• O Zpravodaji
• Pro autory
• Pro čtenáře
• Statistiky

• Aktuální číslo
• Archivní čísla

• Autoři
• Články
• Seriály

• Vyhledávání

   

Evropské počítačové sítě

Volně dle Glenn Kowack: An Overview of Pan-European Networks, EurOpen NewsLetter, Volume 12, Number 3, Autumn 1992.

Úvod

Za poslední desetiletí zaznamenaly počítačové sítě nebývalý růst. Stále více uživatelů využívá jejich služby a zároveň přibývá těch, pro které počítačové sítě nepředstavují jen doplněk k ostatním formám komunikace, ale jejich nejdůležitější a často v podstatě jedinou formu. Tento stav si však vynucuje přechod od původně víceméně amatérského přístupu ke správě a rozšiřování stávajících a vzniku nových sítí k přístupu profesionálnímu, zajištěnému placenými odborníky. Zároveň vznikají podpůrné a doprovodné organizace, jejichž hlavním úkolem je přispět k dalšímu rozvoji počítačových sítí.

Tento příspěvek je základním přehledem evropských počítačových sítí a doprovodných organizací, jejichž znalost je pro nás, snažící se připojit do Evropy i prostřednictvím počítačů, důležitá. Přehled je omezen na Evropu především proto, že ta je nám v mnoha ohledech bližší než Amerika (zejména americké zkušenosti jsou velmi těžko přenositelné).

Počítačové sítě jsou svou povahou mezinárodní, a proto ani jejich organizace příliš nerespektují rozdělení Evropy do jednotlivých států. Státem podporované vědecké a vývojové sítě a s nimi související asociace představují hlavní aktéry na scéně evropských mezinárodních sítí. Z amatérských sítí má mezinárodní význam pouze síť FIDOnet; komerční sítě, včetně poštovních organizací (PTT1) v nejrůznějším stupni reforem, nemají pro univerzitní uživatele prakticky žádný význam (jsou příliš drahé). Poněkud speciální postavení přísluší síti EUnet a především Internetu, který jako síť sítí vycházející z USA obepíná v současnosti prakticky celý svět.

Státem podporované vědecké a vývojové sítě

Většina státem podporovaných vědeckých a vývojových sítí má dvě tváře: jednak je jejich úkolem poskytování síťových služeb určité společnosti, kterou tvoří univerzity a státní (vědecké) instituce, jednak jsou často používány jako nástroje státní i evropské průmyslové politiky, včetně podpory klíčových technologií (např. protokolů), provozovatelů sítě (např. PTT) a výrobců (např. Siemens).

Mezi nejvýznamnější patří:
HEPnet, EARN, NORDUnet, EASInet a IXI.

HEPnet, the High-Energy Physics Network, poskytuje služby společenství fyziků vysokých energií v Evropě (existuje analogická HEPnet síť v USA). V praxi to představuje především spojení CERNu2 s mezinárodními smluvními partnery (institucemi) v Evropě. Fyzika vysokých energií patří mezi uživatele s největšími nároky na propustnost vědeckých a vývojových sítí, a proto má prakticky každá vědecká síť, bez ohledu na vztah k fyzice, přímé nebo jednoskokové napojení na CERN. HEPnet je jednou z největších a nejrychlejších evropských sítí.

V současnosti HEPnet využívá směs internetovských protokolů spolu s SNA (System Network Architecture, síťový protokol a služby, vyvinuté a podporované firmou IBM), X.25 a DECnetem (protokol a služby, vyvinuté firmou Digital původně pro počítače VAX), a poskytuje elektronickou poštu a služby DECnetu a IP (vzdálené přihlašování, přenos souborů). Z CERNu vede jedna z hlavních transatlantických linek do USA (typu T1, 1,5Mb/s).

EARN, the European Academic Research Network, byla původně zcela dotována IBM; v současnosti jsou však využívány i jiné zdroje dotací. Síť byla založena v roce 1985 a je významně zastoupena i v Africe a na Středním východě. Celkově zahrnuje ~940 uzlů na ~550 místech v ~27 zemích (zhruba 50% uzlů tvoří sálové počítače IBM). Každá zúčastněná země má vytvořenu národní organizaci EARN. Sesterskou sítí EARN v USA je CREN (dříve BITNET).

