Jednou z nejčastějších aplikací počítačů je tzv. hromadné zpracování dat (HZD), tzn. takové aplikace, při kterých jsou počítačem zpracovány rozsáhlé soubory dat. Odhady říkají, že až 80% kapacity počítačů je věnováno na HZD. Ve snaze využít počítače pro HZD co nejlépe, byly postupem času vytvářeny stále sofistikovanější systémy. Takto vznikly tzv. databázové systémy (DBS), které v současné době představují určitý vrchol v oblasti zpracování dat. Původní databázové soubory jsou nyní nazývány databáze resp. databanka. I DBS se dále vyvíjely a v dnešní době již existuje řada DBS na nejrůznější typy počítačů a operačních systémů. A do toho přišly na trh personální počítače, jejichž používání je tak jednoduché a příjemné ... A tak jako editory, jazyky, tabulkové kalkulátory, patří i DBS ke standardnímu vybavení počítačů třídy PC.
V této (polo)pravidelné rubrice se budeme zabývat DBS pro PC. Budeme vás tedy informovat o takových softwarových systémech, které jsou provozovatelné na vašem PC, a které umožňují např. pořídit kartotéku zaměstnanců, telefonní seznam katedry, evidenci knih a vypůjček, evidenci základních prostředků atp. Upozorníme vás na zajímavé produkty, stručně (v rámci možností a znalostí) popíšeme jejich funkce. Rádi budeme reagovat i na vaše připomínky a zpracujeme i speciálnější témata vyžádaná větší skupinou zájemců.
Prvním příspěvkem do naší rubriky bude stručný popis nejznámějších DBS pro PC, s určitou restrikcí na ty, které byly na MU zakoupeny.
A jaké znalosti budeme předpokládat u čtenářů? Vyžadujeme pouze znalosti MS-DOS, asi takové jaké potřebujete na skutečné použití konkrétního DBS na počítači. Tím chceme říct, že zejména v počátečním období bude mít tato rubrika spíše informativní charakter, který by se dal stručně charakterizovat sloganem: co je na trhu, za co a k čemu je to (asi) dobré.
V oblasti DBS na počítačích PC existuje rozsáhlá (a někdy nepřehledná) nabídka různých možností. Tento stav je jen zdánlivě příjemný. Nutí totiž uživatele neustále sledovat vývoj a rozumět i věcem, o které by se jinak moc nezajímal. Navíc ani některé z nejprodávanějších produktů nemají tu spolehlivost a kvalitu, na kterou jsme byli zvyklí u střediskových počítačů. V dnešní době neexistuje DBS, který by se dal doporučit pro jakýkoliv typ aplikací - zejména na univerzitě ne. Projděme si tedy seznam nejznámějších produktů. U každého z nich si řekneme něco o vzniku a firmě, základních rysech, na co se hodí či nehodí (zejména ve vztahu k univerzitnímu prostředí).
V roce 1981 uvedla firma Aston-Tate na trh program nazvaný dBASE. Tento DBS byl vyvinut pro osmibitové počítače a na dlouhou dobu byl ve své kategorii jediným produktem. To patrně založilo jeho věhlas, pro který je stále nejvíce prodávaným produktem, i když již dlouho existují výkonnější systémy jiných firem. Určitým přelomem ve vývoji u Aston-Tate byla dBASE III Plus, která podědila od svých předchůdkyň a dále zdokonalila tyto prvky:
Úspěch dBASE III Plus asi spočíval v tom, že při své prokazatelné jednoduchosti poskytovala rozumné možnosti přístupu k datům (pro zrychlení přístupu se používá indexů), dostatečně bohatou škálu tiskových sestav a pro programování i jednoduché možnosti ladění.
Jedním z nedostatků dBASE III Plus byla její pomalost. Bylo to hlavně způsobeno tím, že program v programovacím jazyce je interpretován přímo ze zdrojového textu.
Některé nedostatky měla odstranit nová verze označovaná dBASE IV. V tomto případě se však úspěch neopakoval. Ukázalo se, že nová verze je ještě pomalejší a verze 1.0 obsahovala spoustu chyb. Byla vyměněna za verzi 1.1, ale místo na slunci již mezitím získala firma Fox. Hlavním problémem dBASE IV je její velikost a pomalost.
Z příjemných rysů dBASE IV je nutno vzpomenout možnost vytváření pohledů do databáze, interaktivní vytváření výstupních sestav, aplikační generátor, který vám v krátké chvíli umožní vyvinout celou aplikaci. Zajímavá je rovněž podpora pro práci v lokální síti.
Co lze s dBASE IV dělat? Systém je vybaven řadou možností vytvářet téměř na koleně různé evidence, přehledy apod. Jedním z nejvážnějších omezení je to, že všechny položky mají pevnou délku. Jedinou výjimkou jsou tzv. memo položky; některá omezení pro práci s memo položkami je však činí prakticky nepoužitenými. Tedy závěrem: systém dBASE IV lze jen ztěží použít na aplikace typu evidence knih a podobné.
