počítačů zapojených v  univerzitní počítačové síti, ale odkudkoliv: z domova, z počítačů na ne-univerzitních pracovištích, ze zahraničí.

1  Přehled dostupných inf. zdrojů

V současnosti mají uživatelé MU k dispozici 18 velmi rozsáhlých špičkových zahraničních informačních zdrojů dostupných on-line pomocí počítače zapojeného do Internetu a standardních www-prohlížečů, jako jsou MS Explorer a Netscape (stručná charakteristika zdrojů je uvedena níže). Ve většině případů se jedná o kumulativní mega-zdroje, kdy každý zdroj sám o sobě obsahuje stovky či tisíce databází, časopisů a dalších informačních materiálů zpřístupňovaných prostřednictvím jednotného uživatelského rozhraní. Obvykle jde o velmi nákladné komerční zdroje - cenově v řádu miliónů Kč ročně - hrazené z grantů programu LI (v některých případech s procentuálně malou spoluúčastí MU), dostupné za přesně stanovených licenčních podmínek. Všechny zdroje uvedené v tomto přehledu jsou přístupné všem oprávněným uživatelům Masarykovy univerzity (zaměstnancům a studentům, ale také registrovaným externím čtenářům v knihovnách MU), bez ohledu na tématické zaměření zdroje a fakultní příslušnost uživatele a bez omezení na počet souběžně přistupujících osob. Ke každému zdroji lze přistupovat přes jeho adresu URL přímo; aby si však uživatelé nemuseli pamatovat desítky různých adres (které se navíc mohou časem měnit), udržujeme pro přístup ke všem našim zdrojům rozcestník na adrese: http://library.muni.cz/e_zdroje.html.

Informační zdroje můžeme z hlediska jejich obsahu a určení rozdělit do dvou kategorií, na zdroje bibliografické a plnotextové.

Bibliografické zdroje (sekundární prameny) obsahují věcný a tématický popis dané informační jednotky - monografie, časopisu, článku v časopise, sborníku, příspěvku ve sborníku apod. v podobě bibliografických záznamů; neobsahují však již vlastní obsah-text jednotky. Jejich účelem je umožnit uživateli efektivní vyhledání údajů o tom, jaká informace je k pokrytí jeho informační potřeby k  dispozici a kde se nalézá. Příkladem jsou na jedné straně lokální zdroje v podobě knihovních katalogů mapujících informační prostor příslušné knihovny, na straně druhé jsou to globální bibliografické, abstrakční a citační zdroje - jako například Current Contents, Web of Science, Chemical Abstracts, BookFind - popisující daný informační prostor globálně, celosvětově. Často tyto zdroje disponují sofistikovaným aparátem pro co nejjemnější popis tématického obsahu informačních jednotek - v  podobě tezaurů, předmětových heslářů a systému klíčových slov - umožňujícím vyhledávání s co největší přesností (získat jen to, co skutečně hledám) a v  co největší úplnosti (získat vše, co o dané problematice existuje). Bibliografické zdroje tedy umožňují lépe se orientovat v záplavě informací.

Plnotextové zdroje (primární prameny) obsahují pro vybrané informační celky - časopisy, sborníky, monografie, faktografické údaje - jejich úplné texty, tj. články z dostupných čísel/ročníků časopisů, příspěvky ve sbornících, texty knih, zprávy. V našem případě jsou tyto texty v digitální podobě (nejčastěji v podobě HTML-dokumentů, souborů ve formátech PDF či postscript, někdy i v podobě obrázků naskenovaných stran původního tištěného dokumentu), takže je lze předávat prostřednictvím počítačové sítě, zobrazit na monitoru počítače a vytisknout na tiskárně. Příkladem plnotextových zdrojů jsou databáze EIFL Direct a Proquest 5000, služba JSTOR, ScienceDirect aj. Zatímco bibliografické zdroje jsou obrovské počtem svých záznamů (až desítky či stovky miliónů záznamů), plnotextové zdroje jsou obrovské především svým objemem (rozsáhlé plné texty/obrázky desítek až stovek tisíc informačních jednotek).

Uveďme (v abecedním pořadí) přehled on-line elektronických zdrojů dostupných uživatelům MU v obou z výše uvedených kategorií:

1.1  Bibliografické zdroje (globální)

Biological Abstracts, Zoological Records
Dvě bibliografické databáze od společnosti BIOSIS: databáze Biological Abstracts (se záznamy od roku 1997) obsahuje reference na články z téměř 6000 časopisů z  oblasti life sciencies, včetně biochoemie, biotechnologií, botaniky, ekologie, životního prostředí, mikrobiologie, neurologie, farmakologie, zdravotnictví a zemědělství. Databáze Zoological Records (kompletní přístup k elektronickým záznamům od roku 1978) pokrývá informace pro výzkum živočichů z oblastí od biochemie aľ po veterinární medicínu. Pokrývá 4500 periodik ze 100 zemí.

