• O Zpravodaji
• Pro autory
• Pro čtenáře
• Statistiky

• Aktuální číslo
• Archivní čísla

• Autoři
• Články
• Seriály

• Vyhledávání

   

Se sysly na informace (aneb Víte, co to je Gopher?)

Síť Internet dnes poskytuje plnohodnotné napojení do celosvětové informační sítě. Jeden efekt, který toto napojení poskytuje, se už stal pro řadu uživatelů na naší univerzitě samozřejmostí - totiž prakticky okamžité poštovní spojení se světem. Pro ilustraci uveďme, že například v období od 27.2. do 5.3. byla Masarykova univerzita odesilatelem či adresátem 4821 dopisů; celkový objem této pošty byl 26.5 MBytů, tj. 13 250 normalizovaných stran textu.

Internet však poskytuje víc než jen rychlé poštovní spojení. Zapojuje naši univerzitu do spleti míst, odkud lze čerpat informace všeho možného druhu, programy, katalogy knihoven, informace o univerzitách v zahraničí, výzkumné zprávy atd. atd. Některé z těchto služeb jsou placené, avšak převážná většina z nich je v akademickém prostředí poskytována zdarma. Podstatnou otázkou se stává problém, jak se v tomto "moři informací" vyznat a zejména pak kde může začátečník nalézt opěrný bod, od něhož by se odrazil a "doplaval" k ostrůvku, který je právě pro něj zajímavý.

Pro uživatele strojů napojených přímo na Internet (jsou to dnes např. všechny unixovské servery na fakultách; kromě toho pak i každý osobní počítač s ethernetovou kartou, který je k takovému serveru připojený) jsou takovým vhodným prostředkem, který umožní počáteční orientaci a velice bezbolestný přístup k části nesmírného informačního potenciálu Internetu, služební programy zvané "gopher" (tj. sysel, hlodavec z amerických prérií, který je maskotem státu Minnesota), vyvinuté začátkem 90. let na univerzitě v Minnesotě a používané dnes stále větším počtem univerzit a institucí napojených na Internet.

Gopherovské servery fungují na principu uživatelsky orientovaného systému, poskytujícího uživateli v každém okamžiku několik možností přístupu k různým druhům informací. Obrazovka typicky vypadá následujícím způsobem:

______________________________________________ Internet Gopher Information Client v1.11 Root gopher server: gopher.tc.umn.edu --> 1.  Information About Gopher/     2.  Computer Information/     3.  Discussion Groups/     4.  Fun & Games/     5.  Internet file server (ftp) sites/     6.  Libraries/     7.  News/     8.  Other Gopher and Information Servers/     9.  Phone Books/     10. Search lots of places at the U of M<?>     11. Univ. of Minnesota Campus Information/ Press ? for Help, q to Quit, u to go up a menu                                      Page: 1/1 ______________________________________________

Uživatel si z takové obrazovky volí pokračování tak, že zadá na klávesnici číslo položky, která ho zajímá (např. 6 pro knihovny), a stiskne klávesu Enter (jednou či dvakrát podle okolností - některé systémy rovnou příslušnou položku vyvolají, např. consultant.micro.umn.edu, jiné na ni nejdříve přesunou šipku a vyvolají ji až dalším stiskem Enter, např. gopher.uiuc.edu). Kromě této akce musíme umět už jen velice málo: Stisk mezerníku nás přivede na další obrazovku tehdy, je-li počet položek větší, než se na ni najednou vejde, a další volby jsou nám nabízeny ve spodním řádku: tak jako na naší ukázce obrazovky to zpravidla jsou ? pro vyžádání nápovědy, q pro opuštění dokumentu či celého systému a konečně u pro návrat na předchozí úroveň hierarchického stromu informací. Tato poslední volba souvisí s koncepcí celého systému: jedná se o jednoduchý příklad hypertextového systému.

Hypertext je jedna z často používaných metod realizace "elektronických knih": Můžeme si ji představit jako stránku s obsahem, kde prostým ukázáním na řádek s názvem kapitoly se před námi otevře seznam podkapitol a dalším nořením se dovnitř takové struktury se dostáváme až k hledanému textu. Při návratu zpět "nahoru" se vracíme k předchozím úrovním členění takové "knihy" a můžeme si vybrat jinou část nebo se vracet stále výš k hlavnímu obsahu. Gopher se ke všem informacím přístupným pro něj v Internetu chová, jako by to byla jedna taková hypertextová kniha, bez ohledu na to, kde jsou její stránky nebo části uloženy - ať již na jednom systému, nebo geograficky jakkoli odlehle. "Listování" v této knize zabezpečuje gopher automaticky a uživatel si toho, že její stránky leží třeba na opačných koncích zeměkoule, nemusí ani všimnout.

