\"/
\"/ \"/    

Elektronická pošta: Elektronické adresy

Jiří Zlatuška, ÚVT MU
Ročník II - číslo 2, listopad 1991
Citace: J. Zlatuška. Elektronická pošta: Elektronické adresy. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1991, roč. II, č. 2, s. 3-5.
Tematické zařazení: Elektronická pošta
Článek je součástí seriálu Elektronická pošta
 předchozí článek | následující článek 

Elektronické adresy

Elektronická adresa uváděná v hlavičce zprávy v poli "To:" slouží stejnému účelu jako plná adresa adresáta, kterou uvádíme na obálkách papírových dopisů obyčejné pošty1, pole "From:" podobně udává zpáteční adresu. Elektronická adresa obsahuje jméno adresáta, jméno počítače, na kterém pracuje, dále pak bližší informace o tom, kde najít tento počítač - obvykle to bývá alespoň indikace sítě, do které je připojen.

Typický tvar elektronické adresy tak může být např.

     To: jiri@nenya.ics.mu.cs

Taková adresa sestává ze dvou částí oddělených znakem "@": nalevo od něj je uvedeno jméno adresáta (jiri), napravo pak jméno a adresa cílového počítače.

Jméno adresáta je uživatelské jméno, pod kterým ho zná systém, na němž pracuje - budeme zde pro jednoduchost předpokládat nejčastější situaci, tj. jméno, které dostal přiděleno jako identifikaci svého účtu na počítači a pod kterým se hlásí k práci na něm. Na slušných počítačích jsou tato uživatelská jména většinou odvozena ze "skutečného" jména příslušného uživatele, pod kterým ho znají obyčejní neelektroničtí lidé z jeho okolí ve fyzickém světě. Kromě prostého příjmení (např. novak) to nejčastěji mohou být ještě kombinace příjmení a třeba prvního písmene jména (jnovak nebo novakj). Obecně ovšem závisí na místních zvyklostech výpočetního centra: uživatelské jméno tak může být i třeba UMMJN (což může např. znamenat, že UMM označuje oblast uživatelů (fakultu či katedru) a JN jsou iniciály jména a příjmení), ale i něco ještě horšího, jako třeba A1344.

Elektronické adresy dovolují přidávat pomocně komentáře jako jejich součást - zpravidla se toho využívá pro doplnění plného (občanského) jména. Prakticky se to provádí buď přidáním textu v kulatých závorkách za text adresy, nebo předřazením tohoto textu bez další indikace před adresu a uzavřením adresy do lomených závorek <...>. Alternativní tvar adresy z příkladu uvedeného výše by tak mohl být i jedno z následujících:

     To: jiri@nenya.ics.mu.cs (Jiri Zlatuska)
To: Jiri Zlatuska <jiri@nenya.ics.mu.cs>

(Druhou z těchto možností není dobré používat, obsahuje-li jméno interpunkci, např. Dr. Octor, tehdy je vhodné použít výhradně první z nich.) Plné jméno neovlivní doručení zprávy - má skutečně pouze roli pomocné poznámky přenášené spolu s adresou; počítače obvykle také tato jména svých uživatelů neznají, protože se zajímají jen o jejich uživatelská jména (jiri v našem příkladu).

Část adresy napravo od znaku "@" slouží pro určení počítače, na který má být zpráva doručena. Náš příklad ji uvádí v tzv. doménovém tvaru, jaký se používá především v Internetu a na který přechází řada dalších sítí jako na unifikovaný způsob tvorby adres. Podrobněji se na strukturu doménových adres podíváme někdy později, dnes se spokojíme jen s konstatováním, že z našeho příkladu můžeme vyčíst např. to, že se jedná o počítač jménem nenya, zapojený v lokální síti Ústavu výpočetní techniky (ics) na Masarykově univerzitě (mu) v československé části sítě Internet (cs)2.

