Současný stav v používání informačních technologií je charakterizován propojováním výpočetních systémů a velmi rychlým přechodem na používání počítačových sítí. Tento přechod si vyžaduje i nový pohled na metody zpracování dat. Ukazuje se, že databázové systémy (DBS) používané na počítačích typu PC (psali jsme o nich ve Zpravodaji I/2) nestačí zajišťovat nové požadavky objevující se v souvislosti s komunikacemi v sítích. V dnešní době je již na trhu několik moderních (nebo pokročilejších či snad "dospělejších") DBS, které již byly vyvíjeny s ohledem na síťové prostředí. Tyto systémy nabízejí řadu prostředků pro vývoj rozsáhlých aplikací, plně využívajících komunikace v sítích. Na takovýchto systémech buduje již dnes řada firem své automatizované informační systému (AIS).
Z tohoto hlediska je situace vysokých škol velmi problematická, neboť mají připravit kvalifikované odborníky pro vytváření AIS, a přitom nejsou příslušnými systémy vůbec vybaveny. Jiným problémem je využití moderní databázové technologie při realizaci AIS školy. Ani zde není situace příliš radostná, neboť naše vysoké školy rozhodně nejsou příkladem používání moderních metod zpracování dat.
Tyto dva výchozí momenty přiměly ředitele ÚVT, aby inicioval aktivitu nazvanou "Výběr databázového systému pro MU". Hlavním smyslem bylo dosáhnout stavu, kdy moderní metody zpracování dat budou na MU nejenom přednášeny ve specializovaných kursech, ale i používány pro účely řízení školy. MU by se tak mohla stát laboratoří moderních informačních technologií a působila by nejen výchovou, ale i svým příkladem.
Nahoře uvedená iniciativa byla (a je) rozvíjena ve dvou směrech:
Dílčí zprávou o stavu bodu 2 je tento článek.
DBS z klonu dBASE (viz Zpravodaj I/2) mají rozhodně velkou zásluhu o rozšíření používání databázové technologie na počítačích typu PC. Uživatelé neprogramátoři i programátoři mohou pomocí jednoduchých prostředků celkem rychle a pohodlně připravit databázové aplikace. Jenže jak už řekl jeden klasik, počítače nejsou jenom na počítání - velice často po nich chceme funkce, které nemají s vlastním počítáním zdánlivě nic společného. U databázových aplikací to znamená, že DBS by měl poskytovat prostředky pro ochranu dat, pro zabezpečení dat proti haváriím, pro definování různých kontrolních procedur, prostředky pro přístup různých kategorií uživatelů apod. V těchto směrech již DBS z klonu dBASE nestačí, a bylo tedy nutné poohlédnout se po "dospělejších" systémech.
V této kapitole uvedeme kritéria, podle kterých posuzujeme vhodnost určitého DBS pro použití při budováni AIS MU.
Architektura client-server:
Tento způsob rozdělení práce mezi
jednotlivé komponenty systému má své výhody v tom, že umožňuje
využít jako klienty relativně málo výkonné (v organizaci již
existující) počítače, zatímco centralizovaná databáze je
udržována na tzv. databázovém serveru; toto kritérium je nutno
chápat v souvislosti s dalšími, např. podpora sítí, práce
v heterogenním počítačovém prostředí.
Transakční zpracování:
Zpracování dat je
účelově rozděleno do sledu tzv. transakcí; v rámci transakce si DBS
zaznamenává původní hodnoty modifikovaných položek, a je tudíž schopen se
v případě potřeby (např. nedokončení transakce kvůli havárii
počítače) k původním hodnotám vrátit. Odborně se tomuto rysu
říká, že DBS zajišťuje integritu databáze.
Centrální data dictionary:
Mnoho kontrol a dalších operací nad daty je vhodné "napevno spojit
s popisem" dat; zajistí se tím, že většina potřebných kontrol nad daty
se provádí vlastně automaticky, bez nutnosti programovat je v aplikacích.
Možnost použít více typů programovacích jazyků:
Pro vytváření různorodých aplikací je potřebné mít i různé prostředky.
V profesionálních DBS jsou to zejména tyto:
Implementace na více OS:
Životnost DBS se počítá na 20 až 30 let. Dále se běžně uvažuje,
že DBS je provozován na počítačích různých typů. Aby bylo možné
vytvořit homogenní prostředí pro fungování AIS organizace, je
nutné, aby byl DBS implementován pod více operačními systémy.
Podpora sítí, schopnost pracovat v heterogenní síti:
Požadavek po homogenitě prostředí je vyvážen požadavkem po schopnosti
provozovat DBS v heterogenní síti složené z počítačů provozovaných
pod různými operačními systémy. Nejčastěji jsou požadovány UNIX a MS-DOS.
Možnost zakládat distribuované databáze:
Nejnovější trend ve vytváření DBS jsou tzv. distribuované systémy, které
umožňují rozložit data na více databázových serverů.
Schopnost pracovat s daty jiných DBS:
Kontinuita vývoje AIS vyžaduje, aby DBS byl schopen pracovat s daty
zpracovávanými pod jinými DBS. Nejčastěji umí DBS přímo zpracovávat
(tzn. bez konverze) data od dBASE resp. FoxBASE. Většina DBS je
vybavena schopností tzv. exportu/importu, která umožňuje data vyvézt/dovézt
v ASCII formátu.
Ukazuje se, že tato kritéria příliš nepomohou k určení toho pravého systému. Na trhu totiž existuje nejméně sedm DBS, které výše uvedená kritéria víceméně splňují. Jsou to: FOCUS, INFORMIX, INGRES, ORACLE, PROGRESS, SYBASE a UNIFY. Třem firmám, které zastupují systémy INFORMIX, ORACLE a PROGRESS, jsme poslali dotazník, obsahující otázky, které se kromě již zmíněných kritérií týkaly ještě dalších, zaměřených na specifické rysy vysokých škol:
Jak je vidět, není zodpovědné posouzení výběru DBS pro potřeby MU jednoduchá záležitost. Momentálně je proces výběru v běhu i proto, že nejsou na nákup (ani experimentální konfigurace pro experimentování) peníze. V příštím pokračování tohoto příspěvku si stručně popíšeme základní charakteristiky systémů ORACLE, INFORMIX a PROGRESS.
předchozí článek