Current Contents
Multidisciplinární bibliografická databáze od americké společnosti ISI (Institute for Scientific Information) zveřejňující s týdenní periodou aktuální přehledy obsahů prakticky všech významných vědeckých časopisů světa (přes 8.300 titulů) ze všech oborů, rozdělených do sedmi tématických řad. V tištěné či disketové podobě využívá tento zdroj řada pracovišť MU již desítky let. V on-line podobě byla tato databáze v letech 1998-2000 prvním profesionálním elektronickým zdrojem pro vědu a výzkum zpřístupněným pro celou MU1. V létě roku 2000 bylo v souvislosti se zprovozněním zdroje Web of Science ukončeno její předplatné; server http://ccc.cuni.cz je pro naše uživatele stále v provozu, data na něm však nejsou od srpna 2000 aktualizována. Podle posledních jednání s ISI by jako bonus projektu Web of Science měla být aktuální verze Current Contents opět časově omezeným způsobem zpřístupněna, prozatím alespoň pro období říjen-prosinec 2001.

PCI - Periodicals Contents Index
Retrospektivní bibliografická databáze od divize Chadwyck-Healey společnosti Bell+Howell obsahující staré přehledy obsahů a bibliografické záznamy článků z 3388 odborných a vědeckých časopisů z oblasti humanitních a sociálních věd z  období 1770-1990 (každý časopis v databázi je indexován od svého prvního vydaného čísla). Databáze obsahuje informace o více než 11 miliónech článcích, ročně přibývá zhruba milión záznamů.

SportDiscuss
Bibliografická databáze z oblasti sportu a fitness od SIRC (Sport Information Resource Centre), obsahující citace více než půl miliónu prací (časopiseckých článků, knih, sborníků, výzkumných zpráv, disertací) od roku 1975 po současnost. Pokrývá kompletní řadu sportovních disciplín, sportovní medicínu, aplikovanou fyziologii, trénink, dopink, tělesnou výchovu, biomechaniku, sportovní management, ekonomii, historii a další.

TourCD
Bibliografická databáze od CAB International obsahující reference a abstrakty odborných a vědeckých článků z oblasti volného času, rekreace a turistiky.

Web of Science
Multioborová citační databáze od společnosti ISI je finančně nejnáročnější informační zdroj v celé ČR. Jedná se o www-podobu známých databází Science Citation Index, Social Science Citation Index a Arts & Humanities Citation Index. Databáze obsahuje týdně aktualizované údaje o článcích z více než 8.500 vědeckých časopisů ze všech oborů. Kromě bibliografických údajů a abstraktu jsou u  každého článku uvedeny všechny jeho reference a také všechny jeho citace (odkazy na daný článek z novějších prací). Naši uživatelé mají k dispozici 20-letou retrospektivu databáze.

1.2  Plnotextové zdroje

Digitální knihovna ACM
Digitální knihovna americké počítačové asociace ACM, obsahující elektronické verze cca 30 časopisů z oblasti computer science vydávaných ACM od roku 1985 a dále plné texty všech sborníků vědeckých konferencí pořádaných ACM od roku 1985 (celkově jde o tisíce sborníků z více než 130 sérií konferencí ACM).

EIFL Direct
Jeden z obrovských mega-zdrojů: metadatabáze plných textů článků z celkem 3.300 časopisů, novin a zpravodajství od r. 1990, především z oblasti sociálních a humanitních věd, od EBSCO Publishing - jednoho z předních světových dodavatelů elektronických a tištěných časopisů. Informace jsou rozděleny do několika dílčích databází: Academic Search Elite (společenské a humanitní vědy), Business Source Premier (ekonomie, finance, management, účetnictví, mezinárodní obchod), Newspaper Source Plus (přes půl miliónu článků z více jak 100 novin v anglickém jazyce) a MasterFILE Premier (obecně zájmové tituly, obchod, zdraví, kultura). K tomu navíc medicínské databáze Medline, Health Source Plus a další.

IDEAL (Academic Press)
Služba umožňující on-line přístup k elektronickým verzím vědeckých časopisů z nakladatelství Academic Press. Časopisy z tohoto nakladatelství pokrývají zejména oblasti medicíny, přírodních věd a informatiky, částečně pak také sociálních věd, psychologie a některých dalších. Do 30.9.2001 mají uživatelé MU přístup ke všem více než 300 titulům z nakladatelství Academic Press; po tomto datu bude přístup omezen již jen na ty časopisy, které v tištěné podobě odebírá některý z členů českého konsorcia IDEAL, jehož je MU členem. V současnosti jde o 175 titulů časopisů.

