Neformálně nám byla nabídnuta možnost informovat čtenářskou obec Zpravodaje ÚVT MU o činnosti Střediska vědeckých informací (dále jen SVI) Ekonomicko-správní fakulty MU. Taková příležitost bývá obvykle využívána k pochlubení se, "co my jsme už všechno a co všechno my ještě..." Vzhledem k tomu, že SVI formálně vzniká teprve zhruba před dvěma lety (k 1.10.1991) a k chlubení toho není až tolik, dovolíme si výklad založit na několika volných asociacích na dané téma, abychom zmíněnou vadu krásy poněkud neutralizovali.
Na počátku bylo slovo, říká Bible, my jsme toho do "začátku" měli přece jen o něco víc. Zkraje to byl dobrý nápad zřídit v rámci SVI dvě nová praktikantská místa, protože peněz nová fakulta zpočátku samozřejmě neměla (a ani nyní nemá) nazbyt a - jak známo - mzdové prostředky na taková místa poskytuje po dobu jednoho roku pracovní úřad. Ke dvěma "kmenovým" pracovníkům byla touto cestou získána dvě šikovná děvčata a mohli jsme se pustit do práce. Další ne nepodstatnou devizou na startu byla a je úzká a dobrá spolupráce ESF MU (a před jejím konstituováním i Ústavu pro ekonomiku a řízení nevýrobní sféry MU) s Právnickou fakultou a především její Ústřední knihovnou. Z ní jsme pro začátek převodem získali zhruba první tři stovky knih, dalších několik set jich SVI získalo cestou četných zahraničních darů zejména z USA, Velké Británie a Německa. Od Ústřední knihovny právnické fakulty jsme také získali určité "know-how" a celou řadu podstatných maličkostí (od různých formulářů a tiskopisů až po dobrou radu), o čemž i s odstupem času nutno hovořit s upřímným povděkem a uznáním. I my sami jsme si ze zmíněného ÚEŘNS MU také přinesli určité "know-how": již od roku 1987 jsme se zabývali myšlenkou automatizace bibliografického informačního systému. Neodpustíme si malou sentimentální reminiscenci na obrovský, osmibitový mikropočítač TEXT-01 rozměry připomínající spíše však něco "makro" a jeho úžasné softwarové vybavení databází DB II, obří osmipalcové diskety a všechny jeho ostatní diluviální atributy. Na něm byly - v již naznačeném směru - podniknuty první kroky. Po tomto historickém začátku však již v r. 1988 přišel první šestnáctibitový, "slušovický" počítač a - na svou dobu poměrně pokrokový - databázový systém Micro CDS-ISIS. Zkušenosti z práce s mamutem se nám při přechodu na novou techniku sešly a dlužno říci, že i celý ISIS jsme si jako určitý vklad na novou fakultu přinesli také s sebou.
Všechny zmíněné a pozitivně vnímané faktory se protnuly v jednom silovém poli společně se snahou hned zpočátku dát SVI podobu moderního střediska, knihovny, chcete-li. Kromě již zmíněných vstupních podmínek a předpokladů zvlášť si dovolíme zmínit jeden, který mimořádně oceňujeme zejména nyní, kdy SVI přechází na nový, moderní britský softwarový produkt TINLIB, proto v názvu ona chvála nerozvinutosti, chvála projektů budovaných na zelené louce. Prostě a jasně: mohli jsme dávat dohromady množinu knih a časopisů, které již měly smysl, nebyli jsme zatíženi bizarní předlistopadovou "Odbornou literaturou", která měla zejména ve společenskovědní oblasti mimořádně dubiózní charakter.