Nejdůležitější službou EARNu jsou služby poštovních (zasilatelských) seznamů (LISTSERVER), elektronická pošta, přenos souborů a vstup úloh sítí (Network Job Entry, NJE), jehož prostřednictvím je možno spouštět programy na vzdálených sálových počítačích IBM. NJE je považován za zastaralý, vzdálené přihlašování však není v rámci EARNu běžně dostupné.

Růst EARNu je prakticky zastaven: uživatelská základna je statická (společenství sálových počítačů IBM je v akademickém prostředí uzavřené a dále neroste). Historicky však síť EARN sehrála nezastupitelnou úlohu při rychlém připojení východní Evropy a oblastí mimo Evropu.

NORDUnet je konsorcium sítí pěti severských zemí, zároveň podporující severský EARN, HEPnet, požadavky národních výzkumů a - v jisté míře - i EUnet (viz dále). NORDUnet poskytuje přístup cca 10 000 počítačům severských zemí při používání převážně IP služeb. Vcelku je NORDUnet vzorným příkladem efektivní spolupráce; spojením sil mají severské země kvalitní síť přes jednu z největších evropských oblastí. Financování poskytuje v hlavní míře Severská rada ministrů, v menší míře se pak podílejí zúčastněné sítě.

EASInet je síť uzlů začleněných do Evropské akademické superpočítačové iniciativy sponzorované IBM. Přibližně 20 zúčastněných uzlů (IBM superpočítačů) využívá směs SNA, X.25 a TCP/IP protokolů. Spojení uvnitř EASInetu pracuje s přenosovou rychlostí 64kbit/sec a vyšší, zejména při sdílení linek s jinými sítěmi. EASInet má T1 (1,5Mb/s) spojení na Cornellovu univerzitu v New Yorku. Sponzorování této sítě firmou IBM mělo skončit v červenci 1992 a její další budoucnost je nejistá.

IXI (International X.25 Infrastructure) je prototypová síťová páteř vyvinutá v rámci projektu COSINE (viz dále), který je rovněž jediným sponzorem. IXI spojuje národní vědecké, mezinárodní a veřejné sítě ve zhruba 20 bodech napříč Evropou. Realizátorem je PTT Telecom (holandská PTT).

IXI má v průběhu roku 1992 začít vybírat poplatky a postupně se počítá s přechodem na úplné samofinancování. IXI je řízena Správní jednotkou projektu COSINE (Cosine Project Management Unit, CPMU), která je zastřešena v rámci RARE (viz dále).

Vývoj v rámci IXI je značně pomalý díky nejistotě budoucí ceny poskytovaných služeb, technickým omezením a též díky relativní popularitě IP služeb.

Evropské vědecké a vývojové síťové asociace

Mezi evropské vědecké a vývojové síťové asociace a konsorcia patří:
RARE, COSINE, ECFRN, Ebone'92, RIPE a Společnost Internet (ISOC).

RARE, Reseaux Associes pour la Recherche Europeenne, byla založena v roce 1986. Jedná se o zastřešující organizaci národních vědeckých sítí (jediní řádní členové s volebním právem), jejímž hlavním účelem je podpora zavedení OSI protokolů (Open System Interconnect) v celoevropském měřítku. Na činnosti RARE se podílí (formou přidruženého členství) i většina dalších evropských sítí. Přes nespornou důležitost celoevropského koordinačního centra je úspěch RARE prozatím velmi omezený, částečně i proto, že se stává místem střetu politických zájmů jednotlivých řádných členů.

RARE sponzoruje vznik Operační jednotky (OpUnit), jejímž úkolem bude vytvoření celoevropské multiprotokolární (X.25 a IP) páteře s propustností 2Mb. Tato páteř spojí národní vědecké sítě a případné další zájemce. Činnost OpUnit se nemá omezovat pouze na vytvoření páteře, ale počítá se i s poskytováním služeb vysoké úrovně.

