Tato poznámka byla inspirována zkušeností z realizace dvou projektů nasazení počítačů u uživatelů, kteří měli dosud jen omezené zkušenosti z práce s počítači. V prvém případě se jednalo o rozsáhlý skladový systém, ve druhém případě byl nasazen systém obdobného rozsahu do menší kliniky.
Uživatelé byli v prvém případě skladoví pracovníci, většinou středního vzdělání, několik pracovníků mělo jen základní vzdělání, vedoucí pracovníci byli absolventi technik. Ve druhém případě se systémem pracovali převážně lékaři.
Realizované systémy měly podobný charakter z hlediska složitosti ovládání, datových vazeb a ostatních charakteristik. Potíže při zavádění obou systémů se však výrazně lišily. Oproti očekávání byly podstatně vyšší v případě zdravotnické aplikace. Byla proto provedena analýza příčin.
Bylo zjištěno, že v případě zdravotnického softwaru byla hlavním zdrojem potíží značná nepozornost při práci s počítačem. Nebylo zcela výjimečné, že zdravotnické údaje byly připisovány jiným pacientům, data obsahovala mnoho překlepů, často - většinou z nepozornosti - byly uváděny chybné počty zdravotnických úkonů atd. Přes velmi rozsáhlé kontroly (např. u zdravotnických výkonů se kontrolovalo, zda jsou uvedeny v seznamech úkonů podle Všeobecné zdravotní pojišťovny) pronikalo do systému poměrně mnoho chybných dat.
Důvody potíží je možno shrnout do následujících okruhů.
předchozí článek
enter", bezmyšlenkovitě se přeskakují
nevyplňovaná data atd.). To vede u programů ovládaných přes menu
k zdánlivému "zabloudění" programu.Ve všech těchto kategoriích potíží jasně "vedli" zdravotníci. Vzhledem k rostoucímu významu počítačů by asi mělo být ve studijních plánech pamatováno na práci s počítači s tím, že studenti medicíny a humanitních oborů by měli pracovat s aplikacemi svého oboru (s "hotovým softwarem" - např. zdravotnickým), aby alespoň zvládli základní manuální a psychické dovednosti a zásady práce s počítači.
