• O Zpravodaji
• Pro autory
• Pro čtenáře
• Statistiky

• Aktuální číslo
• Archivní čísla

• Autoři
• Články
• Seriály

• Vyhledávání

   

Knihovní rada MU začíná pracovat

Dne 21.2.1992 došlo k ustavení Knihovní rady MU, jejímiž členy jsou představitelé fakult a zástupci fakultních knihoven, a proběhlo její první jednání. Jednání vedla prorektorka prof.dr.D.Táborská, DrSc.

Obsahem jednání byl přehled problematiky knihoven na MU a formulování základních bodů vedoucích ke koncepci knihovní sítě MU.

Pokud jde o knihovny a vědeckotechnické informace na MU, nacházíme se v bodě nula, tj. v situaci, kdy stojíme před rozhodnutím, co dál a jak dál. Celkový pohled na situaci MU v tomto ohledu vede k vyčlenění následujících okruhů otázek:

• Situace na úrovni fakult - je potřeba mít jasno v tom, jak vypadá současná situace na fakultách - v jakém stavu knihovny dnes jsou, jaká je jejich struktura, personální obsazení, prostory, jaké jsou jejich fondy a jaké jsou náklady na jejich provoz.
• Vytváření univerzitní počítačové sítě - v současnosti se na MU buduje celouniverzitní počítačová síť, která má mj. sloužit pro elektronickou poštu, informační systémy (agendy) školy a také pro potřeby knihoven a zpracování vědeckotechnických informací. Tyto nové způsoby práce s vědeckými informacemi však znamenají, že je potřeba opustit lístkové katalogy a tradiční techniky a přejít v knihovnách na počítačové zpracování knihovních katalogů a výpůjček, objednávek a celého provozu knihoven.

V současnosti jsou na MU rozpracovávány a/nebo diskutovány následující významné projekty celouniverzitní povahy:

1. univerzitní počítačová síť,
2. informační systémy (agendy) pro řízení školy,
3. za další závažný celouniverzitní projekt je třeba pokládat vytvoření knihovní sítě.

Knihovní rada se tedy shodla na tom, že na počátku knihovního projektu je potřeba učinit následující kroky:

• při maximálním respektování autonomie fakult je naprosto jasné, že koncepce univerzitního knihovního projektu by měla mít celouniverzitní povahu, a fakulty by proto v zájmu věci měly delegovat své pravomoce na své zástupce v KR tak, aby KR by schopna knihovní projekt efektivně realizovat;
• rozhodnout se pro vhodné programové vybavení (software), tj. pro soubor programů tvořících daný knihovní systém, např. DASAT, TINLIB, OCLC, ALEF aj. (poznamenejme, že Karlova univerzita již zakoupila systém TINLIB a připravuje jeho počeštěnou verzi);
• vybrat příslušné technické vybavení (hardware), tj. počítače, na kterých se v rámci univerzitní počítačové sítě bude knihovní systém provozovat; možných řešení je více, mohou to být např. typy IBM PC (AT 386, 486) nebo pracovní stanice, ev. centrální počítač;
• rozhodnout o celkové struktuře knihovní počítačové sítě, tj. zda bude centralizovaná nebo distribuovaná; za příznivou okolnost je potřeba pokládat to, že nad univerzitní počítačovou sítí se nyní již buduje brněnská akademická počítačová síť, takže je aktuální usilovat rovněž o vytvoření akademické knihovní sítě, v níž bychom my měli přístup do knihovních katalogů ostatních vys. škol v Brně a ony do našich; o připojení do této sítě se rovněž zajímá Univerzitní knihovna a nadto se usiluje o kontakt s knihovnou vídeňské univerzity;
• další podmínkou úspěšné realizace projektu je existence kvalitního odborníka - "univerzitního knihovníka", resp. tajemníka KR, jímž by měl být kvalifikovaný knihovník specializovaný na automatizaci knihoven a podřízený přímo příslušnému prorektorovi - na tohoto pracovníka je potřeba co nejdříve vypsat konkurs; toto řešení je nevyhnutelné, aby byla zajištěna vysoká odborná úroveň knihovního projektu na MU;
• na knihovní projekt navrhuje KR vytvořit samostatný rozpočet, který může mít podobu samostatného podúčtu na celouniverzitní úrovni; předběžně se navrhuje přistoupit v r.1992 k pořízení vhodného programového vybavení (TINLIB, DASAT, ALEF aj.) a technického vybavení (hardware), což by spolu s ostatními náklady (mzda tajemníka knihovní rady, cestovné, školení aj.) představovalo v maximální variantě cca 2500tis. Kčs - v závislosti na zvolené koncepci.

A na závěr ještě informace o jednom z dílčích kroků při výběru knihovního softwaru: dne 17.3.92 proběhla na Burešově 20 přednáška zástupce firmy IME z Londýna věnovaná prezentaci automatizovaného knihovního systému TINLIB.