Snad každý, kdo v poslední době používal počítačové sítě k interaktivní práci se vzdálenými počítači, narazil na potíže s přetíženými linkami. Začínají se objevovat nejen "klasické" problémy transatlantického spojení, kdy s počítači ve Spojených státech je možno pracovat jen ráno (a i to s obtížemi), a to nejlépe v sobotu a neděli. Často se zdá, že i spojení po Evropě je velmi špatné a pro seriozní on-line práci nepoužitelné. A to není třeba mít zájem rovnou o přímou interaktivní práci se vzdálenými počítači (vzdálené přihlášení do systému), stačí hledat informace ve světové síti www, zejména je-li zájem o obrazovou (nebo audio) informaci.
Situace se však začíná zhoršovat i v samotné České republice. Stále vzrůstající počet uživatelů Internetu, tedy stále rostoucí množství "toulek po síti" vede spolu se vzrůstajícím množstvím dat dostupných na serverech v ČR k neúměrnému zatížení místních a především meziměstských linek. Jako příklad lze uvést spojení mezi Prahou a Brnem, kde ani současné povýšení na 2Mb/s nestačí ještě rychleji rostoucím požadavkům. Je zřejmé, že situace začíná vyžadovat radikální skokové řešení, pouhou "evolucí" již nelze potřebám uživatelů stačit.
Prudký nárůst zájmu o Internet není žádným český specifikem. Problémy, které s sebou přináší, jsou známy na celém (prosíťovaném) světě a stejně tak jsou i globálně hledána jejich řešení. Protože Amerika a Evropa se od sebe v mnohém liší, a nasazení nejmodernějších technologií je právě jednou ze stránek, kde rozdíl mezi Novým a Starým světem je skutečně propastný, omezíme se jen na krátký pohled po Evropě.
Před zhruba třemi roky byla Evropskou komisí zahájena iniciativa High Performance Computing and Networking, do jisté míry jako odpověď (jak bývá v Evropě zvykem, spíše neslaná nemastná) na High Performance Computing and Communication Initiative Kongresu USA. Jedním z cílů této iniciativy je i zřízení celoevropské páteře vysokorychlostních sítí - TEN-34 - tedy TransEuropean Network running on at least 34Mb/s. Přes celou řadu pilotních studií a projektů, ve kterých se ověřovaly možnosti mezinárodní konektivity, síť TEN-34 stále není plně realizována. Hlavním důvodem výrazného zpoždění jsou národní poskytovatelé spojových služeb (obdoby našeho Telecomu), které komplikují proces realizace (každý národní poskytovatel je přesvědčen, že on má to nejlepší řešení a že tedy musí ustoupit ostatní při odborných rozporech).
Přes všechny potíže se však zdá, že by v přístím roce mohla vzniknout skutečná celoevropská páteř TEN-34, realizovaná protokolem ATM1. Realizace této páteře by měla výraznou měrou přispět k podstatnému zvýšení propustnosti dnes již přetížených mezinárodních evropských linek. To by mělo přirozeně přinést úlevu i nám.
Kromě celoevropského řešení hledají i jednotlivé státy Evropy cesty k podstatnému zvýšení propustnosti svých páteřních počítačových sítí. Jako dva příklady je možno uvést Velkou Británii (ta má mimochodem již zrušený monopol telekomunikačních služeb), kde je již delší dobu k dispozici síť SuperJanet, v podstatě národní obdoba TEN-34. Další zemí hodnou zmínky je Finsko, ve kterém všechna univerzitní města spojuje vysokorychlostní ATM páteř na 34Mb/s (s jedinou výjimkou: spojení za polární kruh je realizovánou "pouze" 10Mb/s). Současně severské země vyřešily radikálně problém transatlantického spojení a ze Stockholmu vede již druhým rokem do USA přímá 34Mb/s linka.
