Postižení vyvolané drobnými opakovanými pohyby při práci s počítačem - RSI, Repetition Strain Injury - se může projevit jako některý ze zdravotních problémů patřící do relativně široké třídy chorob (viz rovněž první část ve Zpravodaji IV/5). Často se jedná o problémy projevující se v různých částech těla současně. Při intenzívní práci na vstupech rozsáhlých dat se např. mohou současně projevovat potíže se zápěstími i rameny současně, jejichž příčina je stejná. Společným jmenovatelem těchto obtíží je však vždy značná bolestivost.
Všechny pohyby různých částí těla jsou způsobovány stahováním a uvolňováním svalů, které jsou upoutány na kosti pomocí šlach. Při velmi často opakovaných drobných pohybech může docházet k zanícení obalů šlach, při práci s klávesnicí nebo s myší k tomu nejčastěji dochází na šlachách v rukách a v zápěstích, ale častá jsou i postižení loktů a ramen či dokonce i nohou (při práci s nožním pedálem). Choroba takto vyvolaná, tendosynovitida, je podle britských údajů druhá nejčastější choroba, na kterou jsou předepisovány léky, a je mezi nejčastějšími důvody zdravotních neschopenek. Je poměrně zajímavé, že díky pozvolnému nárůstu bolestí se většinou postižení snaží bolestem uhýbat, což vede k činnostem vyvolávajících jiné potíže, a zřídka se tak tendosynovitida objevuje jako samostatné onemocnění bez kombinace s jinými problémy.
Zánět vlastní šlachy, tendinitida, vyvolává podobné symptomy jako tendosynovitida. V pokročilé formě mohou zanícené šlachy téměř zcela znemožnit pohyb postižených prstů, rukou nebo paží - často to může postihnout jednotlivé prsty a zejména palec.
Zánětem výčnělku nadkloubního (epikondylu) na spodní části kosti pažní vzniká tenisový loket (epikondilitida), což ani zdaleka není choroba vyvolaná jen oddáváním se tenisu, ale stačí jen práce s klávesnicí nebo s myší - v obou těchto případech je příčinou práce prstů.
Nevhodně umístěná klávesnice způsobuje trvalé napětí v zápěstích, což může vést k výraznému tlaku na mediánový nerv v oblasti karpálního tunelu v zápěstí. Výsledkem tohoto tlaku na mediánový nerv může být syndrom karpálního tunelu, projevující se bolestí, slabostí či necitlivostí v ruce a brněním v palci, ukazováku, prostředníku a vnitřní straně prsteníku. Důležitou prevencí je v tomto případě správné umístění klávesnice na stole, které předchází práci s trvale ohnutým zápěstím. Syndrom karpálního tunelu se často projevuje v kombinaci s jinými postiženími nervu při průběhu od míchy přes horní končetinu. Jednotlivá postižení mají tendenci kumulovat svůj účinek. Svalová napětí a problémy působící na nerv v oblasti nad loktem a kolem ramene mohou být příčinou zhoršených projevů syndromu karpálního tunelu.
Problémy v kloubech vedou k zánětům, které mohou dále působit na nervy, které v okolí kloubů procházejí. Výsledkem může být bolest projevující se v jiné části končetiny - zejména to platí třeba pro problémy způsobené zánětlivými procesy v rameni.
Poslední z problémů vyvolávaným pohyby při práci s počítači, o kterém se explicitně zmíníme, je trvalé statické napětí svalů, které přímo nepůsobí pohyb (jedná se o stabilizaci jedné části těla, aby jiná mohla vykonávat pohyb - např. pro práci se šroubovákem je třeba zpevnit bez pohybu rameno a loket, podobně při práci s počítačem dochází ke statickému zpevnění zad a ramen). Toto statické napětí je kupodivu náročnější než aktivní práce svalů, proto často vede k RSI. Je důležité předcházet trvalému statickému napětí svalů častou změnou polohy těla, aktivním posezem při práci s počítačem a častými přestávkami v práci.
