Realizací projektu TEN-34 CZ se v České republice podařilo za poslední dva roky vybudovat vysokorychlostní páteř sítě národního výzkumu. Začátkem června t.r. tato síť přechází z radiových pojítek, poskytnutých Českými radiokomunikacemi, na klasická optická vlákna, která jsou pronajata od firmy Aliatel. Mění se i topologie sítě, kterou nyní tvoří dvě hvězdice s centry v Praze a v Brně. Současně s tím je povýšena propustnost linky Praha-Brno na 155Mb/s, čímž se rychlost meziměstské páteře (alespoň na tomto nejzatíženějším spoji) srovnává s rychlostí metropolitních páteří. Mezinárodní spojení na páteř evropské sítě TEN-34 má propustnost 22Mb/s a další 4,5Mb/s má průměrná kapacita transatlantického spojení.
Vybudovaná infrastruktura nepůsobí svými parametry nikterak špatně, ovšem tento dojem se oslabí, jakmile ji začneme srovnávat se současnými a zejména připravovanými sítěmi Evropské unie.
V tomto roce byl ukončen projekt TEN-34, v jehož rámci Evropská unie svým členským státům refundovala část nákladů spojených s budováním mezinárodní evropské vysokorychlostní sítě. Ještě předtím však začaly přípravné fáze nového projektu Quantum, jehož cílem je vybudovat mezinárodní vysokorychlostní akademickou síť nové generace (na přípravě tohoto projektu se prostřednictvím CESNETu podílela i ČR, spolu se Slovinskem a Maďarskem jediní reprezentanti bývalého východního bloku v projektu TEN-34 i v přípravě projektu Quantum).
Cílem tohoto projektu je vybudovat jádro mezinárodní sítě s kapacitou 155Mb/s a na toto jádro navazující přípojné body jednotlivých národních akademických sítí. Vlastní jádro bude přímo spojovat 5-6 zemí, má zaručovat redundanci přístupu a především ekvivalenci všech přípojných bodů. Nemělo by tedy rozhodovat, kde se konkrétní národní síť do tohoto jádra připojí. Jádro sítě Quantum (nazývané též někdy TEN-155) bude propojeno i s obdobnými americkými sítěmi, s největší pravděpodobností alespoň jednou transatlantickou linkou opět s kapacitou 155Mb/s.
Zvýšení rychlosti mezinárodních linek však není nejdůležitějším rysem projektu Quantum. Tím je zavádění nových služeb a s nimi souvisejících nových aplikací. Přes podstatné zvyšování propustnosti linek stále není možno ani v rámci projektu TEN-34 zaručit kvalitu konkrétního spojení. Síť Internet s protokolem IP funguje na principu best-effort, tj. garantuje se snaha doručit zprávu (její pakety), tato garance ovšem nemá žádné konkrétní parametry. Vzrůstá však počet aplikací, pro něž je tato úroveň poskytované služby nepostačující: real-time videokonference vyžadují zaručené doručení paketů v předem definovaném časovém úseku, kolaborativní spolupráce prostřednictvím počítačové sítě má podobné požadavky. Rovněž přístup k unikátním přístrojům na dálku, což je jedna z cest jak snížit enormní výdaje na jejich pořízení, vyžaduje síť se zárukou doručení v reálném čase. Ovládání mikroskopů, teleskopů, ale i chirurgické zásahy na dálku není možno realizovat bez (téměř absolutní, alespoň v posledním případě) záruky, že veškerá data budou od zdroje dopravena k cíli za předem zadaných podmínek (např. ne dříve než a ne později než). Z nových služeb sítě mohou těžit i stávající aplikace, jejichž požadavky na síť mohou být shlukovány do společných virtuálních kanálů s minimálním vzájemným omezením: jistou část celkové kapacity sítě lze např. alokovat pro uspokojení www přístupů, zatímco jiná část je alokována pro protokoly telnet a rlogin pro vzdálený přístup. Takto je možno podstatným způsobem zlepšit chování sítě vůči koncovým uživatelům, kdy interaktivně pracující uživatelé nejsou nijak ovlivněni tím, jaké požadavky generují třeba studenti z počítačových učeben, toulající se ve světové pavučině.
Realizací projektu Quantum je pověřeno konsorcium Dante, které tvoří zástupci všech zúčastněných zemí a které se již osvědčilo při koordinaci projektu TEN-34. V současné době probíhá první fáze projektu, kdy jsou osloveni velcí telekomunikační operátoři a vybírá se hlavní dodavatel linek pro výše popsané jádro vysokorychlostní sítě. Předpokládá se, že zadáním celé zakázky jedinému operátorovi se podaří dosáhnout podstatných objemových slev, což by v konečném důsledku mělo umožnit realizaci celé 155Mb/s páteře za cenu nepřevyšující výrazně náklady doposud existující páteře TEN-34 s běžnou kapacitou mezi 10 až 22 Mb/s. Současně se očekává, že tento operátor by realizoval i připojení jednotlivých národních sítí, pokud se konkrétním státům nepodaří získat levnější dodavatele. První fáze projektu Quantum - výběr dodavatele - má být dokončena v červnu, jádro a první připojení by pak měla být realizována do konce tohoto roku. Samotný projekt Quantum je koncipován jako tříletý s působností až do roku 2001.
Projekt Quantum řeší otázku mezinárodní konektivity, budování národních akademických sítí (či sítí národního výzkumu, National Research Networks neboli NRN, jak bývají běžně označovány) je plně v režii jednotlivých států. Prakticky všechny významné státu EU mají v nějaké fázi realizace národní sítě s propustnostmi 34-155Mb/s, experimentálně, zejména v metropolitních oblastech, jsou však testovány i vyšší rychlosti (jako příklad může sloužit Stockholm Gigabit Network ve Švédsku). Lze proto očekávat, že do roku 2000 budou mít páteře nejrychlejších národních akademických sítí v Evropské unii propustnost linek na úrovni OC-12 (622Mb/s) až OC-24 (1,2Gb/s) a v některých případech i vyšší.
Jak bylo uvedeno výše, Česká republika se prostřednictvím CESNETu podílí na první fázi projektu Quantum. V návaznosti na uzavření první fáze se v průběhu prázdnin očekává, že jednotlivé státy budou vyzvány k formálnímu připojení se k projektu, které bude podmíněno ochotou podílet se na nákladech. Přesná výše potřebných finančních prostředků není dosud známa, celkové náklady se však odhadují na cca 120-150 milionů korun ročně za pronájem linky 34Mb/s (projekt Quantum nevyžaduje, aby se členské země připojily plnou rychlostí 155Mb/s) a za poplatek za využívání vlastní sítě Quantum (TEN-155). Tyto náklady by se mohlo podařit snížit v souvislosti s přistoupením ČR k 5. rámcovému plánu podpory výzkumu Evropské unie, jehož prostřednictvím by mohlo být až 40% vynaložených nákladů zpět refundováno.
Národní požadavky bude zřejmě možno uspokojit současnou sítí TEN-34 CZ s případným přechodem dalších linek na vyšší rychlost (155Mb/s). Potřeba vyšší propustnosti je plně odvislá od požadavků vědeckých týmů a jejich aplikací, které tuto vysokorychlostní síť využívají. Maximální pozornost se však bude muset věnovat zajištění nových služeb vlastní sítě, neboť tímto způsobem se může podařit podstatné zvýšení efektivity využití vlastních linek. I v této oblasti může ČR těžit z účasti na projektu Quantum.
předchozí číslo