Na tomto místě by čtenář udělal nejlépe, kdyby se rovnou na některý gopher přihlásil a zkusil si práci s ním - další text už pro něj docela dobře nemusí být potřebný. Není na to potřeba nic víc, než ze stroje s připojením na Internet zadat příkaz telnet s parametrem, kterým je doménová adresa stroje, kde se nachází některý z gopherovských "klientů", kteří pro nás gopherovský server zpřístupní. Některé ze "standardních" adres, kde tak můžeme učinit, jsou třeba

gopher.chalmers.se gopher.sunet.se consultant.micro.umn.edu gopher.uiuc.edu panda.iowa.edu

První dvě leží ve Švédsku, zbytek jsou americké - z hlediska doby odezvy je dobré plánovat spojení na dobu, kdy je v připojované zemi buď noc nebo den volna; linky jsou o poznání rychlejší. Na připojeném počítači zadáme jméno účtu gopher (dostaneme na to ostatně instrukce na obrazovce) a od tohoto okamžiku můžeme pracovat.

Gopherovské systémy poskytují zhruba tři typy "stránek" po celém světě rozprostřené hypertextové knihy všech možných informací přístupných v Internetu.

Prvním typem jsou jednoduché dokumenty určené ke čtení - tj. zprávy, manuály či elektronické knihy. Ukázkou takových dokumentů může být sekce "elektronické publikace", kterou najdeme, když zvolíme oddíl "knihovny" v jídelníčku z našeho příkladu - kromě elektronické verze knih L. Carolla zde najdeme i třeba Spisy federalistů, což je základní souhrn úvah o struktuře americké ústavy, nebo Ročenku CIA 1991, poskytující informace o všech zemích světa ve stavu v roce 1991. Dokument tohoto typu si můžeme prohlížet na obrazovce (na další strany přejdeme prostě stiskem klávesy mezerník), nebo jeho prohlížení ukončíme (klávesou q) a volbou klávesy m v dalším menu si jej necháme poslat elektronickou poštou na námi zadanou adresu (kde si jej pak můžeme pohodlně prohlédnout nebo jinak zpracovat na svém počítači).

Druhým typem dokumentu jsou databáze či slovníky, označené značkou <?> za názvem typu údajů v menu. Tyto "dokumenty" se chovají jako inteligentní slovníky - po zadání klíče (např. autora hledané knihy) nám zobrazí hledanou informaci s tímto klíčem spojenou nebo možnost přístupu k několika takovým (např. několik knih od stejného autora). Kromě knihovních služeb jsou na mnoha serverech dostupné např. slovníky - jednak slovník Websterův (třeba na gopher.uiuc.edu), či slovník americké angličtiny (na consultant.micro.umn.edu): Tyto slovníky nám nejen sdělí výklad zadaného slova s výslovností, např.

______________________________________________  go.pher \'go--f*r\ n suffix [origin unknown]  1:  a burrowing edible land tortoise      (Gopherus polyphemus) of the southern      U.S.; broadly : any of several related      land tortoises  2a: any of several burrowing rodents (family      Geomyidae) of western No. America,      Central America, and the southern U.S.      the size of a large rat with large cheek      pouches opening beside the mouth  2b: any of numerous small ground squirrels      (genus Citellus) of the prairie region      of No. America closely related to the      chipmunks} ______________________________________________

ale automaticky najdou i slova s výslovností podobnou, či se pokusí o opravu pravopisu. Speciální službou poskytovanou v tomto tvaru je prohledávání "syslího prostoru" (gopher space) pomocí indexu typu "Veronica" (Very Easy Rodent-Oriented Net-wide Index to Computerized Archives). Volba této položky v menu pod záhlavím číslo 8 z našeho příkladu nám umožní hledat podle klíčových slov archivy, které nás mohou zajímat. Zadání oblasti přitom děláme podobně jako při používání předmětového katalogu v knihovně, jediný rozdíl je v tom, že se nemusíme starat o to, kde na světě se příslušná informace nalézá. Příkladem první stránky ze sedmi takto nalezených pod klíčovým slovem research může být obrazovka:

