Překotný vývoj informačních technologií, jejich prorůstání do každodenního života a především jejich praktická dostupnost pro každého přináší i otázky a problémy spojené s formalizací způsobů chování v tomto novém, v podstatě virtuálním světě. Úkol (znovu) definovat pravidla chování v počítačové síti Masarykovy univerzity a rovněž pravidla vystavování informací ve světové pavučině vyústil ve formulaci a následné přijetí (17. 3. 1998) dvou nových směrnic:
Obě směrnice jsou závazné pro každého uživatele z řad zaměstnanců i studentů Masarykovy univerzity1 a jejich nedodržení může mít velmi nepříjemné důsledky v podobě ukončení studia či rozvázání pracovního poměru.
Plný text obou směrnic je k dispozici na http://www.ics.muni.cz/techinfo, my si v dalším pouze všimneme nejdůležitějších důsledků pro praktický provoz počítačové sítě MU.
Globální odpovědnost za provoz počítačové sítě a jejích služeb má Ústav výpočetní techniky, který rovněž vydává doporučení pro konkrétní technickou realizaci činností, které provoz sítě zajišťují. ÚVT tak odpovídá za páteř metropolitní sítě a rovněž za připojení jednotlivých fakult, ovšem vnitrofakultní sítě jsou již plně v kompetenci jednotlivých fakult a jejich ústavů. To současně znamená, že odpovědní pracovníci na fakultách jsou odpovědni za dodržování směrnic a rovněž za to, že zaměstnanci i studenti jsou se směrnicemi seznámeni. Masarykova univerzita nemá centrální evidenci uživatelů, tím důležitější je proto zajištění znalosti celouniverzitních směrnic na úrovni kateder a fakult, které většinou první přístup k počítačové síti poskytují. Odpovědnost je směrnicemi přenesena vždy na nejnižší článek, tj. správce konkrétních počítačů a dalších zařízení.
Na Masarykově univerzitě platila od roku 1993 Pravidla užívání počítačové sítě MU, která prakticky beze změny přešla i do nové směrnice. Mezi nejdůležitější zásady patří:
Počítačovou síť MU lze použít pouze pro činnosti související s hlavní činností univerzity a v žádném případě ji nelze komerčně využívat. MU je zapojena do vysokorychlostní sítě TEN-34 CZ, která je sama součástí celoevropské sítě TEN-34. Tyto sítě mají definovánu politiku přístupu, která komerční využití zcela zakazuje. Kromě toho je MU vázána smlouvou s MŠMT, které si vyhrazuje právo rozhodnout o zpřístupnění sítě TEN-34 CZ dalším subjektům, byť by vyhovovaly obecným zásadám nekomerčního přístupu. Z těchto důvodů ani vedení univerzity není oprávněno povolit jakékoliv komerční využití sítě - tato potřeba může být plně (za úhradu) zajištěna využitím komerčních aktivit firmy CESNET. V podstatě to znamená, že není možno připojit na počítačovou síť MU žádnou externí organizaci (střední školy, muzea, knihovny, ...), ani není možno těmto subjektům poskytovat určité služby, s počítačovou sítí související (např. schránky elektronické pošty). Pro plnění konkrétních výzkumných či výukových aktivit je však možno zpřístupnit síť MU uživatelům, kteří nejsou zaměstnanci ani studenty MU (dlouhodobější vztah však musí být smluvně ošetřen). Výjimky tohoto typu je oprávněn udělit děkan, výjimky obecnějšího charakteru rektor univerzity (jedná se např. o přístup důchodců, bývalých zaměstnanců univerzity).
Směrnice rovněž upravuje postup správců při detekci činnosti, která je v rozporu se směrnicí. Správce má v takovém případě právo odpojit příslušnou část sítě na dobu nezbytně nutnou k zajištění nápravy. V konečném důsledku to znamená možnost odpojení celých ústavů či fakult v případě, že porušují zásady provozu počítačové sítě (zejména v případě, že nereagují na upozornění či nejeví snahu o nápravu). Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat k děkanu příslušné fakulty, konečné slovo ve sporných případech přísluší rektoru univerzity.
Účelem této směrnice je úprava odpovědnosti za vystavování informací na lokálních i centrálních pavučinových (web) serverech univerzity. Směrnice vychází ze zásady, že každý zaměstnanec i student MU - uživatel její počítačové sítě - má právo na vytváření svých internetových stránek. Obsah těchto stránek musí být slučitelný s akademickým působením jejich autorů a samozřejmě nesmí být v rozporu se zákonem. Z výše uvedených důvodů je rovněž zakázáno komerční využití, není ani možno na serverech MU vystavovat stránky třetích subjektů, bez ohledu na jejich případný nekomerční charakter.
Univerzita a její složky si vytvářejí i oficiální internetové stránky, s oficiální, autorizovanou informací. Údržbou těchto stránek musí být v souladu s přijatou směrnicí pověřeny konkrétní osoby, které pak nesou i odpovědnost za správnost vystavovaných informací. Neautorizovaní uživatelé pak nesmějí na počítačích MU vytvářet stránky, které by svým obsahem nebo formou mohly oficiální stránky připomínat a tím by mohly nepoučené uživatele Internetu uvést v omyl. Směrnice též rámcově upravuje obsah těchto oficiálních stránek; za nejpodstatnější úpravu je možno považovat povinnost elektronického internetového zpřístupnění všech vnitrouniverzitních norem a směrnic (je to podmínkou jejich platnosti).
Protože oblast vystavování informací na Internetu je velmi mladá a rychle se rozvíjející, definuje směrnice i mechanismus úpravy "zvykových" pravidel. Autoři zpochybněných stránek (ty musí být v souladu se směrnicí dočasně znepřístupněny) mají možnost "obhájit" své názory před permanentní komisí, tvořenou ředitelem ÚVT, vedoucí právního útvaru rektorátu a děkanem jmenovaným zástupcem pracoviště autora zpochybněných stránek. Závěry jednání komise musí být zpřístupněny na Internetu a budou tak představovat určité vodítko jednotlivých správců při rozhodování v dalších sporných případech.
1 | Přesněji: pro každého, komu je na počítačích a dalších
k počítačové síti připojených technických zařízeních zřízen
účet či kdo jejich prostřednictvím počítačovou síť MU a její
zdroje využívá.
... zpět do textu |