V tomto pokračování našeho seriálu o cvičeních určených ke kompenzaci potíží vzniklých nadměrným přetěžováním a nevhodnou polohou sedu při práci na počítači se zaměříme na uvolnění a protažení horní části trupu, ramen a mezilopatkového svalstva.
Jak jsme již psali v minulé části - práce v sedě je bohužel pro velkou většinu z nás spojena s nevhodně předsunutou polohou hlavy a ohnutými zády, což se nepříznivě projevuje na vzniku svalových dysbalancí - tzv. horního zkříženého syndromu. Pocitově se tyto problémy projevují bolestmi zad, především krční páteře, pocitem ztuhlosti šíje a bolestí hlavy. Vnější projevy horního zkříženého syndromu jsou: kulatá ramena, zvětšená hrudní kyfóza a hyperextenzní postavení přechodu hlava - krk a tím vzniklé předsunutí hlavy vpřed. Z hlediska zkrácení nacházíme tyto zkrácené svalové skupiny: prsní svaly, horní část trapézu a zdvihače lopatek. Z hlediska svalového oslabení jsou oslabené hluboké svaly šíjové a svaly mezilopatkové (fixátory lopatek).
Pravidelné kompenzační cvičení je nejlepším prostředkem pro předcházení a kompenzaci potíží pohybové soustavy tedy prevencí vzniku svalových dysbalancí. Stačí k tomu několik cviků denně. Veškerá cvičení uváděná v tomto seriálu lze provádět v pracovních přestávkách, cviky jsou nenápadné a určitě nikoho nenapadne se pozastavovat nad tím, že si protáhnete svá bolavá záda.
Následující cvičení jsou zaměřena na odstraňování svalového napětí a protažení oblasti paží a horní části trupu (ramena, svaly mezilopatkové).
Cvičení provádíme pomalým tahem a s pravidelným dýcháním. Při dosahování krajních poloh se soustředíme na vnímání bodu protažení, což je místo, v němž poprvé ucítíme začátek protažení (jemné protahovací až mírně bolestivé pocity ve svalech). Někdy pociťujeme jenom malý odpor proti pohybu, když zaujímáme polohu těla pro cvičení. Podržíme-li polohu v tomto bodě, cítíme, jak pocit protahovacího bodu pomalu vzniká a potom s uvolněním tkáně mizí. S tímto uvolněním přichází změna, která s pokračujícím cvičením vede k obnovení normálního pružného a bezbolestného stavu našeho těla. Je-li krajní poloha těla při cvičení příliš bolestivá, pak jsme pravděpodobně překročili bod protažení a je potřeba se vrátit do polohy, ve které jsme cítili nebolestivý pocit protažení. Tento pocit protažení by měl úplně zmizet během 10-15 vteřin.
Protažení deltového svalu a horní část paže
Základní poloha: Uvolněný stoj nebo poloha v sedě.
Uvolnění napětí mezi lopatkami a mobilizace lopatek
Bolest a oslabené mezilopatkové svaly jsou častými potížemi lidí, kteří
pracují u stolu. Posílení a protažení oblasti mezilopatkových svalů může být
účinným způsobem jak uvolnit napětí v této oblasti.
Snížení napětí v horní části zad, protažení svalstva uloženého
hluboko po stranách šíje
Jedním z nejčastějších příznaků RSI je chronická bolest šíje a ramen. Další
cvičení mohou pomoci od tohoto typu bolesti.
Snížení všeobecného napětí ramen
Toto cvičení udržuje ramena uvolněná,
pomáhá uvědomit si pocit napětí, které vzniká v oblasti ramenního pletence,
a protahuje rotátory lopatky a horní část paže.
Udržení pohyblivosti ramenních kloubů a protažení hlubokého svalu pažního
Protažení vnitřní části paže
Cvičení dále zvětšuje ohebnost zápěstí a prodlužuje šlachy prstů.
Protahovací cvičení jsou zaměřena na vyrovnání nepoměru mezi dominantními, hyperaktivními svaly (tendence ke zkrácení) a jejich funkčně utlumenými, oslabenými antagonisty (tendence k oslabení), čímž je odstraněna hlavní příčina svalové dysbalance. Pomoci těchto cvičení lze upravovat tonické napětí svalových vláken a zároveň zlepšit mechanické vlastnosti vazivové složky svalů - poddajnost, pružnost, pevnost a odolnost vůči náhlému přetížení, snížení síly tahu, kterým zkrácené svaly neustále působí v místě svého úponu na kosti.
Pomocí těchto cvičení můžeme do značné míry čelit blokádám kloubů, především malých kloubků na páteři a tím více pečovat o své vlastní zdraví a dobrou kondici. Až příliš jsme si zvykli přenechávat tuto starost lékařům a většinou se cvičením začínáme, až když nás něco bolí nebo na doporučení lékaře či rehabilitační sestry. Proto několik cviků denně - jakožto prevence zdravotních potíží - by mělo být běžnou součástí našeho denního režimu. Vědomi by si toho měli být především ti, kteří denně vysedávají hodiny u výpočetní techniky a jednostranně zatěžují svůj organismus. A čekat, až se potíže objeví, není právě to nejlepší [2]!
[1] | Daňková, I.: Vliv práce s počítačem na rozvoj syndromu z opakovaného přetížení. Disertační práce. Brno, Pedagogická fakulta MU v Brně, 2002. 135 s. |
[2] | Glivický, V., Hladký, A.: Škodí počítač našemu zdraví? 1. vyd. Praha, Codex
Bohemia, 1995. 103 s. ISBN 80-901683-8-8.
... zpět do textu |