V minulé části tohoto seriálu jsme skončili stručným představením funkce klasifikačních schémat a dotkli jsme se i nejznámějších z nich, kterými jsou schémata Dublin Core a vCard. V dnešní části se zmíníme o některých dalších schématech, představíme si řízené slovníky a podrobněji se podíváme na metadatový fenomén posledních měsíců, standard RSS.
Stručně uveďme další zajímavá klasifikační schémata:
V prostředí Internetu se začínají objevovat i registry (seznamy) klasifikačních schémat4.
Řízeným slovníkem, tezaurem či terminologickou ontologií rozumíme soubor předmětových hesel s definovanou strukturou nadřazených a podřazených termínů a určením synonym či jiných pojmových relací. Přestože řízený slovník si může pro vlastní potřebu definovat úzká skupina uživatelů, pro využití v zájmu sémantického webu je třeba, aby byl slovník dostupný všeobecně. V kontextu RDF je význam řízených slovníků zřejmý. Pro určení hodnoty určité vlastnosti mohou klasifikační schémata vyžadovat použití hesla z konkrétního slovníku, což podstatným způsobem přispívá k interoperabilitě metadat. Toho také mohou využít tvorbu metadat usnadňující aplikace, které jsou kompatibilní s daným schématem a daným slovníkem a které tak mohou průběžně nabízet hesla ze slovníku jako možné hodnoty vlastností. Řízené slovníky jsou používány jako obor hodnot i pro některé vlastnosti klasifikačního schématu Dublin Core. V prostředí kvalifikovaného Dublin Core patří řízené slovníky mezi tzv. kvalifikátory hodnoty, které různými způsoby omezují obor hodnot dané vlastnosti. V podstatě lze při RDF popisu nejen specifikovat hodnoty vybraných vlastností schématu Dublin Core, ale i určit řízený slovník, ze kterého jsme hodnotu vlastnosti vybrali. Vidět to můžeme na následujícím příkladu, který znázorňuje použití řízeného slovníku v rámci kvalifikovaného DC v hlavičce HTML dokumentu.
<meta name=DC.Subject scheme=LCSH content=Dublin Core; DC; RDF; XML>
Použití řízeného slovníku LCSH (Library of Congress
Subject Headings) je dáno jeho uvedením v atributu
scheme. Atribut content
pak obsahuje hesla z tohoto slovníku vybraná. K nejznámějším
terminologickým ontologiím patří například WordNet5
či jeho následníci Sensus6
a vícejazyčný EuroWordNet, do nějž přispívá i tým
Laboratoře zpracování přirozeného jazyka FI, který
rovněž pořádal Global Wordnet Conference (GWC) 20047.
Další informace o řízených slovnících včetně
jejich dostupnosti na webu lze najít např. v dokumentu na
http://info.sks.cz/users/ku/MTI/sjazyky.htm.
V dnešní době je zřejmě nejrozšířenějším reálně používaným metadatovým formátem v prostředí Internetu standard RSS, který sice s ideou sémantického webu souvisí jen volně, pro jeho praktickou významnost a takřka "každodenní použitelnost" jej však nemůžeme pominout. Komunita vyvíjející standardy RSS je, bohužel, natolik rozštěpená, že vznikající standardy jsou navzájem nekompatibilní a shoda neexistuje ani ve významu akronymu RSS. Pokusme se proto alespoň o obecné přiblížení podstaty RSS standardů.
RSS je univerzální široce použitelný metadatový formát pro agregaci a syndikaci internetového obsahu. Syndikace je pak ve specifikaci jedné z verzí RSS definována jako vytváření on-line přístupných dat, která slouží k dalšímu přenosu, agregaci a následnému znovupublikování. V době totální informační přesycenosti je pro zájemce o určitou specifickou oblast obtížné, ne-li nemožné pravidelně "brouzdat" po desítkách webových míst, kde (občas) nalézá požadované informace. RSS umožňuje koncentrovat aktuální informace z vybraných webových zdrojů na jedno místo, například na webový portál.
