Výsledky pravidelného sčítání internetových počítačů, které dvakrát do roka provádějí Network Wizards (http:/www.nw.com/), potvrzují pokračování exponenciálního růstu Internetu v celosvětovém měřítku (celkový počet připojených počítačů je takto v červenci 1997 odhadován na 19,54 milionu připojených počítačů, což je nárůst o více než 7 milionů od loňského července).
Jednou z charakteristických vlastností takového růstu je zdánlivý propastný rozdíl mezi počtem internetovských počítačů u nás a ve vyspělejších zemích ve světě. Srovnáme-li však počty internetovských počítačů na příslušný počet obyvatel té které země, vychází z takového srovnání Česká republika nečekaně dobře. Mezi členskými zeměmi OECD nás tento poměr řadí zhruba do skupiny zemí, jako je Belgie, Japonsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Španělsko a Jižní Korea, kde se počty internetovských počítačů na 1000 obyvatel pohybují v rozmezí 3-8,5.
Nejúspěšněji v tomto srovnání vychází skandinávské země, zejména pak Finsko s neuvěřitelnými více než 65 internetovskými počítači na 1000 obyvatel, Spojené státy a naši protinožci na Novém Zélandu a v Austrálii.
Počty připojených počítačů v konkrétních zemích se principiálně nedají zjišťovat přesně. Doména nejvyšší úrovně sice ve většině případů odpovídá konkrétní zemi, avšak počítače této domény nemusejí teritoriálně v příslušné zemi ležet. Zřejmě nejkomplikovanější situace je v případě počítačů, které bychom mohli označit na Internetu za "americké", kde započítáním všech domén edu, com, gov, mil, org, net a us získáme číslo zcela jistě mírně nadsazené (téměř 45 internetovských počítačů na 1000 obyvatel), je to však zřejmě ten nejlepší hrubý odhad, který je možno odpovědně získat (tuto klasifikaci používá i oficiální zpráva OECD ke globální informační infrastruktuře a informační společnosti z konce srpna 1997). Je dobré mít rovněž na paměti, že i když je dnes Internet v běžném chápání ztotožňován s připojením na globální sítě (což je vzhledem k jeho dominanci vcelku přirozené), existují v řadě zemí rozsáhlé veřejné sítě, které součástí Internetu nejsou (například francouzský Minitel nebo řada sítí v USA).
V připojené tabulce uvádím míru penetrace Internetu v členských zemích OECD na základě červencového sčítání počtu internetovských počítačů a počtu obyvatel jednotlivých zemí v roce 1995 (jedná se o extrapolaci dat ze zmiňované zprávy OECD, která je dostupná na adrese http://www.oecd.org/dsti/iccp/gii-gis.htm a obsahuje data vztažená k lednu 1997, a výsledků Network Wizards, které jsou na http://www.nw.com/zone/WWW/top.html).
Exponenciální nárůst počítačů na Internetu samozřejmě opticky působí velkými rozdíly mezi zeměmi před námi a naším stavem. Podíváme-li se však do časových řad zpětně a najdeme v nich pro jednotlivé země okamžik, kdy v nich penetrace Internetu odpovídala dnešní hodnotě pro Českou republiku, vidíme, že za Francií zaostáváme o pouhých 8 týdnů, za Japonskem 9 měsíců a i dnes nejúspěšnější Finsko mělo naši úroveň penetrace Internetu před čtyřmi a čtvrt rokem. Velká Británie má náskok přes dva roky, avšak před dvěma lety jsme měli větší počet připojených počítačů vztaženo k počtu obyvatel, než má dnes sousední Polsko. (Slovensko, které zde jako nečlen OECD není uvedeno, má 1,99 internetových počítačů na 1000 obyvatel, což byl stav v České republice zhruba před 1,7 roku.)
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Odhad penetrace Internetu v členských státech OECD v červenci 1997. |
(Podle dat ze studie OECD GD(97)139 Global Information Infrastructur - Global Information Society a počítání internetových počítačů Network Wizards http://www.nw.com/ z července 1997, extrapolováno autorem.)
předchozí článek
