• O Zpravodaji
• Pro autory
• Pro čtenáře
• Statistiky

• Aktuální číslo
• Archivní čísla

• Autoři
• Články
• Seriály

• Vyhledávání

   

Telefonické spojení s počítači na ÚVT (1)

V současné době je možno pracovat s počítači na ÚVT v podstatě z libovolného místa vybaveného osobním počítačem, modemem, telefonní přípojkou a patřičným softwarem. Jak takové spojení s počítači na ÚVT uskutečnit, je obsahem tohoto článku - spolu s obecnějšími informacemi o příslušném hardwaru a softwaru.

Tato první část článku se bude zabývat technickými podmínkami a zkušenostmi s technickými prostředky; ve druhé části, která vyjde v některém z dalších Zpravodajů, bude podrobněji popsáno ovládání modemů a použitelné programové vybavení.

Ke vzájemné komunikaci počítačů je možno použít modemy připojené na telefonní linku. Modem je technické zařízení převádějící signál z počítače na signál, který lze přenášet po běžné telefonní lince. Podle způsobu připojení existují modemy interní a externí. Interní modemy (modemové karty) se připojují přímo na sběrnici počítače, externí modemy jsou samostatná zařízení, která se připojují na sériový kanál. Některé novější počítače, zejména třídy LAPTOP nebo NOTEBOOK, mohou být vybaveny vestavěným modemem přímo od výrobce.

Kromě dělení na interní a externí můžeme modemy rozdělit podle

• přenosové rychlosti,
• způsobu zabezpečení přenosu,
• ovládání.

Přenosová rychlost udává, kolik bitů za vteřinu (Baudů, zkratka Bd) je daný modem schopen přenést. Čím je tato rychlost vyšší, tím více dat dokáže modem přenést za jednotku času. To má velký význam zejména při přenosu dat mezi počítači. Starší modemy disponovaly přenosovými rychlostmi 300 a 1200 Bd, dnes nejvíce rozšířené modemy používají rychlost 2400 Bd. Špičkové modemy dosahují rychlosti 9600 až 19200 Bd v běžné telekomunikační síti1.

Při přenosu dat přes telefonní linku může být přenášený signál rušen, což způsobuje chyby v přenášených datech. Většina novějších modemů je vybavena protokolem MNP4, který zabezpečí ochranu dat proti rušení, a protokolem MNP5, který jednak zabezpečí ochranu dat a zároveň tato data zkomprimuje tak, že se uživateli zdá, že používá modem s vyšší přenosovou rychlostí. Pomocí protokolu MNP5 lze dosáhnout i více než dvojnásobné rychlosti přenosu dat. Tato rychlost je ovšem značně závislá na charakteru přenášených dat.

Nejčastěji používané modemy jsou kompatibilní s Hayes a  ovládají se pomocí tzv. AT příkazů. Modemy (zejména vyšších cenových tříd) mají i jiné způsoby ovládání, většinu z nich je však možno přepnout do AT (Hayes-kompatibilního) módu.

Potenciálního uživatele bude samozřejmě zajímat, jaký modem si zvolit. Doporučit vhodný typ modemu je úloha značně těžká a nevděčná: při výběru modemu je třeba si uvědomit, že situace na trhu je značně nepřehledná a že ani v této oblasti (stejně jako v jiných oblastech výpočetní techniky) neplatí, že nejlevnější je opravdu nejlevnější; mnohé levné modemy totiž na některých linkách nefungují a je velmi těžké předvídat, na kterých linkách to bude.

Podle svých zkušeností doporučuji koupit modem s rychlostí 2400 Bd, s protokolem MNP5 a ovládáním pomocí AT příkazů. Je také výhodné, aby to byl modem externí, protože při jeho instalaci není nutný zásah do počítače a lze jej snadno připojit k jinému počítači, a to nejen k počítačům třídy IBM PC. Nedoporučuji koupi kombinovaných interních modemově-faxových karet, které jsou dnes často propagovány. Domnívám se, že tato kombinace není pro uživatele příliš výhodná a mně osobně připomíná pejska s kočičkou vařící dort - většinou takovéto karty neplní ani jednu funkci pořádně.

Ve své praxi jsem se bohužel nesetkal s levným modemem, který by stoprocentně splňoval požadavky kladené na dobrý modem, i když jsem jich měl možnost testovat hodně. Asi nejméně problémů jsem měl s modemy značky Discovery. Cena těchto modemů, vyhovujících výše uvedeným požadavkům, je okolo 6000,- Kčs. Zatím však nevím o žádné firmě v Brně a okolí, která by je dodávala; jakoukoli související informaci velmi uvítám.

Vzhledem k tomu, že modem je zařízení, které se připojuje na veřejnou telefonní síť, je nezbytně nutné, aby byl schválen správou spojů. Toto schválení se nazývá homologace a každý uživatel je musí ve vlastním zájmu požadovat od dodavatele. Dále je nutno požádat správu spojů o připojení modemu na telefonní síť. V současné době si některé typy zařízení může uživatel připojit sám, ale v každém případě je nutné o připojení informovat spoje. (Informaci o tom, je-li nutné požádat o připojení nebo stačí-li pouze oznámení, by měl kupujícímu dát dodavatel spolu s patřičnými formuláři. Pokud není dodavatel schopen dodat potvrzení o homologaci a poradit o krocích nezbytných k jednání se správou spojů, je velmi rozumné obrátit se k jinému.) Modem, který není homologován nebo jehož připojení není oznámeno spojům, nesmí být připojen na veřejnou telefonní síť; porušením tohoto zákazu se uživatel vystavuje se značnému riziku sankcí ze strany spojů.

Z pohledu (individuálního) uživatele hledajícího telefonické spojení na centrální počítače ÚVT vypadá dnešní situace takto: V současné době jsou veřejně přístupné dva modemy. Jeden je připojen k UNIXovému počítači ARWEN a pomocí něj můžeme pracovat s Akademickou sítí. Druhý je připojen k BITNETovému uzlu na počítači Hitachi. Oba modemy pracují s rychlostí 2400 Bd a nemají nastaven žádný protokol na ochranu a kompresi dat; tuto ochranu při přenosu dat musí zajistit použitý software. V současné době pracujeme na připojení dalšího modemu s protokolem MNP5 na počítač ARWEN. Pro emulaci terminálu a přenos dat můžeme použít KERMIT, TELIX, případně některý jiný programový produkt, nebo programy vyvinuté k tomuto účelu na ÚVT (informace u autora tohoto článku). Počítač ARWEN je PC-AT 386 s SCO UNIXem, jeho plná adresa je arwen.ics.muni.cs a telefonní číslo 755753. Počítač Hitachi je počítač typu IBM 370 s operačním systémem VM, jeho plné jméno je CSBRMU11.BITNET a telefonní číslo 755777.