Na stránkách Zpravodaje bylo již vícekráte referováno o významu a využití přístupu k síti Internet. Následující informace má za úkol upozornit na další možnosti, které vysokým školám tato síť v současnosti nabízí.
Pro zodpovězení této otázky, s naším tématem úzce související, si připomeňme některé skutečnosti. Abychom se v obrovské záplavě informací vůbec nějak mohli orientovat, musí být primární informace vhodným způsobem zpracovány, opatřeny indexy, hesly, abstrakty apod. Tato práce ale vyžaduje velmi značné náklady a dnes může být rozumně provozována pouze pomocí počítačových technologií. Proto jsou takto zpracované informace dnes prakticky vždy k dispozici i v elektronické formě a je v principu lhostejné, zda jsou i v této podobě přístupné, např. prostřednictvím sítě, nebo jsou vytištěny v klasické knižní nebo časopisecké podobě.
Tato situace je zcela typická a platí pro nejdůležitější a nejúplnější informační zdroje ze všech oborů vědy, techniky i obchodu. Zájemce o informace má pak možnost buď hledat tištěný zdroj v knihovnách nebo jeho elektronickou verzi v počítačových sítích. Zatímco tištěné verze nakupují knihovny a uživatel je má zpravidla zdarma, přímé využívání bází dat v síti si musí hradit sám. Producenti bází dat si logicky musí bránit své příjmy z tištěných verzí a nemohou je zlikvidovat volným zpřístupněním verzí elektronických. Existuje řada důvodů pro využívání bází dat v počítačových sítích, jeden z nejdůležitějších je, že tímto způsobem je možno zajistit přístup k mnohonásobně většímu fondu informací, než je to myslitelné v jakékoliv klasické knihovně. Rovněž platí, že se postupně objevují báze dat, které již nemají žádný tištěný ekvivalent a představují tak zdroje zcela unikátní.
V každém případě je nutno zdůraznit, že žádné skutečně významnější báze dat použitelné k seriózním rešerším a jsoucí volně (tj. bezplatně) k dispozici v akademických sítích jednoduše nejsou.
Obrovská nabídka různě zaměřených bází dat z nejrůznějších oborů na straně jedné a velké náklady spojené se zpřístupňováním na straně druhé vedly ke vzniku informačních středisek, která shromažďují báze dat od jejich producentů a na velkých počítačových instalacích je zpřístupňují. Typické databázové středisko zpřístupňuje cca 100 až 500 bází dat. Prakticky všechna databázová střediska pracují pokud možno v celosvětovém měřítku a pro přístup k nim jsou uvažovány co nejrozšířenější datové sítě, popřípadě si některá velká databázová střediska budují sítě vlastní (DIALOG - DIALNET).
Se stoupajícím významem sítě Internet jako sítě celosvětové se zvyšuje i zájem databázových středisek umožnit přístup i prostřednictvím této sítě. K zásadnímu zpřístupnění došlo v roce 1992, kdy většina středisek ohlásila svou otevřenost vůči síti Internet a zveřejnila své adresy na této síti. Charakter sítě Internet jako sítě nekomerční, určené především pro podporu vědy a výzkumu, přitom zůstává zachován, protože zatím všechna střediska označují svůj přístup prostřednictvím sítě Internet jako připojení určené pouze pro okruh akademických uživatelů. Tuto okolnost je nutno mít vždy na paměti.
Kromě znalosti adresy musíme mít na daném středisku zavedeno uživatelské
oprávnění, přístupové heslo a účtovací číslo. Je tedy nutné se obrátit
na databázové středisko a požádat o registraci, s čímž
nejsou naprosto žádné problémy. Pro vlastní práci pak použijeme službu
telnet. Podle našich zkušeností se ukazuje jako nejvhodnější použít
kombinaci s příkazem tee, kterým zajistíme automatický zápis celé
komunikace se vzdáleným databázovým střediskem do předem otevřeného
souboru. Tím nám odpadá starost o to, abychom nezapomněli zaznamenat
zajímavé části nalézaných informací. Tak např. pro připojení
k databázovému středisku DataStar ve Švýcarsku použijeme
následující formu služby telnet
telnet rserve.rs.ch | tee název souboru |
Po připojení a výzvě k uvedení uživatelského oprávnění
(loginid) a hesla (password) můžeme zahájit vlastní
práci s databázovým střediskem.