______________________________________________ Internet Gopher Information Client v1.11 Search gopherspace by simple Boolean veronica:     research --> 1.  uk.war-research.     2.  National Center for Atmospheric         Research <TEL>     3.  Triangle Research Libraries <TEL>     4.  Colorado Alliance of Research         ibraries, Colorado US <TEL>     5.  CARL - Colorado Alliance of Research         Libraries <TEL>     6.  Colorado Alliance of Research         Libraries (Colorado USA) <TEL>     7.  DANDOK - Research results, projects         and profiles <TEL>     8.  Southwest Research Data Display and         Analysis System <TEL>     9.  Research Projects.     10. README - About Herbarium and Research         Procedures.     11. research+survey-bibliography. Press ? for Help, q to Quit, u to go up a menu                                      Page: 1/7 ______________________________________________

Výsledkem takových hledání je hypertextová "kniha", obsahující jako položky dokumenty, skupiny dokumentů či celé knihovny, které se vztahují k danému předmětu. Nemusíme se přitom nijak starat o to, kde jsou uloženy - gopherovský systém příslušné spojení zprostředkuje za nás. (Máme-li však představu, kde hledat, nemusíme Veronicu použít, ale zvolíme jednu ze sousedních položek, umožňujících hledat po jednotlivých kontinentech či státech.)

Třetím typem "dokumentů" jsou informace o tom, jak se na systém, který je pro nás zajímavý, napojit (včetně všech údajů potřebných pro takové napojení, jako např. instruktáže, jak odpovídat na otázky kladené třeba ve francouzštině), což může být výsledek některých dotazů na knihovní systémy, nebo je to přímo propojení na daný systém, který pro nás pomocí telnetu udělá gopher sám. Takové položky jsou v menu označeny značkou <TEL> a můžeme si jich všimnout v příkladu výstupu z hledání pomocí Veronicy. Z jednoho ze základních menu pod úvodním označením knihovny najdeme přístup ke katalogovým lístkům Library of Congress, pravděpodobně největšího knihovního katalogu na světě (stojí za vyzkoušení, kolik titulů v Československu vydaných knih je v něm možno nalézt...).

"Syslí" gopher servery dávají svým jednoduchým systémem hierarchického hledání v menu a dokumentech a automatickým propojováním zdrojů požadovaných informací bez ohledu na jejich lokalizaci vstupenku do světa elektronických informačních sítí, která je k dispozici každému, kdo má přístup na počítač zapojený do Internetu a rozumí anglicky1. Technické prostředky, které přitom na své straně potřebujeme, jsou skutečně minimální a po plánovaném dobudování optického propojení univerzity bude k dispozici i základní páteř fungující s rozumnou rychlostí odezvy. Je to zároveň pootevřené okénko do světa možností, které dávají dnešní sítě s vysokou rychlostí přenosu ve světě spolu s grafickými rozhraními. Systém World Wide Net pod X-Windows dokáže např. na počkání zprostředkovat přístup ke snímkům meteorologických družic z povrchu celého světa. Technické zázemí, které je k tomu potřeba (zejména pokud jde o propustnost našich sítí), je pro naše uživatele zatím nedostupné, jistě se však stane realitou během nepříliš dlouhé doby.

Gopherovské servery jsou k dispozici i nám a již dnes. Jejich prostřednictvím se i začátečník může dostat k naprosto netušenému objemu informací ze všech možných koutů světa. Až je budete používat, uvědomte si i to, že všechny služby, které poskytují, jsou dobrovolným příspěvkem jejich autorů a domovských institucí celosvětové akademické komunitě. (Jako každá dobrovolná činnost to přináší i drobné těžkosti - čas od času se setkáme třeba s dočasně odpojeným počítačem, nebo pod klíčovým slovem nebude právě to, co pod ním očekáváme...) V budoucnu budeme i my svými kolegy v zahraničí poměřováni podle toho, jak úspěšní budeme nejen ve snaze tohoto moře informací používat, ale i v tom, kolik do něj dokážeme přispět. Zkusme si proto první kroky k tomu: Usedněme k počítači a zadejme třeba

telnet consultant.micro.umn.edu

(nejlépe brzy zrána či v sobotu nebo v neděli). Až se objeví zpráva z Minnesoty, stačí už jen napsat

gopher

a pamatovat na to, že jsou na světě i jiné věci, jejichž zajímavost snese srovnání s počítačovými sítěmi, a že je dobré si čas od času u obrazovky udělat přestávku...