15. srpna 1968 byl na UJEP instalován první číslicový počítač MSP 2A, originální výrobek československého průmyslu. Byl využíván především pro výuku studentů odborné matematiky na přírodovědecké fakultě. Prakticky od těch dob lze datovat snahu vedoucího katedry aplikované matematiky doc. RNDr Jiřího Hořejše, CSc. a jeho spolupracovníků o získání výkonnější výpočetní techniky. Tyto snahy, přes dlouholetý nezájem vedení školy, byly realizovány v roce 1979 založením Ústavu výpočetní techniky UJEP, což byla nutná podmínka proto, aby škola mohla instalovat počítač EC 1033. Činnost ÚVT spočívala především v zajištění chodu tohoto výpočetního systému, provozu počítače PDP 11/34 (získaného s podporou průmyslu) a v rozvíjení výzkumu v matematické informatice. Kromě pomoci uživatelům těchto systémů byly další práce směrovány do oblasti ASŘ (automatický systém řízení).
Rozsah činnosti ústavu se v průběhu let neustále zvětšoval. Přibývaly úkoly v oblastech:
Nárůst práce znamenal program elektronizace (1986-90). V průběhu tohoto období byla na MU zakoupena a na fakultách instalována výpočetní technika za 70,7 mil. Kčs. Tato oblast byla rovněž z účelově přidělených prostředků posílena i personálně. Na každé fakultě vznikla laboratoř výpočetní techniky (LVT), která je podřízena děkanovi a plní úkoly související s rozvojem a provozem výpočetní techniky na fakultě.
Zcela zásadní změny podmínek přicházejí však až v roce 1990. Tržní mechanizmus a dostupnost výrobků z rozvinutých zemí způsobily nejen výrazný pokles cen výpočetní techniky, ale umožnily i nákup zařízení do této doby nerealizovatelný - v roce 1990 bylo z fondu elektronizace a prostředků na výpočetní techniku použito 22,7 mil. Kčs. Činnost ÚVT za poslední dva roky je shrnuta ve 21 stránkové zprávě předložené na jaře tohoto roku vedení školy (zpráva je k dispozici na ÚVT). Odstranění deformací v politické orientaci ČSFR umožnilo přístup k zahraničním informacím prostřednictvím mezinárodních počítačových sítí. Zabezpečení informačního kontaktu pracovníků MU se světem vyžaduje neprodleně zahájit budování univerzitní počítačové sítě. Nastává doba, kdy je výstižnější hovořit o informačních technologiích než o pouhé výpočetní technice. Tyto změny se projevily nejen v obsahovém zaměření ÚVT, ale i v jeho organizační struktuře, kdy v zájmu zajištění nových úkolů byly provedeny reorganizace ústavu. Mimo změn v obsahovém zaměření byl jeden útvar zrušen a zřízeny dva útvary nové.
Současná struktura ÚVT MU:
Kromě čtyřčlenného útvaru matematické informatiky, který hraje klíčovou roli v otázkách koncepčních, má ÚVT ještě dalších 8 aplikačně zaměřených útvarů.
Útvary ÚVT, jejich vedoucí a počty osob (včetně vedoucího):
| počítačové sítě (4) | - | RNDr I. Černohlávek |
| AIS (8) | - | RNDr J. Šmarda |
| ŠKS IBM (2) | - | RNDr M. Bartošek, CSc. |
| aplikace (2) | - | RNDr Š. Lehotský |
| mat. informatika (4) | - | kolektivní vedení |
| systémová péče (3) | - | RNDr P. Pištěk |
| technická péče (7) | - | ing. O. Dostál, CSc. |
| provoz (6) | - | ing. J. Foukalová |
| hospodářský útvar (2) | - | ing. E. Nováková |
Pro zefektivnění práce ÚVT se řada pracovníků podílí i na práci jiných útvarů. Z těchto důvodů mají útvary spíše než oblast činnosti vymezenou oblast zodpovědnosti, což umožňuje lépe využít kvalifikace i času pracovníků ÚVT.
Zodpovědností za rozvoj informačních technologií pověřil rektor MU prorektora doc. RNDr F. Lukeše, CSc.; zodpovědností za AIS - automatizaci informačních systémů (překrývající oblast dříve nazývanou ASŘ) byl pověřen kvestor MU ing. F. Gale.
Dále rektor ustavil jako svůj poradní orgán Radu informačních technologií (RIT) s těmito základními úkoly:
Předsedou RIT jmenoval rektor MU doc. RNDr F.Klvaňu, CSc., členy RIT byli jmenováni: MUDr J. Feit, doc. RNDr J. Koča, CSc., PhDr K. Pala, CSc., ing. Z. Pištěláková, CSc., RNDr J. Skula, CSc. a doc. RNDr V. Račanský, CSc.
předchozí číslo
