Počítače a s nimi související prvky vytvářejí v kombinaci s telefonními a televizními sítěmi nezadržitelným tempem předivo toku digitálních informací, se kterými člověk v moderním světě prakticky neustále interaguje. Možnosti, které tyto technologie dávají, se zdají obohacovat možnosti člověka způsobem, který po době industriálního rozvoje přinášejí "měkké" technologie, zdánlivě bez negativních vlivů na prostředí, ve kterém jsou používány. Zkušenosti rozvinutého světa však ukazují, že tato informační revoluce nepřichází pro člověka zadarmo a že používání počítačů přináší pro náš život řadu problémů, které mohou nabývat epidemického charakteru a výrazně ovlivnit mapu nemocí z povolání a charakteru pracovních úrazů.1 Nemoci a potíže způsobené počítači přicházejí způsobem, který se v mnoha případech zdá na první pohled zcela absurdní, a proto podceňovaný, avšak mohou mít charakter velmi vážných postižení, která jsou jen velmi těžko a zdlouhavě léčitelná a často znamenají i nutnost trvalé změny vykonávané práce.
Charakter nárůstu takových postižení je neuvěřitelný. Ve Spojených státech se například udává, že během let 1986-90 došlo k více než čtyřnásobnému vzrůstu počtu oznámených zdravotních postižení způsobených prací s počítačem; v Británii ukázal průzkum mezi pracovníky v komunikacích nárůst téměř o tři řády. Zdánlivě malá souvislost konkrétních postižení s prací s počítačem, jejich pomalý vývoj, jakož i souvislost se stresovými faktory na pracovišti způsobovaly, že poměrně dlouho trvalo, než se podařilo najít příčinu a obhájit její správnost v odborném světě. Kromě vlastních zdravotních důsledků jsou si dnes vyspělé země vědomy nákladů na léčení příslušných postižení, velkých ztrát v produktivitě práce s počítači, které vznikají neergonomickými pracovišti, jakož i hrozby velkých finančních kompenzací, které začínají zaměstnavatelé vyplácet svým postiženým zaměstnancům. Z poslední doby je známa např. kauza bývalého editora kanceláře Reuter ve Velké Británii. Jeho postižení (syndrom karpálního tunelu) vedlo k naprosté neschopnosti vykonávat práci závislou na použití počítače. Loni na podzim jeho bývalý zaměstnavatel dokonce slavil úspěch před soudem, když se v rozsudku, který byl odbornou veřejností považován za skandální, soudce postavil na stanovisko, že toto postižení "nemá místo v lékařských knihách" a souhlasil s obviněním, že pracovníkovy potíže jsou dílem psychického rázu a dílem způsobeny neschopností. Odvolací řízení vedlo začátkem tohoto roku k zatím největší sumě dosud přiznané jako kompenzace za počítačem způsobené zdravotní potíže - £ 79 000 (předchozí rekord £ 59 000 pocházel z roku 1992).
Stále více zaměstnavatelů se začíná držet přísnějších zdravotních norem a dbát na správnou ergonomii počítačových pracovišť. Zkušenosti z rozsáhlých průzkumů totiž naznačují, že způsobeným zdravotním potížím se lze vyhnout vhodným uzpůsobením pracovních podmínek, a je proto stále méně možné vyhýbat se zodpovědnosti za postižení svých zaměstnanců. V našich podmínkách se tyto problémy zatím objevují jen ojediněle, je však jen otázkou času, kdy se např. intenzivnější používání počítačů v administrativě či akademické činnosti neprojeví nárůstem zdravotních potíží, zejména pak proto, že tendence používat laciná a málo vyhovující počítačová zařízení či kancelářský nábytek zvyšují riziko, které před silnými uživateli počítačů u nás stojí. V závislosti na tempu našeho přibližování se právnímu řádu Evropské unie nás také čeká nutnost přizpůsobit se závazným právním normám, které zde zčásti již existují nebo jsou připravovány a týkají se jednak pracovních podmínek, jednak používaného vybavení. Z norem Evropské unie např. vychází následující soupis otázek, umožňující zkontrolovat parametry počítačové stanice, se kterou pracujete:
Z konkrétních zdravotních problémů, které jsou vyvolávány počítači, je pravděpodobně nejznámější skupina postižení kolektivně známých pod anglickou zkratkou RSI - Repetition Strain Injuries. Jedná se o postižení vyvolaná opakovanými drobnými pohyby2, špatnou polohou těla nebo stálým svalovým napětím a opakovaným poškozením tkání v kloubech a kolem nich; obecně se týká poškození svalů, nervů, šlach a dalších měkkých tkání způsobených přetížením nebo nevhodnou jednostrannou zátěží. Konkrétní projevy mohou vyústit do jedné z téměř dvaceti konkrétních variant tohoto postižení, projevujících se širokým spektrem potíží různé intenzity i druhu. Nejmírnější stádium postižení trvá týdny až měsíce, projevuje se bolestí a únavou zápěstí, paží, ramen či krku během práce, která odeznívá přes noc a lze se jej v této formě úspěšně zcela zbavit. Nejsou-li problémy léčeny, dochází ke zhoršení, které se projevuje opakujícími se bolestmi a únavou přicházející po kratších úsecích práce, může přetrvávat i v noci a probouzet postiženého ze spánku; průvodními znaky mohou být znatelné otoky v oblasti šlach. Nejpokročilejší stádium vede k problémům, které již nemusí být plně odstranitelné ani po dlouho trvající léčbě, které způsobují bolest i při úplném klidu a které mohou znemožnit dokonce i vykonávání těch nejlehčích domácích prací. Literatura, která je k této problematice běžně dostupná3, vesměs uvádí klid jako podmínku úspěšné léčby (na rozdíl od revmatické arthritidy, která se jinak projevuje téměř shodnými symptomy), a úpravu pracovních podmínek po vyléčení, zejména pak časté přestávky v práci ještě před objevením se problémů4. Zatímco počáteční fáze tohoto onemocnění probíhají velmi pomalu a pro postiženého je nesnadné si problémy systematicky uvědomit, resp. připsat je konkrétním příčinám, přechod do poslední fáze může proběhnout nesmírně rychle a bez zvláštního varování. V takové situaci již nemusí pomoci ani okamžité přerušení práce a během týdne nebo dvou se může vyvinout stav, ve kterém je oběť sužována nesnesitelnými bolestmi, případně vyřazena z práce na dlouhé měsíce nebo i roky. Je proto velmi důležité nepodceňovat takové symptomy a podniknout okamžitá preventivní opatření okamžitě po jejich objevení.