Během administrativního vyřizování nebo po přidělení uživatelského oprávnění dostaneme více či méně obsáhlou uživatelskou dokumentaci včetně ceníku jednotlivých služeb. Další podrobnější dokumentaci nebo manuály je samozřejmě možno doobjednat. Víme tedy, jaké konkrétní báze dat jsou v daném středisku k dispozici, a měli bychom se vždy snažit dovědět se co nejvíce o struktuře té báze, ve které chceme hledat informace. To znamená vědět, jaká obsahuje pole, která z nich je možno použít pro vyhledávání a která jen pro tisk výstupů apod. Volba formátu výstupu někdy velmi značně ovlivňuje konečnou cenu rešerše. V zásadě je vždy možné buď požádat o vytištění nalezených informací na tiskárně databázového střediska a zaslání tisků, nebo prohlížet údaje na obrazovce při současném záznamu na lokálním počítači. Cena obou způsobů je prakticky stejná.
Prakticky každé velké databázové středisko používá svůj vlastní vyhledávací jazyk. Navzájem se ale příliš neliší a také v praxi většinou pracujeme jen s omezeným počtem středisek (často stačí 1 až 2). Pro většinu rešerší stačí maximálně 5 příkazů:
předchozí článek
FILE),EXPAND/E),SELECT/S),DISPLAY/D) aLOGOFF).
Součástí příkazu pro vyhledávání jsou samozřejmě i logické operátory
AND, OR a NOT, doplněné ještě
tzv. proximitními operátory, které umožňují deklarovat požadavky
na výskyt jednotlivých hesel v těsném sousedství (víceslovné termíny),
nebo separovaných určitým počtem jiných výrazů v jedné větě nebo
v jednom odstavci, popřípadě i další možnosti.
V zásadě lze konstatovat, že zvládnout dotazovací jazyk pro efektivní využívání databázových služeb není žádným velkým problémem.
Toto databázové středisko provozuje Radio Suisse v Bernu, administrativní záležitosti vyřizuje londýnská centrála na adrese:
Data-Star, Plaza Suite
114 Jermyn Street, London SW1Y 6HJ, UK
Fax: 0044-71-930-2581
DataStar nabízí kolem 230 bází dat z nejrůznějších oblastí - od převážně obchodních informací přes oblast techniky a technologií až po lékařské báze dat Excerpta Medica a Medline. Je zde k dispozici i Science Citation Index od r. 1980 ve dvou souborech.
Pro vysoké školy poskytuje středisko určitou akademickou slevu, ale především má asi 16 nejdůležitějších bází dat v tzv. tréninkové verzi, které jsou přístupné zcela zdarma. Vysokým školám se zde nabízí opravdu velmi výhodná cesta k praktické výuce informačních znalostí. Další slevu je možno získat při práci večer a přes noc.
STN je jediné světové databázové středisko, které se specializuje na oblast vědy a techniky a prakticky nenabízí báze dat obchodního charakteru. Vzniklo spoluprací americké Chemical Abstracts Service, německého střediska Fachinformationszentrum v Karlsruhe a později ještě velkého informačního střediska v Japonsku. Nabídka je asi jen 140 bází dat, ale prakticky všechny jsou nějakým způsobem zajímavé pro vysoké školy.
Toto středisko má tři přístupové uzly: Karlsruhe v Německu, Columbus v USA a třetí v Japonsku. Plně přístupný sítí Internet je uzel v Americe, adresa počítače v Karlsruhe je již také přístupná, ale zatím na tzv. experimentální bázi. Projevuje se zde zřejmě poněkud pomalejší zavádění sítě Internet v Evropě na rozdíl od USA a také asi specifické podmínky v Německu. Pro kontakt a žádost o přístup je proto nutné obracet se na
STN International, c/o CAS
2540 Olentangy River Road, P.O.Box 3012
Columbus, Ohio 43210-0012, USA
Fax: 001-614-447-3713
STN poskytuje řadu slev akademickým institucím, které mohou dosahovat až 80% plné ceny. V poslední době zde také velmi dobře pochopili, jaké jsou hlavní překážky pro využívání jejich služeb ze strany východoevropských zemí. Proto od září 1992 učinili velkorysou nabídku slevy 80% pro všechny země východní Evropy - pravděpodobně do konce r. 1995. I když se to týká jen vybraného okruhu bází dat (zdaleka ne nevýznamných), je to nabídka velice atraktivní, protože tím se náklady na provádění rešerší velmi výrazně snižují.