RARE rovněž zastřešuje Správní jednotku projektu COSINE (CPMU), Ebone'92 a RIPE NCC (viz dále). Významná část lidí kolem počítačových sítí považuje toto zastřešení za nepříjemné, ba přímo smrtící objetí.

COSINE, Cooperation of Open Systems Interconnection Networking in Europe, je projektem Eureka3. Jeho cílem je koordinace národních vědeckých a vývojových sítí při tvorbě infrastruktury poskytující řadu síťových služeb na bázi OSI protokolů.

ECFRN, European Consultative Forum on Research Networking, vzniklo v březnu 1991 a je tvořeno vysokými úředníky a politiky Evropského společenství, vlád a síťové komunity. Základní snahou této organizace je sjednotit aktivity jednotlivých vlád a organizací s cílem vybudovat jednotnou celoevropskou infrastrukturu.

Ebone'92, European Backbone, je organizace vytvořená koncem roku 1991 mezinárodními sítěmi (HEPnet, EARN, EUnet, NORDUnet) a některými národními vědeckými a vývojovými síťovými skupinami s cílem řešit bezprostřední problémy nedostatečné mezinárodní infrastruktury (neboť RARE ve skutečnosti nepředstavuje žádný pokrok). Dalším cílem je poskytnout alternativu Operační jednotky RARE, pokud se potvrdí obavy z její nefunkčnosti. Ebone je spolupracující páteř sítě na bázi IP, hrazená z příspěvků členů a spojující provozovatele jednotlivých sítí. Ebone je ustavena a funkční; od prvního setkání k ustavení formální spolupráce nebylo třeba více než dva měsíce - skutečně působivý výkon. Přestože Ebone je zaměřena především na akademickou a vědeckou společnost, využívání páteře komerčními organizacemi je vítáno.

RIPE, Reseaux IP Europeenne: činnost této asociace zahájila v roce 1989 síť EUnet spolu s dalšími jako fĎrum, v jehož rámci se mohou IP aktivisté a operátoři sítí neformálně scházet a diskutovat připomínky a nápady. RIPE pracuje bez formálního rozpočtu; v podstatě nemá žádné administrativní a provozní náklady a neexistuje žádné formální členství, vítáni jsou všichni jednotlivci i organizace se zájmem o IP technologie. Z tohoto důvodu RIPE vyvíjí snahy o začlenění dalších komerčních provozovatelů IP sítí.

RARE sponzorovalo vytvoření RIPE NCC (Network Coordination Center), které zajišťuje registraci jmen domén, monitorování sítí a informační služby v Evropě (zejména informace o IP propojení v Evropě).

ISOC (Internet Society) byla založena v roce 1991 s cílem "sloužit jako odborná společnost usnadňující, podporující a prosazující vývoj a růst Internetu jako globální infrastruktury vědeckých komunikací". Jedná se o organizaci technických expertů s mezinárodním členstvím individuálních členů s volebním právem a institucionálních členů bez volebního práva. Pravidelně vydává Internet Newsletter a každoročně pořádá technicky orientovaný seminář.

EUnet

EUnet je síť uživatelů operačního systému UNIX (evropská varianta americké UNIXové sítě usenet). Původně především amatérská síť spojující univerzitní a vědecká pracoviště v Evropě, často pouze komutovanými linkami (se spojením několikrát denně), založená v roce 1982, poskytuje své služby i komerční sféře. V současnosti přechází na profesionální bázi s tím, že většina komutovaných spojů je nahrazována pevnými linkami, provozovanými pod TCP/IP (původně tato síť pracovala prostředky uucp). EUnet je členem většiny evropských společností pro počítačové sítě, kam stále vnáší ducha technického entusiasmu s trvalým zájmem o uživatele sítí.