Koncem minulého roku se Česká republika (resp. její nejvyšší představitelé) rozhodli připojit k aktivitám Evropské unie i v oblasti vysokorychlostních sítí. Důsledkem tohoto rozhodnutí bylo uvolnění cca 140 milionů korun a vypsání programu TEN-34 CZ, jehož cílem je
Program TEN-34 CZ byl vypsán jako tříletý program na léta 1996-1998, o zařazení přihlášených projektů rozhoduje Rada programu.
V době psaní příspěvku (polovina září 1996) byly Radou schváleny jednotlivé aplikační projekty společně s návrhem pro realizaci celé páteře a jsou připravovány smlouvy, které na straně zadavatele musí podepsat ministr školství. Podrobnosti jednotlivých projektů, včetně komplexního řešení, nejsou tedy ještě veřejně k dispozici, obecné zásady však již lze popsat (nehledě k tomu, že v době vyjití příspěvku by již všechny smlouvy měly být podepsány).
Program TEN-34 CZ byl vypsán jako akademický program, tj. s důrazem na podporu akademických, nekomerčních aktivit. Zadání programu explicitně zakazuje využití vysokorychlostních sítí, budovaných v rámci realizace projektů, pro jakékoliv komerční aktivity. Samozřejmě po skončení programu (tj. od roku 1999), by měly být zkušenosti z realizace uplatněny i pro neakademické sítě.
Co tedy lze v nejbližší době v České republice očekávat? Podaří-li se zajistit poskytovatele kvalitního spojení, budou všechna větší univerzitní města České republiky spojena vysokorychlostními spoji na 34Mb/s. Vlastní spojení bude realizováno protokolem IP (tj. tím, který je používán v Internetu), technicky jsou zvažovány dvě alternativy: nativní IP (s případnou emulací ATM nad IP) a ATM s IP nad ATM. Vzhledem k tomu, že evropská páteř TEN-34 bude realizována v IP nad ATM, lze předpokládát toto řešení i v ČR. Na tuto meziměstskou páteř budou připojeny jednotlivé metropolitní sítě, které již dnes mají ve větších městech propustnost nejméně 10Mb/s (Ethernet), do konce tohoto roku se však na řadě míst počítá s přechodem na rychlosti až 155Mb/s (nativní ATM)2. V rámci řešení jednotlivých dílčích projektů (aplikací) se pak předpokládá přímé připojení vybraných zařízení (počítačů) vysokorychlostními spoji na ATM páteř tak, aby byla umožněna rychlá komunikace mezi koncovými stanicemi i v různých městech. První "vlaštovka" rychlého spojení se může objevit nejdříve koncem roku 1996, zpřístupnění zájemcům - řešitelům dílčích aplikací programu TEN-34 CZ - se předpokládá začátkem roku 1997.
Tato páteř přirozeně nezůstane omezena pouze na Českou republiku. Již v počátečních fázích lze předpokládat minimálně 8Mb/s spojení do zahraničí (podmínka pro plnohodnotné připojení do vytvářené páteře TEN-34) s předpokladem růstu v průběhu realizace projektu.
Splnění záměrů programu TEN-34 CZ vyžaduje postupný přechod i "běžného" (alespoň akademického) síťového provozu na vysokorychlostní spoje. Při optimistické variantě by převážná část uživatelů sítě CESNET měla vidět reálný přínos, daný podstatným zvýšením průchodnosti meziměstských a mezinárodních spojů, nejpozději po prázdninách roku 1997. Je proto třeba všem, kteří se na realizaci tohoto ambiciózního projektu podílejí, držet palce, aby se současné předpovědi přinejmenším splnily.
1 | Pro ty, kterým to něco říká, se pak předpokládá jako primární
protokol "IP over ATM".
... zpět do textu |
2 | Toto povýšení rychlosti se týká i Brna, informace
o metropolitní páteři a jejích charakteristikách přineseme
po realizaci ATM sítě v jednom z příštích čísel
Zpravodaje.
... zpět do textu |