Středisko DIALOG je jedno z nejstarších a také největších světových databázových středisek. Je všeobecně považováno za jakýsi standard těchto služeb. Ve své nabídce má kolem 400 bází dat vedle cca 1600 titulů různých odborných periodik ve formě plných textů. Nabídka se dosti překrývá se střediskem DataStar, navíc je zde ale např. největší světová báze dat patentových informací DERWENT. DIALOG neposkytuje žádné akademické slevy, ale má velmi rozsáhlý program instrukčních kursů určených pro výuku používání informačních služeb, tzv. Classroom Instruction Programme. Za jednotnou cenu 15$ je umožněn vstup do vybraného souboru bází pro 10 účastníků, což je právě vhodné pro výuku v počítačové učebně. Jde o americké středisko, pro kontakt je vhodné evropské zastoupení
DIALOG Europe
P.O.Box 188, Oxford OX1 5AX, UK
Fax: 0044-865-736354
Cena za rešerše se skládá z poplatků za spojení (pro vysoké školy jsou velmi nízké), z ceny za pobyt v dané bázi dat (tzv. connect time) a ceny za konkrétní převzaté informace. Kromě poplatků za spojení, kdy se platí prostřednictvím databázového střediska síti Internet částka ve výši $ 0.05 za min., jsou všechny ostatní poplatky značně závislé na konkrétní bázi. Velice přibližně je možno počítat s částkou min. 20-30 Kčs jak za 1 min. práce s bází, tak i za 1 převzatý odkaz. Konečná cena tedy především závisí na počtu zobrazených (vytištěných) konkrétních informací (např. odkazů). Obecně platí, že báze bibliografického a spíše nekomerčního charakteru jsou lacinější než báze s evidentně obchodním zaměřením. Dražší až velmi drahé mohou být báze dat s konkrétními faktografickými údaji (informace o finanční situaci firem apod.
Akademické slevy tyto částky mohou snížit a sleva 80% ve středisku STN pochopitelně redukuje náklady do velice přijatelných mezí. Poměrně značné částky je možno ušetřit promyšlenou prací, seznámením se s bází předem, využíváním možnosti přerušovat práci v bázi a zůstávat ve spojení pouze se střediskem apod.
I když již existuje poměrně velká nabídka bází dat plných textů odborných
a vědeckých časopisů, je tato cesta využívána poměrně zřídka. Je přece jen
ještě dosti drahá a takto převzatý materiál zpravidla neobsahuje grafické
složky (obrázky, schémata apod.). Síť Internet ale může být využita
i k získávání originálních dokumentů - k objednávání kopií článků
nebo k výpůjčkám knih. Je ale nutno důrazně připomenout, že všechny tyto
služby se i mezi univerzitními knihovnami platí. Kopie článku
do 10 stran stojí v přepočtu minimálně 200 Kčs, větší počet
stran nebo zapůjčení monografie pak úměrně více, částky 500-600 Kčs nejsou
výjimkou. Tyto ceny jsou placeny i našimi knihovnami, které zajišťují
tzv. mezinárodní meziknihovní výpůjčky. Pokud nám je zatím
neúčtují, doplácejí je ze svého, tudíž státního rozpočtu. Připojíme-li se
např. v Internetu na středisko STN, můžeme si pomocí
příkazu ORDER objednat prakticky jakýkoliv dokument od celé řady
velkých knihoven nebo mezinárodních středisek, jako
např. Technische Informationsbibliothek Hannover, Delft
University of Technology Library, Zentralbibliothek der Medizin,
ale také např. od Deutsches Patentamt (dnes celkem
19 středisek).
Prostřednictvím Internetu se také můžeme velmi jednoduše napojit na objednávkovou službu jedné z největších světových knihoven, The British Library. Kontaktní adresa je:
The British Library
Document Supply Centre
Boston Spa, Wetherby
West Yorkshire LS23 7BQ, UK
Fax: 0044-937-546333
Zhodnotíme-li celkově tuto oblast, můžeme konstatovat, že české vysoké školy se vybudováním vnitrostátní akademické sítě a jejím připojením na síť Internet dostaly do ekvivalentní pozice s univerzitami v rozvinutých zemích a z hlediska přístupu k informacím jsou ve výrazně lepší situaci než všechny ostatní složky národního hospodářství.