Mezi základní poskytované služby patří kromě elektronické pošty i zpravodajství (news), velmi rozsáhlý soubor diskusních příspěvků desítek tisíc účastníků této sítě. V souvislosti s přechodem na IP služby a pevné linky (často sdílené s jinými sítěmi) nabývá na významu i ftp a vzdálené přihlašování. Nejvýznamnějším evropským uzlem této sítě je počítač mcsun (dříve mcvax) v Holandsku, který představuje hlavní evropský uzel sítě EUnet a zároveň primární bránu do amerického usenet-u přes transatlantický T1 (1,5Mb/s) spoj.

FIDOnet

FIDOnet je amatérská síť s malými provozními náklady, provozovaná dobrovolníky a sloužící v mezinárodním měřítku uživatelům osobních počítačů v USA, Evropě, Asii, na Středním východě a v Africe. Je to pravděpodobně síť s největší základnou na světě. FIDOnet poskytuje elektronickou poštu a (většinou lokální) elektronické nástěnky (bulletin-boards). Koordinace je zajišťována Mezinárodní asociací FIDOnet (International FIDOnet Association), která pořádá roční konference. FIDOnet v mnoha ohledech připomíná začátky sítě EUnet.

Internet

Internet není jediná síť, ale spíše celosvětový systém cca 5 000 volně propojených sítí, které spojují na 3 milióny uživatelů na celém světě. Každá síť je spravována nezávisle. Jednu z hlavních páteří Internetu tvoří NFSnet v USA.

"Být na Internetu" je nesmírně důležité; je tím umožněn přístup k největšímu světovému systému počítačů, uživatelů, konferenčních (diskusních) systémů a dat. Ještě v nedávné minulosti jediná možnost "dostat se do Internetu" vyžadovala získat povolení k přístupu do NFSnetu, což bylo umožněno jen nekomerčním sítím s vědeckým zaměřením. V poslední době se však situace značně změnila a Internet lze chápat jako souhrn všech sítí s IP protokolem4. Uživatel je z praktického hlediska na Internetu, pokud má přístup do větší části světových IP sítí.

Československo

Československo je v současnosti zapojeno do nejméně tří z výše uvedených sítí. V Praze je ustaven od roku 1990 národní uzel sítě EARN, jehož existence umožnila připojení zájemců v celé republice. Od roku 1992 má plnohodnotný EARN uzel i Masarykova univerzita. Sponzorování provozu v rámci Akademické iniciativy IBM přispělo velmi významnou měrou k připojení československých univerzit do světových počítačových sítí.

V Praze a Bratislavě jsou hlavní uzly sítě EUnet. Finanční problémy zabránily výraznějšímu růstu této sítě (která, na rozdíl od EARNu, umožňuje i připojení čistě komerčních zájemců), s plánovaným přechodem na Internet je možno počítat s lepší dostupností služeb této sítě (především news) i na MU.

V průběhu tohoto roku byla Praha jako první "zapojena do Internetu", s postupným připojením dalších lokalit se počítá v rámci republikového projektu CESNET (nejpozději začátkem roku 1993). Plné zapojení do Internetu umožní využívat vzdáleného přihlašování i ftp služeb z každého počítače zapojeného do univerzitní sítě MU.

Lze také zaznamenat poměrně rychlý růst zapojení do sítě FIDOnet, představované v Československu především uzly BBS (Bulletin Board Service), elektronickými nástěnkami, které slouží pro výměnu informací mezi uživateli osobních počítačů (nejen IBM PC kompatibilními, ale i Atari, Amiga, ...) a v poslední době je lze rovněž používat pro (pomalou) elektronickou poštu. ňada z těchto služeb však musí být hrazena uživatelem.

Zástupci Československa se též podílejí na činnosti některých výše uvedených mezinárodních organizací a rovněž se účastní jejich jednání (např. RIPE). Rozpad Československa bude mít i dopad na naše členství v některých mezinárodních organizacích, protože účastnické poplatky jsou vybírány zásadně na státní bázi.

Ve volném pokračování tohoto článku v některém z příštích Zpravodajů se zaměříme na praktické informace o tom, jak může uživatel z MU tyto sítě využívat a co z nich lze získat.