V síti BITNET (EARN) se obvykle setkáme jen s jednodušší formou adresy

     jméno@počítač

jako např. zlatuska@cspuni12, protože síť BITNET "zná" počítače v ní zapojené jednoznačně už na základě jejich jmen. Při adresování počítačů v síti BITNET z jiných sítí používáme doménový tvar

     jméno@počítač.BITNET

jako např. zlatuska@cspuni12.BITNET.

Kromě plných adres, obsahujících identifikaci počítače, známe i adresy lokální, ve kterých je obsaženo pouze jméno uživatele bez znaku "@"" a bez jména počítače. Takové adresy se používají pro komunikaci mezi uživateli na jednom počítači. Příkladem komunikace mezi dvěma uživateli jiri a ludek na počítači nenya by mohlo být např.:

     To: jiri
From: ludek
Subject: Order for shelves

Please make 4 book shelves for me. --ludek

Příjemce zprávy (jiri) po jejím přečtení zvolí možnost odeslání odpovědi odesílateli. Poštovní systém tak automaticky připraví celou hlavičku odpovědi a uživatel jiri tak napíše jen vlastní text zprávy:

     To: ludek
From: jiri
Subject: Re: Order for shelves

I took it as a research task, so I've made 4 Empire chairs for you instead. Just to enjoy myself before research becomes forbidden at our Institute. :-) --jiri

Elektronická pošta je zpracovávána programy, a tak kromě skutečným lidem jako adresátům můžeme psát také speciálním elektronickým "adresátům", kteří jsou v řadě případů programy, vykonávající nějaké speciální akce po obdržení naší zprávy. Jedním z takových příkladů jsou adresy diskusních skupin, kde při zaslání zprávy na takovou adresu dojde k automatickému rozeslání této zprávy všem, kdo se do příslušné diskusní skupiny přihlásili. Příkladem takové adresy může být třeba (pomlčky jsou typickým znakem v tomto druhu jmen)

     INFO-TeX@SHSU.BITNET

Uživatelská jména končící na -request jsou zpravidla administrativními adresami obhospodařujícími diskusní skupinu (to se týká zejména diskusních skupin mimo síť BITNET).

Každý počítač zapojený do sítě má na sobě adresu postmaster, postman či postmast. Na tuto adresu je možné zasílat dotazy a hlásit problémy týkající se elektronické pošty - je to prostě pošta směrovaná na poštovního doručovatele na příslušném počítači. Poštu samu obhospodařuje program, který si říká MAILER-DAEMON. Od toho můžeme dostat zprávy, dojde-li k nějakým problémům s poštou, kterou sami někam posíláme. Zpráva User unknown nebo Host unknown, kterou nám tento program odešle, znamená, že jsme uvedli špatné uživatelské jméno našeho adresáta (User) nebo jeho počítače (Host).

Znak "%" v části jména uživatele zpravidla znamená nikoli uživatelské jméno, ale celou adresu, kterou má přijímající počítač expandovat do skutečné adresy tak, že nejpravější výskyt znaku "%" v ní transformuje do "@" a pošle ji dál. Jeden ze způsobů, jak adresovat pražský počítač cspuni12 ze sítí, které nevědí o BITNETu, je poslat zprávu přes počítač pucc.princeton.edu. Plná adresa pak vypadá třeba

     zlatuska%cspuni12.bitnet@pucc.princeton.edu

Počítač pucc.princeton.edu v Princetonu přetransformuje řetězec vlevo od "@" do adresy zlatuska@cspuni12.bitnet, kterou pošle do sítě BITNET. Tímto způsobem si lze často pomoci v (řídce se vyskytujících) situacích, kdy automatická adresace mezi sítěmí selže.

setting
1 Elektroničtí lidé komunikující v angličtině rozumějí pod slovem "mail" plné "e-mail". Archaické papírové poště říkají obvykle "s-mail" od "surface mail", podobnost se "snail" není zřejmě čistě náhodná.
... zpět do textu
2 Tento příklad je fiktivní a podobnost se skutečností zatím (nejméně do doby skutečného připojení se k síti Internet) není ani náhodná.
... zpět do textu
Zpět na začátek
ÚVT MU, poslední změna 14.11.2011