V závěsu za produkty firmy Aston-Tate se podezřele rychle objevují produkty firmy FoxBASE. Zejména FoxBASE+ verze 2.10 se nedá, co se komunikace týče, prakticky od dBASE rozeznat. Jiné je to ovšem s rychlostí - ta je u systémů firmy Fox oproti produktům dBASE podstatně vyšší. Lze též říci, že firma Fox upřednostňuje zaměření na programátory - např režim assist nebyl vůbec dodáván, až v poslední době existuje jako nadstavba - u firmy Fox nazývaná Central. Jazyk pro programování má některá rozšíření, která ocení programátoři: práce s poli, rozšířené možnosti vytváření menu, uživatelem definovaná okna, uchovávání obsahu obrazovky, uživatelem definované funkce atp.
Ke standardní dodávce FoxBASE je dodáváno několik nadstaveb:
Dá se říci, že verze FoxBASE+ 2.10 je z celé rodiny produktů vycházejících z koncepce dBASE III Plus nejúspěšnější. Je to dáno její nízkou cenou, velkou rychlostí a řadou nadstavbových programů, které činí z tohoto produktu profesionálně použitelný systém. Podobně jako pro dBASE existuje i pro produkty firmy Fox česká nadstavba.
Dalším úspěšným produktem firmy Fox, navazujícím na FoxBASE+ avšak rozšiřujícím její možnosti v mnoha směrech je FoxPro. Získává rychle na oblibě pro velmi vypracovaný systém pro práci s okny (přemístitelná okna, práce s myší) a pro svou velkou rychlost. Právě pro ni poráží svého největšího konkurenta dBASE IV na hlavu. Zcela bylo změněno systémové menu, které odpovídá normě SAA (System Aplication Architecture - norma zavedená firmou IBM pro tvorbu aplikací na všechny typy pocítačů). FoxPro je kompatibilní jak s FoxBase tak s dBASE IV. Tento někdy protichůdný požadavek je podpořen speciálním příkazem. FoxPro je asi ideálním prostředkem ve své kategorii, jehož používání však může být pro začátečníka poněkud složité. Použití v lokální síti je stejně komfortní jako u dBASE IV.
I když firma Fox přinesla mnoho zajímavého, základní omezení z hlediska aplikovatelnosti neodstranila. Platí tedy pro použitelnost FoxBASE a FoxPro stejná omezení jaká jsme uvedli u dBASE.
Tento produkt firmy Nantucket Corp. zde uvádíme pro jeho jazykovou příbuznost s rodinou systémů kolem dBASE III Plus a pro jeden jeho zcela zvláštní rys. Pomocí Clipperu lze totiž vytvářet proveditelné programy (rozšíření .EXE). Výhodou je, že takto vytvořený program může být spouštěn zcela samostatně (na rozdíl od programů ve FoxBase nebo dBASE). Clipper nenabízí uživateli žádný interaktivní režim, tj. není zde k dispozici žádné vývojové prostředí. Program musí být připraven textovým editorem, poté je přeložen kompilátorem Clipper do .OBJ tvaru a dále pro získání .EXE tvaru je nutno použít LINKER. Jedná se tedy o standardní postup známý u programovacích jazyků jako je Pascal nebo C.
Firma Borland vstoupila na trh DBS pro PC svým produktem Paradox. V současné době se dodává verze 3.5. Název podle firemní reklamy odráží paradox mezi jednoduchostí používání databáze a její sílou. Je pravda, že interaktivní režim Paradoxu je daleko sympatičtější než u dBASE nebo FoxBASE, neboť uživateli vytváří prostředí založené na práci s tabulkami. Toto prostředí bylo poprvé použito u systému Query-By-Example (QBE) navrženého Zloofem v polovině 70-tých let.
Dále má Paradox 3.5 integrovaný grafický výstup dat (proti FoxBASE se nejedná o zvláštní program), aplikační generátor, vlastní jazyk pro psaní aplikací PAL. Výhodou Paradoxu je to, že ho vyvinula firma, která vyvíjí i kompilátory. To vede k tomu, že existuje možnost volat databázové operace z prostředí jazyka Turbo Pascal a Turbo C (tento podsystém, bohužel, zatím nemáme) a dále, že existuje propojení na relační jazyk SQL (Structured Query Language), který je pro přístup k relačním databázím považován za standard de facto. SQL je používán databázovými systémy z výkonných pracovních stanicí. Přístup k SQL usnadňuje psaní opravdu reálných aplikací (co do rozsahu i rychlosti) a umožňuje přenos aplikací z počítačů PC na výkonnější systémy, kde již neexistuje svět rodiny dBASE.
Toto vše dělá z Paradoxu systém se zajímavou budoucností.
předchozí článek
