TeX je sázecí systém (program),
který byl vytvořen za účelem nádherné sazby knih.
Nepatří k programům typu
WYSIWYG1; pracuje dávkovým
způsobem.
Text, který se pro systém TeX vytváří
pomocí některého editoru, prokládá autor řadou příkazů řídících
formátování a sazbu textu.
Tento zdrojový text TeX překládá do strojově nezávislého souboru
typu .DVI2
elementárních příkazů pro sazbu jednotlivých znaků.
Ke každému výstupnímu zařízení, ať už jde o obrazovku monitoru
nebo tiskárnu (laserovou, jehličkovou),
pak existuje program (driver),
který soubor .DVI zobrazí nebo vytiskne;
k tomu používá řadu souborů s příslušnými fonty
(sadami bitových map znaků).
Vysázený text lze předběžně prohlížet na obrazovce
(lze nastavit různá zvětšení),
drivery pro tiskárnu zpravidla ještě nabízejí
několik funkcí globálního charakteru
(posun počátku souřadnic, tisk více stránek na 1 list,
otočení stránky o 90°, zvětšení a zmenšení aj.).
V základním TeXu je definováno asi 900 příkazů, z toho 300 je tzv. primitiv, ostatní jsou definovány pomocí jednodušších příkazů. Spousta základních příkazů slouží k nakreslení speciálních symbolů (nekonečno, pí, pro každé).
Vyjmenujme si několik z funkcí, které TeX nabízí:
předchozí článek
\twocolumn v záhlaví dokumentu
způsobí automatické rozdělení textu do dvou sloupců na stránku).Idea TeXu se zrodila na Stanfordské univerzitě roku 1977. Vývoj vyústil v lehce přenositelnou verzi TeX82, implementovanou na velkých střediskových počítačích. Roku 1985 se verze TeX82 stala dostupnou i na osobních počítačích IBM-PC - jen pod systémem MS DOS lze provozovat hned několik instalací verifikovaných jako TeX82 (PCTeX, DOSTeX, SBTeX). Většina produktů nutných pro provozování TeXu je veřejně dostupná, neboť jeho autor D.E.Knuth je nabídl veřejnosti zcela zdarma a publikoval zdrojové texty TeXu v literatuře. Instalace TeXu vznikly pro všechny hlavní rodiny operačních systémů, včetně verzí pro UNIX, OS/2, ...
TeX je v podstatě makrojazyk, umožňující pojmenovat sekvence pracných sázecích úkonů jako zkratky s parametry, např. pro sázení nového odstavce nebo definici stylu stránky. Většině uživatelů postačí sady předdefinovaných maker zvané VANILLA, LaTeX, AMS-TeX.
Různé styly jsou vlastně různé sady parametrických maker pro formátování a sázení textů. Čistý TeX se někdy nazývá INITeX, základní sada maker PlainTeX. AMS-TeX je orientován na sazbu matematických textů. LaTeX je určen pro sazbu knih, článků, výzkumných zpráv, pro vedení obchodní korespondence, dopisů, atd. Spolu s programem BIBTeX dovoluje pracovat s databázemi bibliografií. SLITeX umoňuje pracovat s velkými fonty vhodnými pro tisk na průsvitky i s možností barevného překrývání.
Uľivatelé tohoto systému z celého světa jsou sdruženi v TeX Users Group (TUG). TUG vydává od roku 1980 vlastní časopis TUGBoat, organizuje setkání uživatelů, kursy a celosvětové konference TeXu. TeX podporuje řada zahraničních vydavatelství a institucí, např. Springer Verlag, Addison-Wesley, AMS3. V loňském roce bylo ustaveno celostátní sdruľení československých uľivatelů TeXu CSTUG.
I když složitost vyplývající z flexibility TeXu je mnoha uživatelům na obtíž, rodina uživatelů TeXu se u nás utěšeně rozrůstá. Existuje několik public domain instalací pod MS-DOSem.
Tento systém je patrně nejlepší a nejúplnější public domain implementací nové verze 3.0 sázecího systému TeX. Byl vytvořen a zkompletován Eberhardem Matthesem pro sdružení německy mluvících uživatelů TeXu DANTE. Dle našeho názoru je dokonce lepší implementací než mnohé komerční implementace, neboť obsahuje:
Celkem tato implementace čítá 11 disket 1.2 MB (6 vlastní emTeX, 5 fonty), přičemž na pevném disku je potřeba 6-20 MB podle rozsahu potřeb uživatele. Distribuce obsahuje též rozsáhlou dokumentaci v elektronické podobě, v angličtině a němčině.
Zájemci o instalaci systému emTeX se mohou obrátit na útvar aplikací ÚVT, Burešova 20, dr. Lehotský nebo dr. Moučka, tel. 757 000 kl. 388, 273. V případě většího zájmu bude možné uspořádat i školení pro uživatele.
| 1 | What You See Is What You Get
... zpět do textu |
| 2 | DeVice Independent
... zpět do textu |
| 3 | American Mathematical Society
... zpět do textu |