Péče o pracovní prostředí zaměřená na předcházení zbytečného napětí a nepohodlí a odstranění práce s nevhodně umístěnými a špatně navrženými zařízeními. Jedna ze studií např. ukázala důležitost správné polohy klávesnice (klávesnice, která neleží naplocho, např. přispívá ke vzniku problémů se zápěstími). Důležité je rovněž zachovávat dobrou polohu těla při sezení, použití opěrek nohou, je-li to vhodné pro dosažení správné polohy při sezení, a konečně podle možností i zajištění aktivního sezení, tj. křesla zabezpečujícího neustálý nepatrný pohyb částí těla, které by jinak byly ve stavu statického napětí.
Tlak na udržení vysokého pracovního tempa je znám jako faktor významně spjatý s RSI. Veškeré systémy odměňování založené na pracovním tempu při práci s počítačem jsou známy jako silně související s RSI a pracovníci na počítačích by se jim měli co nejdůrazněji vyhýbat.
Je důležité dodržovat pravidelné přestávky v práci, a to vždy ještě před tím, než se svaly skutečně unaví. Systém pravidelných přestávek, které někdy mohou být nutné už po 15-20 minutách práce, je naprosto nutnou prevencí výskytu vážných potíží. Důležité je uvědomit si, že přerušujeme-li práci až při pocitu bolesti, je to naprosto nedostatečné1.
Školení týkající se ergonomických principů, které ovlivňují výběr vhodného kancelářského nábytku nebo zařízení, by se měla stát samozřejmou součástí jakékoli zdravotní prevence, o kterou by měl pečovat zaměstnavatel.
Je důležité, aby poloha těla při sezení předcházela problémům plynoucím z charakteru práce s počítačem. Moderní křesla pro práci s počítačem jsou založena na systému aktivního posezu, při kterém odpružení spodní části sedačky a pohyblivé spojení mezi opěradlem a sedací částí udržuje přes mikropohyby celého křesla kosterní svalstvo v neustálém drobném pohybu a předchází tak vzniku velké statické zátěže těchto svalů. Cena dobrých křesel kombinujících aktivní sezení s anatomickým tvarem opěradla, které musí poskytovat oporu zejména bederní části páteře, se dnes na našem trhu pohybuje kolem 20000-50000 Kč.
Poloha těla při sezení by měla respektovat požadavek umístění nohou tak, že stehenní část je v mírně skloněné, příp. alespoň vodorovné poloze a holenní část směřuje svisle dolů. Je vhodné, aby naše sedačka měla nastavovací výšku a podle potřeby je dobré ji vybavit i opěrkou nohou, je-li to z hlediska výšky těla zapotřebí.
Výška sezení musí být ovšem koordinována i s výškou stolu, na kterém máme položenu klávesnici. Paže by měly od ramene k loktům směřovat svisle dolů s lokty umístěnými v úrovni těla. Paže od loktů k zápěstí by měly být ve vodorovné poloze s klávesnicí umístěnou tak, aby nedocházelo k zakřivení zápěstí směrem nahoru. Celkově z těchto požadavků vychází nutnost umístit klávesnici na plochu stolu, která je podstatně níž, než činí výška obvyklého psacího stolu (většina prodávaných stolků pod počítače je vybavena malou plochou pro klávesnici umístěnou pod běžnou pracovní plochou).
Důležitou roli v prevenci RSI hraje samozřejmě i používaná klávesnice - nejen její poloha, ale i mechanické vlastnosti. Je pozoruhodné, do jaké míry je moderní elektronická klávesnice odlišná od mechanické klávesnice klasických psacích strojů a jak hůř v jejich srovnání vychází vzhledem k vlivu na vznik RSI. Bližším podrobnostem v tomto směru se však budeme věnovat až v příštím čísle Zpravodaje.
| 1 | Australské studie ukázaly práh zhruba 10.000 úderů
na klávesnici za hodinu jako intenzitu práce,
za kterou již hrozí vážné nebezpečí vzniku RSI. Odbory
v australském bankovnictví na základě toho dokonce
organizovaly kampaň, jejímž ústředním heslem bylo
"Go Safe - Go 10,000".
... zpět do textu |
předchozí článek