K zprostředkování výše zmíněných informací využívá RSS takzvaný exportní soubor (kanál), jehož syntaxe odpovídá standardu RSS dané verze. Jednou z mála společných vlastností všech verzí RSS je fakt, že formáty souborů kanálů jsou vždy aplikací XML, z čehož vyplývá možnost procházet a zpracovat syntakticky správné exportní soubory pomocí běžných XML nástrojů. Soubor se nazývá exportním proto, že umožňuje export výtahu z nových informací, které se objeví na daném webu, a to ve formě stručné a srozumitelné lidem i počítačům. Většinou jde o názvy a stručné popisy obsahu aktuálních článků na zpravodajském serveru, další využití je však prakticky neomezené.
Exportní soubor může
být buď dynamicky generován, nebo ručně vytvářen webmasterem daného
zdroje. Doporučovanými příponami jsou .xml,
.rss nebo .rdf. Soubor
je zveřejněn (má vlastní URL) a na jeho přístupnost by mělo být adekvátně
upozorněno, nejlépe na titulní straně daného webu, obvykle typickou
oranžovou ikonkou "XML". Vhodná je také registrace do významných webových
agregačních portálů. Soubor se skládá z popisu daného webu a jednotlivých
položek, které reprezentují popis nových informací včetně odkazu na
jejich zdroj. Takto lze například (s využitím některých níže popsaných
nástrojů) dosáhnout toho, že budeme schopni vidět seznam všech nových
článků týkajících se oblasti našeho zájmu v jednom okně internetového
prohlížeče, a snadno se prostřednictvím odkazu dostat k originálu článku,
který si zvolíme.
Naznačili jsme, že vývoj specifikace RSS byl spletitý a jednotlivé verze na sebe nenavazují. Formát RSS vznikl prapůvodně v dílně firmy Netscape, která jej chtěla využít jako mechanismus pro výtah obsahu na svém portálu my.netscape.com.
V březnu roku 1999 spatřila světlo světa specifikace RSS 0.9, jejíž jádro bylo založeno na RDF. Později došlo k zjednodušení standardu, odstranění RDF syntaxe a zařazení nových vlastností používaných v konkurenčním formátu scriptingNews firmy UserLand.
Tak vznikla verze RSS 0.918, která se dodnes hojně používá a jejíž jednoduchost pravděpodobně stimulovala pozdější rozšíření RSS. Netscape mezitím ztrácí o RSS zájem a hlavní slovo při vývoji standardu získává David Winer z firmy UserLand. Podle mnohých jde o nekonvenčního a impulsivního člověka, se kterým není snadné se domluvit a který je příčinou dnešního chaosu na poli RSS. V dalším období dospívají někteří uživatelé RSS k názoru, že struktura RSS 0.91 je nerozšiřitelná, její použití má příliš úzký obzor a použitá XML syntaxe je spíše intuitivní než přesně definovaná.
Proto vzniká samostatná mezinárodní skupina vývojářů, která v prosinci 2000 navrhuje RSS 1.09 založenou znovu na RDF a rozšiřitelnosti (modularizaci) pomocí jmenných prostorů. UserLand reaguje rozšířením své verze na RSS 0.9210 později RSS 0.93 a 0.94. U těchto verzí jde v podstatě jen o přidávání nových prvků.
Na požadavek rozšiřitelnosti odpovídá až v srpnu 2002, kdy publikuje verzi RSS 2.011 používající jmenné prostory.
Teď už můžeme objasnit význam akronymu RSS pro jednotlivé verze standardu. RSS 0.9x představovalo zkratku pro Rich Site Summary. Verze 1.0 vykládá RSS jako RDF Site Summary a korunu těmto zmatkům nasazuje Dave Winer a jeho RSS 2.0 s významem Really Simple Syndication.
V dnešní době najdeme jen málo zpravodajských serverů a významnějších weblogů, které nepoužívají RSS. Využití tří nejoblíbenějších verzí, tedy 0.91, 1.0 a 2.0, je však poměrně vyrovnané, což klade zvýšené nároky na tvůrce nástrojů pro zpracování RSS. Graf na obr. 1 zachycuje poměr využití jednotlivých verzí RSS v exportních souborech sdružovaných na portálu Syndic812, který je zřejmě nejobsáhlejším zdrojem pro každého, kdo by se chtěl o RSS zajímat podrobněji.