Hned zpočátku byl budován katalog v elektronické podobě, spočívající na implementaci zmíněného software ISIS. Proto jsme zejména v době, kdy se na naší univerzitě začala rodit idea celkové automatizace fakultních knihoven, pohlíželi na celý projekt s trochou nedůvěry a do doby, než jsme měli možnost si sami zkusit přednosti skutečně moderního knihovního systému TINLIB, tohoto mimořádně ďábelského vynálezu, také trošku i s pocity lišky, která má svůj ocas za nejlepší ze všech možných myslitelných ocasů. Snadno pochopitelné: komu by se chtělo ze starého dobrého ISISu znovu přepisovat téměř 2.500 záznamů hned poté, co je tam vložil? Přesto jsme se k tomuto kroku - přiznejme po chvíli váhání - odhodlali, dnes si už však (převážně) libujeme. Zde chvála nerozvinutosti podruhé, pomyslíme-li na knihovny jiných fakult, disponující desetitisíci a statisíci knih, a tím pádem stojící před téměř gigantickým úkolem konverze katalogů do elektronické podoby, trne nám hrůzou. Od konce září t.r. je náš katalog již celý převeden pod TINLIBem, čítá kolem 3.500 knihovních jednotek, 600 časopiseckých statí a kolem 100 časopiseckých titulů. Dík tomu, že vedení fakulty je moderním projektům příznivě nakloněno, a také dík tomu, že počítače přestávají být něčím exotickým a nadstandardním, že prostě zdomácněly, je od října pro naše čtenáře v půjčovně k dispozici volně přístupný elektronický katalog (tzv. OPAC - On-line Public Access Catalogue).
Z hlediska našich perspektivních záměrů sledujeme zejména následující cíle: chtěli bychom získat čtečku fascinující "stříbrné destičky" CD-ROM, abychom na ní mohli provozovat některý ze stále četněji nabízených databázových informačních produktů (uvažujeme například o zakoupení systému právních informací JURIX). Získání tohoto zařízení (nejen pro naši fakultu) se dík sponzorství firmy Volkswagen jeví jako reálné, stejně tak jako získání zařízení na čtení čárových kódů: zde druhý z velkých cílů. "Všechny" knihy bychom chtěli opatřit čárovými kódy (chvála nerozvinutosti potřetí) a ve spojení se třetím s velkých cílů - nákupem výpůjčního modulu TINLIB - bychom chtěli (pravděpodobně již příští rok) automatizovat celý systém výpůjček. A konečně sítě, počítačové sítě. Všichni jako by žili počítačovými sítěmi, koneckonců proč ne a proč ne i my? Jen co budou zase nějaké penízky, hodláme si díky jim otevřít další okno do světa. Veškeré další úvahy přesahující tento stručný rozbor by byly věštěním z křišťálové koule, protože do hry vstupuje příliš mnoho neznámých proměnných: rozpočty pro příští léta, idea výstavby nové fakulty atd., koneckonců jakékoli odhady budoucnosti jsou - jak známo - nad síly každého obyčejného smrtelníka.
Z hlediska efektivnosti fungování SVI nás kromě mnoha dalších trápí zejména dvě věci. Obě však stojí převážně mimo nás. První z nich je těžkopádně fungující systém mezinárodních meziknihovních výpůjček. Zde je prostě markantní rozdíl mezi nyní možnou rychlostí získání sekundární informace (o hledaném tématu píše X. Y. v té a té knize) a mezi časem potřebným k získání oné primární informace (X. Y. píše to a to).
Druhým problémem - s prvním úzce souvisejícím - je neefektivně pracující celkový systém informačního zabezpečení (na souborné úrovni téměř neexistují informace o dostupnosti dokumentů domácí provenience a informace o dostupnosti dokumentů zahraniční provenience v knihovnách ČR jsou neúplné a nepohotové). Zde by bylo pomocí užití UNIXovské verze TINLIBu na naší univerzitě a vystavěním souborného univerzitního katalogu možno dosáhnout alespoň lokálního zlepšení.
Nerozvinutost se pro nás stala společně s téměř ideální konstelací dalších faktorů dobrým východiskem při počáteční realizaci rozvojových cílů SVI. Sama o sobě je samozřejmě naším hlavním nepřítelem. Vrátíme-li se k tomuto tématu za nějaký čas, bude snad možno v názvu užít i jiný, vhodnější podtitul.
předchozí článek
