Moderní informační technologie, zejména pak možnosti na počítačích založeného vyhledávání, třídění, uchovávání a zpracovávání informací, přináší člověku revoluční změny v pohledu na svět kolem sebe i v chápání pojmů, které až dosud byly poměrně jasné. Každá taková změna vytváří kolem sebe jednak nadšence, kteří jsou ochotni nové možnosti bez omezení využívat a nadobro se jim upsat, zatímco v myslích jiných vytváří pocit odcizení vyvolaného masovým používáním techniky, na kterou nejsou ochotni vsadit a která nemá v jejich světě místo.
Tyto trhliny v tradičním vidění světa se projevují v některých pokusech rozšířit stávající zákony tak, aby pokrývaly i koncepty, které informační technologie přinášejí zcela nově, nebo které předefinovávají vzhledem k jejich tradiční podobě. Nejdále jsou v tomto ohledu Spojené státy, kde oficiální vládní podpora budování Národní informační infrastruktury (National Information Infrastructure - NII) předpokládající vybudování vysokokapacitních univerzálně použitelných páteřních sítí, tzv. informačních dálnic, vytváří přirozený tlak na rozšíření legislativy tak, aby pokrývala i digitální zpracování a výměnu informací. Zákony, které jsou v platnosti nebo které se pro nejbližší dobu připravují, jsou přitom mnohdy koncipovány tak, že představují krok zpět, vysvětlitelný snad jen rozpaky zákonodárce a jeho váháním přijmout důsledky, které svět globálně propojených počítačů přináší.
Klasickým případem je zákon zakazující exportovat ze Spojených států programy na šifrování dat a jejich šifrovaný přenos, které přesahují jistou náročnost rozluštění použité šifry třetí osobou. Vzhledem k tomu, že se jedná vesměs nikoli o klasická technická zařízení, ale jen o počítačové programy (jsou to např. některé komponenty operačního systému Unix nebo populární šifrovací program PGP, tj. Pretty Good Privacy), jedná se poměrně paradoxně o zákon zakazující nic víc a nic méně než počítat jisté matematické funkce, které jsou základem moderních šifrovacích metod. Z hlediska matematika je to něco podobného, jako by se mu někdo - např. v zájmu utajení postupu, jak získat délku strany v trojúhelníku - pokusil zakázat počítat funkční hodnotu trigonometrických funkcí. Je přitom zřejmé, že vzhledem k tomu, že příslušné matematické postupy jsou známé, lze kdekoli podle potřeby výpočty těchto funkcí naprogramovat i bez exportu původního programu. Velmi názorně se to ukázalo v případě šifrovacího programu PGP, kde velmi rychle vznikla "neamerická" verze a jediným důsledkem omezení šíření původního programu byla jen potenciální ztráta příjmů původního autora.
V souvislosti s přípravou projektu NII připravuje nyní Clintonova administrativa zákon, který by měl velmi přísným způsobem vymezit působnost ochrany autorských práv v prostředí elektronicky šířených digitálních dokumentů. Nedávno publikovaná "Bílá zpráva o duševním vlastnictví a Národní informační infrastruktuře" (Whipe Paper on Intellectual property and the National Information Infrastructure) vzbudila ve Spojených státech velké obavy z toho, že připravovaná informační superdálnice a slibované zpřístupnění informací nejširší veřejnosti bude ve skutečnosti spíše velmi regulovaným komerčním prostředím, s informacemi dostupnými pouze za předpokladu finanční úhrady za každý jednotlivý přístup k datům, která poskytuje.
Klasická autorská práva vztahující se na všechna původní díla jsou ve vztahu k tradičním formám takto chráněných dokumentů obvykle vztahována jen na veřejnou reprodukci a komerční reprodukci fyzických objektů, které obsahují chráněnou práci (např. knihu) za účelem jejich veřejného šíření (není tedy prohřeškem proti ochraně autorských práv zpívání autorským právem chráněné písně doma v koupelně, stejně jako jím není pořizování výpisků ze studované literatury nebo třeba pořízení xeroxové kopie pro účely vlastní vědecké práce). Připravovaný zákon specifikující rozsah omezení plynoucí z autorských práv vzhledem k digitálně reprezentovaným dílům má formy i rozsah ochrany rozšířit způsobem, o kterém dnes mnoho lidí soudí, že prakticky znemožní nakládat s elektronickými dokumenty podobně jako s klasickými knihami. Kromě interní změny americké legislativy by měly jeho zásady sloužit i jako podklad pro navrhované rozšíření mezinárodní Bernské konvence o ochraně autorských práv.