Pro ilustraci uveďme příklady nejpoužívanějších verzí RSS, a to na již dříve použitém příkladu zpravodajského serveru sport.cz, který pomocí RSS upozorňuje na nové články. Z důvodu úspory místa použijeme v exportním souboru jen dvě položky. Jejich množství je obecně neomezené, běžnou praxí je však 10 až 15 položek na jeden exportní soubor. U všech tří souborů chybí definice použitého DTD (Document Type Definition), přestože se - jako nepovinná - objevit může. Po prostudování struktury RSS exportního souboru je jasné, že může sloužit k agregaci jakýchkoli diskrétních jednotek informace, tedy například autorů a jejich e-mailových adres na daném webu, informací o produktech dané firmy, informací o zboží nabízeném daným elektronickým obchodem, sportovních výsledků, atd.
RSS 0.91 má povinný kořenový element rss,
který používá rovněž povinný atribut version
pro udání verze RSS. Následuje element channel,
obsahující svůj vlastní popis a jednotlivé položky.
předchozí článek
<?xml version="1.0"?>
<rss version="0.91">
<channel>
<title>sport.cz</title>
<link>http://www.sport.cz/</link>
<description>sport.cz poskytuje široké
spektrum informací ze všech
sportovních odvětví</description>
<language>cs</language>
<item>
<title>Sparta Chelsea 0:1</title>
<link>http://www.sport.cz/fotbal/
2003/12/04/spartachelsea.html
</link>
<description>V tomto článku se
zaměříme na průběh zápasu Sparta
- Chelsea, na rozbor obranné hry
pražského týmu a jeho perspektivy
v dalším průběhu Ligy mistrů
</description>
</item>
<item>
<title>Zlín Hood 2003 turnaj
v lukostřelbě</title>
<link>http://www.sport.cz/ostatni/
2003/12/04/zlinhood.html</link>
<description>Extrémně zajímavé klání
našich předních lukostřelců se
odehrálo ve městě obuvi.
Vzrušující atmosféru jsme se
snažili zprostředkovat v tomto
článku. </description>
</item>
</channel>
</rss>
Exportní soubor RSS 1.0 je poněkud méně čitelný pro běžného uživatele
a jeho kód je trochu rozsáhlejší než u RSS 0.91, zároveň však poskytuje
snadnou rozšiřitelnost pomocí jmenných prostorů definovaných v kořenovém
elementu rdf:RDF. Použití předpony (prefixu)
rdf pro implicitní jmenný prostor RDF je povinné,
ostatní předpony jsou volitelné.
<?xml version="1.0"?>
<rss version="2.0" xmlns:dc="
http://purl.org/dc/elements/1.1/">
<channel>
<title>sport.cz</title>
<link>http://www.sport.cz/</link>
<description>sport.cz poskytuje široké
spektrum informací ze všech
sportovních odvětví</description>
<language>cs</language>
<item>
<title>Sparta Chelsea 0:1</title>
<link>http://www.sport.cz/fotbal/
2003/12/04/spartachelsea.html
</link>
<description>V tomto článku se
zaměříme na průběh zápasu Sparta
- Chelsea, na rozbor obranné hry
pražského týmu a jeho perspektivy
v dalším průběhu Ligy mistrů.
</description>
<dc:creator>Petr Matulík</dc:creator>
<dc:date>2003-12-04</dc:date>
</item>
<item>
<title>Zlín Hood 2003 turnaj
v lukostřelbě</title>
<link>http://www.sport.cz/ostatni/
2003/12/04/zlinhood.html</link>
<description>Extrémně zajímavé klání
našich předních lukostřelců se
odehrálo ve městě obuvi.
Vzrušující atmosféru jsme se
snažili zprostředkovat v tomto
článku. </description>
<dc:creator>Petr Matulík</dc:creator>
<dc:date>2003-12-04</dc:date>
</item>
</channel>
</rss>
RSS 2.0 rovněž umožňuje rozšiřitelnost pomocí jmenných prostorů, uvedených v kořenovém elementu. Je také zpětně kompatibilní s předchozími verzemi 0.9x, což je umožněno faktem, že nástroje pro zpracování RSS ignorují elementy, které neznají.