JSTOR - Journal Storage
Retrospektivní databáze digitalizovaných plných textů ze 120 předních amerických vědeckých časopisů z humanitní oblasti (antropologie, ekologie, ekonomika, filosofie, finance, historie, literatura, matematika, politické vědy, sociologie, statistika, vzdělávání). Každý časopis je plně digitalizován od prvního vydaného čísla, sahajícího mnohdy hluboko do minulého století, až po pohyblivou hranici 3-5 let od současnosti - podle dohody s vydavatelem tištěné verze. Větší část nákladů na předplatné pro MU je pokryta příspěvkem Mellonovy nadace.

KnowEurope
Rozsáhlý integrovaný zdroj informací o EU, ale také o Evropě v širším slova smyslu - o institucích a organizacích, politických iniciativách, legislativní činnosti, o lidech a národech Evropy. Zahrnuty jsou: Novinky a průběžné zprávy, Klíčová legislativa a politika, Fakta, čísla, analýzy, Lidé-pracoviště-funkce, www adresář a Související informace (vybrané bibliografické záznamy článků, studií, zpráv a monografií).

LION
LIterature ONline od Chadwyck-Healey představuje unikátní soubor více jak 300.000 úplných literárních textů z britské a americké literatury, ale také kritických článků a bibliografických odkazů. To vše rozděleno tématicky do 19 databází - anglická poezie, americká poezie, afroamerická poezie, anglické drama, americké drama, beletrie, plné texty z literárních časopisů, Websterův slovník aj.

LINK (Springer-Verlag)
Služba umožňující on-line přístup k elektronickým verzím více než 400 vědeckých časopisů z nakladatelství Springer-Verlag. Časopisy z tohoto nakladatelství pokrývají zejména oblasti medicíny, přírodních věd, počítačových věd, práva a ekonomiky.

LNCS (Lecture Notes in Computer Science)
On-line databáze elektronických verzí sborníků vědeckých konferencí a monografií z oblasti computer science, umělé inteligence a jejich aplikací, publikovaných nakladatelstvím Springer-Verlag v rámci řady Lecture Notes in Computer Science. Každoročně je v rámci této řady vydáno přes 200 sborníků a specializovaných publikací ze všech oblastí počítačových věd.

ProQuest 5000
Další z mamutích mega-zdrojů: Jde o velmi rozsáhlou databázi aktuálních informací společnosti Bell+Howell zahrnující plné texty cca 5000 periodik a dále bibliografické záznamy z dalších cca 3000 časopisů, pokrývajících zejména: humanitní a společenské obory, obchod, medicínu, aplikované přírodní vědy, výpočetní a telekomunikační techniku. Retrospektivní pokrytí je od roku 1993 do současnosti (navazuje na bibliografickou databázi PCI pokrývající zpětně období od roku 1993 do minulosti). Záznamy o nových publikacích jsou v databázi zveřejňovány nejpozději do 48 hodin od jejich vydání.

ScienceDirect (Elsevier)
Služba umožňující on-line přístup k elektronickým verzím vědeckých časopisů z nakladatelství Elsevier Science. Časopisy z tohoto nakladatelství pokrývají zejména oblasti medicíny, přírodních věd, matematiky, výpočetní techniky, ale též ekonomie, obchodu a řízení, psychologie a sociálních věd a dalších. Jako součást českého konsorcia ScienceDirect má MU do konce roku 2001 přístup ke všem 1200 titulům časopisů z nakladatelství Elsevier Science retrospektivně za období posledních pěti let (od r. 1996). Od roku 2002 bude přístup omezen jen na ty časopisy, které v  tištěné podobě odebírá některý z členů českého konsorcia ScienceDirect. V  současnosti jde o 400 titulů časopisů.

1.3  Speciální zdroje

Journal Citation Reports
Jde o specializovanou databázi obsahující statistické údaje a nástroje pro systematické a objektivní bibliometrické vyhodnocování a porovnávání vědeckých časopisů zpracovávaných bibliograficky společností ISI (viz Web of Science a Current Contents). Jedním z nástrojů pro toto porovnávání je tzv. impact factor, který udává míru frekvence citací průměrného článku daného časopisu za dané období, a lze jej využít jako základ pro odhad prestiže akademických časopisů. Tento zdroj slouží především informačním specialistům, nakladatelům a editorům; je však využitelný i autory, zejména pro výběr časopisů k publikování a identifikaci časopisů relevantních pro oblast jejich odborného zájmu.