Vlastník autorských práv by podle tohoto návrhu měl neomezenou kontrolu nad každým šířením díla elektronickou formou, což by znemožnilo fungování elektronických knihoven na stejném principu jako knihoven půjčujících papírové knihy a rovněž i možnost prodat koupenou elektronickou knihu dál. Zakázáno by bylo jakékoli kopírování díla v digitálním tvaru bez povolení majitele autorských práv, včetně vytvoření dočasné kopie ve vnitřní paměti počítače - tím by bylo znemožněno např. vytváření záložních kopií nebo kopií rovnocenných - např. nahrání televizního programu na videorekordér proto, aby jej bylo možno shlédnout v jiné době, než byl vysílán (taková kopie díla byla dosud považována za legální). Chráněny by měly být i jakékoli části digitálně reprezentovaných děl, včetně částí použitých pro soukromé účely - bylo by tak např. nemožné zkopírovat odstavec digitální knihy do soukromého dopisu. Vlastníci autorských práv by měli možnost doplnit identifikaci jednotlivých kopií digitálních kopií díla, která by zajišťovala možnost vyhledat každou jednotlivou kopii v síti a zjistit, jak je s ní nakládáno. Poskytovatelé on-line síťových služeb by byli zákonem donuceni stát se síťovou policií v otázkách autorských práv a účtování poplatků za každé jednotlivé užití chráněného díla, včetně povinnosti ohlašovat porušení tohoto zákona orgánům stíhajícím kriminální činnost. To by prakticky eliminovalo právo na soukromí kupce nebo nájemce takového díla. Tato díla by dále mohla být chráněna např. šifrováním a pokus o neautorizované dešifrování by byl trestným činem.
Rozsah navrhovaných úprav je dalekosáhlý a v mnoha případech hraničí s již existujícími platnými normami nebo jde za ně a protiřečí již ustanoveným precedentům. Zajímavé jsou možné motivy těchto změn. Takto silná vstřícnost Clintonovy administrativy k nakladatelům a producentům autorsky chráněných děl nemůže než velmi poškodit praktickou použitelnost projektu národní informační superdálnice. Zdá se proto velmi rozumným vysvětlení, s nímž v lednovém čísle časopisu Wired přišla Pamela Samuelsonová, totiž že za takto extrémním způsobem vedenou iniciativou je zcela prozaická politická hra: Obchod založený na objektech požívajících ochranu autorským právem je v současné Americe velmi významným průmyslem, který produkuje ročně zhruba 50 miliard US dolarů v příjmové složce bilance amerického zahraničního obchodu. Firmy, které v něm mají své obchodní zájmy, mají jedny z nejlepších možností, jak ovlivňovat americké veřejné mínění. Podstatným motivem připravovaných změn tak může být snaha vyjít výrazně vstříc tomuto průmyslu, který svým postojem může významně ovlivnit nadcházející prezidentské volby a Clintonovu šanci na znovuzvolení.
Bude zajímavé sledovat, nakolik se vyplní obavy, že vládní zpráva je umně připravený rozsáhlý elaborát, který má zamlžit vážné problémy s tak silně pojatými restrikcemi na šíření informací a umožnit přijetí zákona kongresmany, kteří nebudou s to domyslet jeho negativní důsledky - tedy využít ne zcela fungujících analogií mezi rozumnými možnostmi používání reprodukcí děl na klasických médiích a jejich protějšky, které je nutno používat, jedná-li se o zpracování jejich digitální podoby v počítačích a v prostředí počítačových sítí. Lze předpokládat, že důsledky takového zákona by se velmi rychle projevily i mimo Spojené státy, protože takové legislativní svázání by Národní informační infrastrukturu nejspíš učinilo nedostupnou z jakékoli vnější sítě, která by se zavedeným standardům ochrany autorských práv nepodřídila. Tyto obavy jsou, bohužel, nejspíš docela opodstatněné. Pokud se to skutečně stane, bude tak silná regulace určitě i projevem naprosté bezradnosti legislativců nad tím, z které strany rychle uchopit způsoby zpracování digitálních informací v prosíťovaném světě, v němž tempo technického vývoje ubíhá rychleji než práce nad paragrafy, jež by jeho produkty regulovaly.
předchozí číslo
