\"/
\"/ \"/    

AIS - nové programy & nové logo

Ročník I - číslo 3, červen 1991
Citace: AIS - nové programy & nové logo. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1991, roč. I, č. 3, s. 8-10.
Tematické zařazení: Informační systémy MU
 předchozí článek | následující článek 

Ve Zpravodaji jsme chtěli přiblížit univerzitní veřejnosti i něco z práce, radostí a problémů zatím nejpočetnější skupiny na ÚVT - úseku AIS (Automatizované informační systémy). Následující rozhovor s Michalem Javorníkem bude věnován zpracování studijní evidence. Studijní oblast je první velký celek úloh, který se nám podařilo plně a kompletně převést ze zpracování na velkém sálovém počítači (naposled EC 1027) na osobní mikropočítače třídy PC. Veškerá práce teď dostala zcela nový charakter.

Michale, ty jsi dostal na stůl PC a nemusíš s disketami do sklepa, jaký význam ale mají změny pro koncové uživatele?

Zásadní. Předchozí způsob zpracování zvládl zpracovat již poměrně velké množství informace. Významnou vadou na kráse byla však značná nepohotovost a větší rizika spojená s počítačovým centralismem, mnoho záviselo na okamžité kondici EC. Data se připravovala na poruchových a po všech stránkách vysloužilých Consulech, diskety bylo třeba doručit na ÚVT, na každou sestavu se muselo čekat minimálně do druhého dne. Dnes mají uživatelé veškeré ukládané informace bezprostředně k dispozici, cokoliv lze ihned tisknout, standardní sestavy jsou přichystány, k nestandardním existuje generátor sestav. Nežijeme už (a uživatel s námi) pod akutní hrozbou nějaké administrativní kalamity. Data se pravidelně zálohují, pokažené PC či tiskárnu lze už relativně snadno a rychle vyměnit.

Znamená tento převod, že jsi už zapomněl své heslo na EC?

To není jen tak, takové slovo se na tebe nalepí jako mantra, toho se tak hned nesetřepeš. Kdyby se mi to však tentokrát nakrásně podařilo, nebyla by to ani výhra ani úleva. EC ve skutečnosti dosud používáme a ještě asi budeme, jenomže jinak. To, že jsme převedli agendy, znamená, že dnes už na sálovém počítači ze studenta žádná rutina nejede.

Vypadalo to, že důležitou oblastí nasazení EC zůstává styk s Prahou, kam za celou univerzitu pravidelně posíláme žádané údaje k centrálnímu statistickému zpracování. Pražské OVC mělo ve zvyku přijímat tato data na magnetických páskách z EC, ale i tady se již situace postupně lepší. Ve většině případů lze alternativně zasílat už i diskety. Existuje dokonce i agenda, kde jsou přímo vyžadovány diskety 5,25".

Ještě vděčnější jsme počítači EC, když dojde na nějaké hromadné a rozsáhlé tisky. Abych byl konkrétní: Letos se hlásí na MU průměrně zhruba 3 000 uchazečů na fakultu (s Opavou a Karvinou jich máme dobrých 20 000), každému z nich je potřeba poslat několik dopisů: pozvánku k přijímací zkoušce, rozhodnutí děkana o přijetí, zamítnutí odvolání atp. Máme důvodnou obavu, že s takovým zájmem o studium výrobci malých stolních tiskáren asi nepočítali. Řetězová tiskárna EC přijde tedy vhod. Perspektivně se na ÚVT počítá s EC 1027 jako s důležitým komunikačním uzlem v uvažované počítačové síti.

Budeme se těšit. Vraťme se ale zpátky k tomu, o co jsme tomuto potencionálnímu uzlu zatím ulehčili - co je vlastně náplní celé té studijní evidence, můžeš to více přiblížit?

Budoucí studenti zapadnou do soukolí naší mechanizované administrativy hned, jakmile obdrží děkanát jejich přihlášku. Relevantní informace se nahrávají do počítače a později doplní údaji o závěru středoškolského studia a úspěšnosti u přijímacích zkoušek. Mezitím programy rozdělují studenty pro zkušební komise a do příslušných poslucháren k testům, po zkouškách zase stanovují pořadí, tisknou se různé sestavy a seznamy pro komise. O dopisech již řeč byla, adresní nálepky k nim jsou samozřejmostí.

U přijatých studentů jsou pak mnohé údaje přeneseny do navazující studijní evidence. Ta se průběžně rozrůstá o všechny studijní úspěchy či nezdary. Zahrnuje však i jiné údaje - koleje apod.