2  Přístup přes proxy-server

Všechny výše uvedené informační zdroje jsou komerční, dostupné na základě zaplaceného ročního předplatného a pouze v souladu se stanovenými licenčními podmínkami. Jednou z podmínek je to, že je třeba učinit mj. i technická opatření pro zabránění přístupu neoprávněným osobám. Standardním mechanismem pro omezení přístupu, použitým u všech našich zdrojů, je IP autentizace. To znamená, že server poskytující informační zdroj umožní přístup pouze počítačům s povolenou internetovskou IP adresou. IP adresa počítače má tvar čtyř čísel oddělených tečkou, např. 147.251.9.58. Všechny počítače v síti MU - a pouze tyto počítače - mají adresu začínající dvojčíslím 147.251. Jestliže si tedy MU koupí přístup k některému informačnímu zdroji, pak jeho provozovatel přidá na svém serveru množinu 147.251.*.* do seznamu povolených IP adres a tím je automaticky zajištěn přístup ze všech počítačů MU. Bude-li však chtít oprávněný uživatel MU pracovat s informačním zdrojem z domova nebo z pracoviště, jež není součástí MU, přístup mu nebude umožněn. Tato situace je běžná třeba na lékařské fakultě, kdy řada lékařů s pracovním poměrem na MU je zaměstnána a sídlí např. ve Fakultní nemocnici Bohunice, která není součástí MU.

Pro ošetření těchto případů byl na ÚVT MU zřízen tzv. proxy-server, který slouží jako prostředník mezi koncovým počítačem oprávněného uživatele nacházejícím se mimo IP adresový prostor MU a servery licencovaných informačních zdrojů. Princip je jednoduchý:
Uživatel si nastaví ve www-prohlížeči na svém počítači adresu proxy-serveru a přihlásí se na proxy-server za použití svého osobního přihlašovacího jména a hesla přiděleného mu v Informačním systému MU. Proxy-server ověří platnost jména a hesla uživatele, a pokud je kontrola úspěšná, přidá na dobu 24 hodin tento počítač mezi oprávněné počítače. Díky nastavení proxy-serveru ve www-prohlížeči procházejí všechny požadavky směřující od koncového počítače uživatele na server informačního zdroje přes proxy-server, který pro oprávněný počítač zamění jeho IP adresu svou vlastní IP adresou a tu předá serveru informačního zdroje. Protože proxy-server je řádným počítačem v síti MU, jeví se koncový počítač uživatele informačnímu zdroji rovněž jako počítač z Masarykovy univerzity.

Stručně zrekapitulováno: Přistupuje-li uživatel k informačním zdrojům z počítače zapojeného v počítačové síti MU, nemusí provádět žádné nastavování a pracuje stejně jako dosud. Chce-li získat přístup z počítače mimo MU, provede dva kroky:

1. nastaví ve svém www-prohlížeči položku HTTP proxy tak, aby odkazovala na proxy-server ÚVT
   (může zvolit buď tzv. ruční nastavení tím, že zadá adresu cache34.ics.muni.cz port 5555, nebo tzv. automatickou konfiguraci zadáním adresy https://inet.muni.cz/pub/libproxy.pac do odpovídajícího políčka pro automatickou konfiguraci. Přesný postup závisí na typu a verzi www-prohlížeče. Tento krok se provede jednorázově, čili není třeba jej v budoucnu již opakovat!)
2. přihlásí se na proxy-server https://inet.muni.cz/proxy/lib/
   (pokud je jméno a heslo uživatele ověřeno jako platné, pak má uživatel po dobu následujících 24 hodin zajištěn automaticky přístup ke všem licencovaným informačním zdrojům MU; po uplynutí této doby se musí opět na proxy-server přihlásit, chce-li s informačními zdroji z tohoto počítače pracovat).

Podrobnější návod pro nastavení www-prohlížeče a pro používání proxy-serveru ÚVT lze nalézt na adrese http://library.muni.cz/proxy.html (odkaz na tuto adresu je uveden také přímo na www-stránce s rozcestníkem on-line elektronických informačních zdrojů MU).

3  Závěr

Výše uvedené informační zdroje nejsou jediné, k nimž mají uživatelé z  MU přístup. Další existující zdroje jsou však již dostupné určitým omezujícím způsobem: buď jen pro odborníky daného oboru (např. strukturní a reakční databáze Beilstein a Gmelin pro oblast organické a anorganické chemie, či databáze řeckých a latinských autorů starověku a středověku pro odborníky z klasických studií FF) a/nebo pomocí speciálních klientských programů (například databáze na univerzitním CD-ROM serveru - Česká národní bibliografie, BookFind, Ulrich's International Periodicals, Ekonomicko-právní informační server a další). Průběžně se také nabídka zdrojů rozšiřuje - pro nejbližší období je připravováno zpřístupnění plných textů pro časopisy obsažené v citační databázi Web of Science. Novinky jsou průběžně zveřejňovány v Aktualitách na univerzitním knihovnickém serveru http://library.muni.cz/.