Udělejme si nyní přehled o nástrojích, které jsou určeny ke zpracování a využití standardu RSS. Zmíníme se o aplikacích, které jsou na internetu volně dostupné.
Nejčastěji používaným nástrojem jsou tzv. desktopové čtečky (neboli agregátory) RSS. Jde o aplikace instalované přímo na počítač uživatele a lze do nich zaregistrovat jednotlivé exportní soubory námi vybraných internetových zdrojů (webů). Čtečka pak periodicky stahuje všechny zaregistrované exportní soubory a jejich obsah prezentuje vhodným způsobem uživateli. Vzniká tak dojem, že data nejsou stahována uživatelem, ale spíše tlačena webovými zdroji k uživateli ("push"). Typickým použitím je upozorňování na nové informace (například právě publikovaný článek) na zaregistrovaných zdrojích, přičemž je možné rychle přejít na původní zdroj informace. Uživatel také nemusí procházet všechny zdroje, které poskytují informace v oblasti, která ho zajímá, ale stačí mu pouze přečíst si popisy jednotlivých nových informací (řekněme výtahy z článků) a vybrat si přesně to téma, které ho právě zaujme.
K nejrozšířenějším čtečkám patří FeedDemon13, FeedReader14 a ActiveRefresh15 pro operační systémy Windows a například Shrook16 pro MacOS X. Existují také čtečky ve formě modulu (plug-in) pro existující aplikace, například RSS Miranda Plugin 17 pro Instant Messenger Miranda, Newsgator18 běžící pod Microsoft Outlook nebo panel nástrojů (takzvaný "sidebar") do prohlížeče Mozilla19. Dnes už je jasné, že panel nástrojů RSS bude i přímo v základní výbavě nového operačního systému Windows Longhorn.
Ne každý ovšem má důvěru k freewarovým aplikacím stahovaným z internetu a raději dá přednost RSS agregátorům ve formě webové aplikace. Tyto aplikace samy sdružují informace z exportních souborů a on-line je publikují na svých webových stránkách. Uživatel se obvykle může registrovat k používání personalizovaného agregátoru a vytvářet vlastní seznam sledovaných exportních souborů.
V zahraničí je nejvýznamnějším hráčem na tomto poli portál Moreover20. Naopak v českém prostředí jsou nejznámějšími agregátory tohoto typu zejména všeobecně zaměřené portály Právě dnes21 a rss.pooh.cz22. Přehled obsahu českých weblogů poskytuje portál Blogportál23 a na oblast hardware a software je zaměřen Minasite24. Tyto on-line agregátory často akceptují i jiné formáty pro agregaci obsahu. Na takových je pak třeba se s webmasterem daného webu dohodnout.
I průměrný webmaster by měl být schopen využít RSS nejen pro publikaci agregovaného obsahu vlastního webu, ale i pro začlenění obsahu cizího exportu na své stránky. K tomu musí na svém webu implementovat zpracování RSS exportních souborů, což není zrovna triviální záležitost. Pomoci mu mohou veřejně poskytované služby 25, kde stačí zadat URL exportního souboru, který chce zahrnout do svých stránek, a po odeslání je mu vygenerován krátký kód v javascriptu, který jednoduše vloží do svého kódu. Problémy ovšem vznikají při kódování českých znaků - bezchybně funguje jen pro RSS kódované v UTF-8. Služba Feed Validator26 dovoluje ověřit syntaktickou správnost zvoleného exportního souboru. Existují i služby, které po zadání URL validního XHTML zdroje vygenerují jeho reprezentaci v RSS 1.027. Další zajímavou službou může být RSS agregátor Novobot28, který má nejen klasické vlastnosti, ale dokáže také procházet zdroje na zadaných URL a generovat jejich hlavičky (s využitím nadpisů, odkazů atd.) i bez existence exportních souborů.
Obrovská síla standardu RSS je v jeho jednoduchosti. Formát, který nelze pochopit prakticky okamžitě a který tak nemůže průměrný webmaster ihned začít používat, má jen malou šanci se v prostředí Internetu masově prosadit. RSS však tuto vlastnost má, a to mu spolu s širokou použitelností a faktem, že je založen na XML, zaručuje ještě dlouho udržení značného náskoku před ostatními - byť možná sofistikovanějšími - metadatovými standardy.
