\"/
\"/ \"/    

Elektronická pošta: Něco z prehistorie: UUCP

Jiří Zlatuška, ÚVT MU
Ročník II - číslo 4, březen 1992
Citace: J. Zlatuška. Elektronická pošta: Něco z prehistorie: UUCP. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1992, roč. II, č. 4, s. 3-5.
Tematické zařazení: Elektronická pošta
Článek je součástí seriálu Elektronická pošta
 předchozí článek | následující článek 

Něco prehistorie: UUCP

V dnešní době již "rozumějí" zřejmě všechny instalace systému Unix adresám elektronické pošty uváděným v doménovém tvaru. Nebylo tomu tak ale vždy. Operační systém Unix v sobě standardně obsahuje jednoduchý prostředek pro předávání souborů mezi počítači pomocí obyčejných telefonních linek napojených přes modemy (což jsou jen zařízení pro modulaci signálu ze standardní sériové linky do akustické podoby přenášené přes telefon - takže po technické stránce zde hovoříme prostě o propojení přes sériovou linku). Tento prostředek se označuje zkratkou UUCP z anglického "Unix to Unix CoPy". Na bázi UUCP byly v pionýrských dobách počítačové pošty1 budovány sítě založené na periodickém telefonování počítačů mezi sebou po komutovaných linkách.

Adresování v síti založené na klasickém UUCP obvykle spočívalo v "navigaci" přes počítače, které se navzájem "znaly", tj. dovedly si mezi sebou zatelefonovat. Tato navigační část tvořila první část adresy a sestávala z mezilehlých jmen počítačů oddělených vykřičníkem (tento znak se v americké angličtině čte "bang", odtud také označení bang form of an address). Na samém konci adresy pak stálo jméno cílového počítače a za posledním vykřičníkem pak jméno uživatele. Hypotetický příklad takové adresy by mohl být např.

     csbrmu11!csearn!mcvax!uniba!vutbr!honza

Odesílal-li by takovou zprávu např. uživatel jiri@nenya, pak daná adresa obsahuje úplné určení trasy, kudy se zpráva bude předávat: Z počítače nenya bude odeslána do univerzitního počítače Masarykovy univerzity csbrmu11, odtud do jeho nadřazeného národního počítače na pražské technice csearn (oba posledně jmenované by ve skutečnosti adresám ve tvaru UUCP nerozuměly, ale pro ilustraci principu nám to nevadí) a z něj do amsterodamského počítače mcvax, který je centrem sítě EUNET. Z tohoto počítače by zpráva přešla dál v jedné ze dvou telefonních relací denně navazovaných (v tomto bodě by byl ještě před několika měsíci příklad zcela realistický) do bratislavského počítače uniba, sloužícího jako národní uzel sítě EUNET v Československu, a odtud přes další meziměstský telefonát do počítače vutbr na brněnské technice, kde by se uložil do pošty uživatele honza@vutbr. (Komu se zdá příklad komunikace mezi brněnskou technikou a univerzitou via Amsterodam poněkud přitažený za vlasy, ať nezoufá: Skutečnost je taková, že pošta mezi nimi by šla dokonce přes Princeton ve Spojených státech, konkrétně počítač pucc.princeton.edu, který realizuje propojení mezi sítěmi BITNET/EARN a EUNET i pro uživatele z Československa.)

Základní nevýhodou adres ve tvaru UUCP je závislost na místě odesilatele. Pokud by takto fungovala papírová pošta, museli bychom analogicky uvádět různé adresy při korespondenci z různých míst, což by z pochopitelných důvodů bylo značně nepraktické. Nedá se tedy čekat, že bychom dnes jako uživatelé měli snad mít zájem o používání adres ve tvaru UUCP, můžeme na ně však čas od času narazit v adrese někoho, s kým si chceme psát. Nerozumí-li náš domovský počítač adresám UUCP, jak si v takovém případě poradit?

Praktických možností, jak daný problém vyřešit, je několik a jejich použitelnost závisí na cílové adrese (a na druhu její "zavedenosti"). Je-li cílový počítač přímo znám jednomu z počítačů, které jsou základem sítě založené (alespoň kdysi) na UUCP (tj. uunet ve Falls Church ve Virginii nebo mcvax v Amsterodamu), můžeme se spojit přes něj např. pomocí jedné z níže uvedených verzí naší adresy:

     uniba!vutbr!honza@mcvax
vutbr!honza@uunet
honza%vutbr%uniba@mcvax
honza%vutbr@uunet

Každá z těchto verzí předpokládá, že počítače uunetmcvax jsou známy z BITNETu, tj. že jejich adresy v síti BITNET/EARN jsou v doménovém tvaru uunet.bitnet resp. mcvax.bitnet. První dva řádky využívají toho, že předají počítači v síti UUCP přímo adresu ve tvaru UUCP a nechají ho, aby si s ní poradil, jak umí. Druhé dva řádky simulují adresaci typu UUCP v doménovém tvaru: Nejpravější znak % se vždy po předání přemění na @,  takto vytvořená adresa se zpracuje a pošta odešle dál. Je to asi, jako kdybychom při odesílání papírové pošty z Košic do Prahy znali jména vedoucích pošt na dvaceti mezilehlých poštách mezi oběma městy a dopis odeslali v jedenadvaceti do sebe zanořených obálkách. První z nich by byla adresovaná třeba na V. E. Doucího na poště v Popradě, který by ji rozlepil a zbytek uvnitř poslal dál na adresu uvedenou na druhé obálce, řekněme N. A. Čelníkovi z Liptovského Mikuláše, atd. až do metropole. Procenta v elektronických adresách se chovají tak, že simulují takové do sebe zanořené obálky s adresami. Druhý a čtvrtý řádek našich příkladů staví ještě na dalším předpokladu - že počítač uunet zná přímo jméno vutbr (neuvedli jsme totiž žádné další mezilehlé uzly). Ten by dosti pravděpodobně splněn nebyl, a tak by obě tyto varianty nejspíš selhaly: odeslaná pošta by se v těchto případech vrátila zpět odesilateli se zprávou, že počítač adresovaný ve zprávě není znám.

Kromě výše zmíněné situace, kdy se chceme dopsat na obskurně uvedenou adresu, můžeme chtít ještě něco opačného: aby se třeba na naši adresu dostala pošta z počítače v krajích ještě obskurnějších. Nefunguje-li adresace v doménovém tvaru, můžeme se s dosti velkou pravděpodobností uživateli jiri@nenya dopsat i z počítače odněkud z Kamčatky, uvedeme-li adresu přes počítač mcvax, totiž

     jiri%nenya%csbrmu11.bitnet@mcvax

což by v podobě UUCP mohlo být

     mcvax!jiri%nenya@csbrmu11.bitnet

nebo také (v kombinaci s doménovým adresováním)

     mcvax!jiri@nenya.muni.cs

Pro běžného uživatele není ani zdaleka nutné si uvedené varianty pamatovat pro běžné použití. Je však dobré alespoň tušit, že způsoby adresace mohou být z historických důvodů bohatší než jen dnes obvyklé adresy doménové.

Zpět na začátek
ÚVT MU, poslední změna 14.11.2011