V souvislosti s počítači je nejčastější příčinou RSI práce s klávesnicí, která vede ke kombinaci drobných rychlých pohybů a statické zátěže, která trvá dlouhou dobu. Velká statická zátěž vede k permanentnímu stažení svalů při nepodepřených končetinách. Je-li například klávesnice umístěna příliš vysoko, což je jeden z nejběžnějších prohřešků proti dobré ergonomii práce s počítačem, dochází k neúměrně vysokému statickému zatížení zádových svalů, ramen a předloktí. Výsledkem je permanentní stažení těchto svalových partií, které přetrvává i v době mimo bezprostřední pracovní činnost.
Jako faktory, které působí vznik RSI způsobeného používáním klávesnice, jsou uváděny následující:
Jistě problémy v diagnostikování spočívají v různorodosti biologických problémů, které toto postižení ne vždy provázejí. V 80.letech došlo k epidemickému výskytu RSI v Austrálii7 a od té doby byla výzkumu možných bezprostředních příčin tohoto onemocnění věnována řada odborných studií. Typický seznam problémů, kterými se toto onemocnění hlásí, je následující8:
Přestože stále minoritně přetrvávají teorie, které se snaží nalézt příčinu v obětech (včetně obvinění ze simulace či hysterie9), neexistují v odborné literatuře žádné důkazy, které by jejich oprávněnost nějak dokazovaly. To však neznamená, že by se jednalo o zdravotní problém, který by správně diagnostikoval každý obvodní lékař. I ve světě se stále ještě pravděpodobně vyskytuje většina praktických lékařů, která automaticky nasadí prášky tlumící bolest, což může v mnoha případech vést k tomu, že se postižená osoba vrátí do práce ještě před tím, než se postižená tkáň zcela uzdraví, a při příští příležitosti mohou být projevy mnohem vážnější10.
V příštím ročníku Zpravodaje se k některým z těchto problémů, jejich příčinám a některým opatřením pro jejich předcházení či zmírnění vrátíme podrobněji.
| 1 | viz též J. Král: Počítače a zdraví,
Zpravodaj II/5
... zpět do textu |
| 2 | Zdaleka přitom nemusí jít o pohyby související s počítači:
těmito potížemi trpěl např. Leonardo da Vinci, pozorovány
byly i u středověkých mnichů a jejich symptomy popsal
ji6 r. 1713 Bernardini Ramazzini.
... zpět do textu |
| 3 | Např. Londýnské centrum pro nemoci z povolání vydalo knihy
VDU Work and the Hazards to Health a Repetition
Strain Injuries - Hidden Harm from Over-Use, rozsáhlý článek
na toto téma vyšel např. v časopise Time
International v říjnu 1992 (Crippled by
Computers), rozsáhlý materiál je k dispozici
ve skupině sci.med.occupational v Usenet News,
od roku 1991 vychází každé dva měsíce elektronický časopis
RSI Network Newsletter (objednat lze na adrese
dadadata@world stdcom
zasláním zprávy s textem
RSI Subscription v poli "Subject" zprávy),
rozsáhlé archívy jsou na anonymním ftp na adrese
ftp.soda.berkeley.edu.
... zpět do textu |
| 4 | Na Novém Zélandě mají z těchto důvodů v bankách
zavedeno právně závazné držení desetiminutové přestávky
pro každého, kdo používá klávesnici pro hlavní část své
práce.
... zpět do textu |
| 5 | Podle některých údajů je RSI postižením, na které jsou méně
náchylní silní kuřáci, jejichž závislost na nikotinu si
vynucuje více-méně pravidelná přerušení práce.
... zpět do textu |
| 6 | např. automaticky pořizovaná statistika o počtu úhozů,
překlepů atd.
... zpět do textu |
| 7 | To je také důvodem, proč je pracovní ochrana v této oblasti
podstatně lepší v Austrálii nebo na Novém Zélandě, než je
tomu v Evropě nebo Spojených státech.
... zpět do textu |
| 8 | Autor se omlouvá čtenářům za eventuální nedopatření
v lékařské terminologii. Základní faktografie je přejata
z publikace londýnského Centra nemocí z povolání; české
termíny autor občas zaslechne jsa léčen skutečnými lékaři.
... zpět do textu |
| 9 | Je prokázáno, že RSI se rychle šíří v prostředí, kde je
povědomí o tomto druhu problémů a kde se vyskytují
jedinci, kteří takto postižení již jsou.
... zpět do textu |
| 10 | Studie provedená v Jižní Austrálii ukázala, že se 47%
postižených vrátilo do práce předčasně a celých 53%
dokonce nepřerušilo práci vůbec nebo na méně než týden. Trvalé
potíže, tj. stálý výskyt symptomů RSI, bolestí a slabosti,
včetně trvalé invalidity, přetrvaly u 38% postižených.
... zpět do textu |
předchozí článek