Tato evidence je velmi úzce spjata s agendou studijních plánů, která je dotažená až po tisk známých seznamů přednášek. Způsob nasazování plánů studia však musel být na rozdíl od minula vyřešen velice pružně, neboť nyní o své studijní náplni rozhoduje do značné míry samotný student.

Poslední, ne ale co do popularity, je zpracování evidence vyplácení všech druhů stipendií.

Rozsah agend je úměrný počtu studentů na jednotlivých fakultách a závislý mj. na údobí školního roku, řádově to bývají jednotky megabyte.

V čem je to všecko napsáno? Bylo možné něco přímo převzít z minulého systému a např. nechat jen znovu přeložit?

Když jsme začínali, vypadalo to na dBase, pak jsme se posunuli na FoxBase+, nové věci se teď vytváří pod mocnějším FoxPro. To se týká databází. Některé samostatné věci jsou v Turbo Pascalu, ale sáhli jsme si i k assembleru. Předchozí programy byly hlavně v Cobolu, něco ve Fortranu, PL/1, na straně Consulu to byly postupy systému SIRAEL. Nepřevzali jsme vlastně nic, a to nejen pro zmatení jazyků. Zdrojové programy z EC nesloužily dokonce ani jako vzor. Osobně v tom vidím pozitivní rys. V naší sféře odladěné programy poměrně často měníme a všelijak upravujeme podle nových požadavků. Obvykle něco nadstavujeme, něco někam přidáváme. Z původně svižného elegantního programu se ti postupem času evolučně vyvine těžkopádný tlouštík, v horším případě nachromlý mrzák, jehož další údržba je bolestivá. No a jelikož máme takových programů cca sto, celý systém postupně degeneruje. Psali jsme tedy vše zgruntu znova a myslím, že se to vyplatilo. Dostali jsme pořádek do dat i do organizace práce, z programů jsou (zatím) šlachovití atleti, a co víc, máme jistotu, že problematice do detailů rozumíme.

Bylo s tím hodně práce?

Pracujeme na tom třetí rok. Troufám si říct, že poměrně intenzivně.

Pracujeme? Co vlastně teď děláš, agendy se převedly ...

Ve světle řečeného jsme dospěli do stádia degenerace systému, že? Aby bylo jasno - to, že se převedly agendy na jiný hardware, neznamená nic jiného, než že celý provoz, tj. nejen rutinní běh úloh, ale i tvorba a údržba programů, probíhá v novém prostředí. Systém musíme neustále adaptovat podle nových podmínek, to všechno bychom ale na EC museli dělat stejně taky. Mění se ale zákony a studijní předpisy, statuty, požadavky a potřeby fakult, názory a představy akademických funkcionářů a na tohle všechno je zapotřebí pružně reagovat. Chceme vycházet uživatelům vstříc.

Nejedná se tedy o žádný uzavřený proces. Myšlenka, že bys někde koupil ASŘ na klíč ...

... a ušetřil tak na mzdových fondech tři čtyři platy ...

... je velice naivní. Naše sestra - Slezská univerzita - převzala celý systém, tak jak byl, od nás. Mám zato, že i tam už poznali, že to bylo pouze provizorní řešení.

Vtírá se otázka - neblíží se chvíle, kdy vzniknou potřeby už značně náročnější, hardware dejme tomu opět zastará, a tohle všechno nebude dostačovat - udělá se zase nějaká tlustá čára a celý projekt se bude připravovat úplně znova? Počítá se i s takovou eventualitou?

Současný stav řešení je, troufám si tvrdit, zcela na úrovni doby. Počítáme však s dalším kvalitativním skokem, který ještě neleží za horizontem dnešních představ. Na ÚVT nyní, jak známo, vzniká projekt rozsáhlé počítačové sítě. Byl by to mocný technický prostředek, který bychom chtěli samozřejmě využít. Myslíme tedy i na přední kolečka. Spolu s kolegy ze skupiny vědy a výzkumu jsme letos získali výzkumný grant vztahující se právě na globální aspekty zpracování informace. Nakolik radikální zásah tato nová koncepce do stávajícího řešení přinese, to ukáže až čas. Odhadnout by to měl zatím tento výzkum. PC/AT ale zatím nikdo trpký úděl Consulů rozhodně nechystá.

Děkuji za rozhovor.

(Otázky kladl a odpovědi zaznamenal Ivan Petlan.)

Zpět na začátek
ÚVT MU, poslední změna 14.11.2011