Zhruba před pěti lety byl na Masarykově univerzitě v Brně zahájen relativně rozsáhlý program automatizace knihoven (východiska a cíle tohoto programu byly publikovány v dokumentech [1] a [2] zveřejněných v závěru roku 1992).
V tomto článku stručně popíšeme, kam se automatizace knihoven MU za uplynulé pětileté období dostala; pokusíme se také zobecnit naše dosavadní zkušenosti a vyvodit určitá ponaučení z uplynulého vývoje, která by mohla sloužit jako vodítka při plánování dalšího postupu rozvoje automatizovaných knihovnických služeb. I když naše úvahy budou vycházet především z reality Masarykovy univerzity, odráží se v nich, do jisté míry, i zkušenost s automatizací knihoven v celé naší republice, zejména ve sféře akademických knihoven.
Na úvod pár přehledových údajů za knihovny Masarykovy univerzity jako celek, charakterizujících dosažený stav.
Současná knihovní struktura MU je tvořena 7 ústředními knihovnami fakult (v loňském roce nově vytvořená osmá Fakulta sociálních studií sdílí svou knihovnu s Filozofickou fakultou, od níž se odštěpila) a dále celkem 138 dílčími a oborovými knihovnami, rozmístěnými ve více než 40 lokalitách v Brně.
| fakulta | počet knih | počet knihoven |
|---|---|---|
| ESF | 14.350 | 1 |
| FF | 578.561 | 24 |
| FI | 4.100 | 1 |
| LF | 136.000 | 68 |
| PedF | 128.270 | 22 |
| PrávF | 112.590 | 2 |
| PřírF | 324.643 | 27 |
| celkem | 1.296.514 | 145 |
Tabulka 1: Knihovny a knihovní fond MU
Univerzita nemá žádnou centrální ústřední knihovnu a ani se vytvoření takové knihovny neplánuje. Automatizace knihoven je však koordinována a po systémově-knihovnické stránce podporována oddělením automatizace knihoven při Ústavu výpočetní techniky MU. V roce 1996 vzniklo z tohoto oddělení Knihovnicko-informační centrum MU a v jeho rámci byla též ustavena funkce univerzitního knihovníka.
Vedle budování elektronických katalogů a jejich zpřístupňování v Internetu (logické otevírání fondů - viz níže) přineslo uplynulých pět let na MU velký pokrok také ve fyzickém otevírání fondů, a to prostřednictvím volného výběru a navazující elektronické ochrany fondů. Tři ústřední fakultní knihovny již zpřístupnily čtenářům podstatnou část svého fondu touto formou, další tři otevření fondu s instalací elektronické ochrany připravují na tento rok. Byla vybudována zcela nová moderní knihovna na Právnické fakultě, centrální studovna s čítárnou na Přírodovědecké fakultě a před dokončením je nová budova Ekonomicko-správní fakulty včetně moderního Střediska vědeckých informací. Byla též zahájena rekonstrukce knihovny Fakulty informatiky a na Filozofické fakultě byla uzavřena architektonická soutěž na projekt nové knihovny, která by se měla začít stavět v brzké době.
Všechny fakulty MU zpracovávají již několik let svůj běžný knižní přírůstek v automatizovaném knihovnickém systému TINLIB. Kromě toho na všech fakultách proběhly či nadále probíhají nejrůznější projekty retrokonverze či retrokatalogizace staršího knižního fondu, nejčastěji na principu retrokatalogizace živé části fondu. Rozsah pokrytí knihovního fondu fakult v jejich elektronickém katalogu se pohybuje od 100 % do 7 % (viz následující tabulka) - v závislosti na velikosti knihovny, jejích lokálních podmínkách (personálních, finančních, dislokačních) a na prioritách fakulty. Celkem obsahují elektronické katalogy MU záznamy o více jak 211.000 knihovních jednotkách, což představuje 16 % z celkového knihovního fondu Masarykovy univerzity.
| katalog | záznamů | pokrytí | přístup | VP |
|---|---|---|---|---|
| ESF | 15.000 | 100% | kopie | + |
| FF | 100.000 | 9% | on-line | + |
| FI | 4.500 | 100% | on-line | + |
| LF | 12.000 | 9% | kopie | - |
| PedF | 35.000 | 28% | on-line | - |
| PrávF | 22.000 | 20% | kopie | + |
| PřírF | 23.000 | 7% | kopie | + |
Tabulka 2: Elektronické knihovní katalogy MU
Údaj pokrytí představuje procentuální část knihovního fondu zachycenou v elektronickém katalogu, přístup udává, zda je fakultní katalog na univerzitním knihovním serveru MU aktualizován on-line nebo off-line (tj. formou měsíčně aktualizované kopie lokálního katalogu) a hodnota VP označuje provozování automatizované výpůjční služby.
Kromě budování elektronického knižního katalogu jsou na většině fakult vytvářeny též katalogy periodik, diplomových prací a v ojedinělých případech i vlastní báze časopiseckých statí (Ekonomicko-správní fakulta) nebo obsahových stránek časopisů (Fakulta informatiky). Pět fakult ze sedmi provozuje vedle elektronického katalogu též automatizovanou výpůjčku dokumentů.
Univerzita nemá jeden fyzický souborný elektronický katalog; každá fakulta vytváří vlastní katalog, a to buď na svém lokálním knihovním serveru (nejčastěji v MS-DOSovské lokálně-síťové verzi) nebo prostřednictvím univerzitní sítě přímo na vzdáleném centrálním unixovém knihovním serveru telnet://tinlib@knihovna.muni.cz. Pro fakulty s místními DOSovskými systémy je na centrálním serveru vystavována do Internetu jedenkrát měsíčně aktualizovaná kopie jejich katalogu. Tento decentralizovaný přístup sice na jedné straně prakticky znemožňuje vytváření fyzického souborného katalogu univerzity a klade vyšší nároky na provoz/údržbu celého systému, na druhé straně má však i řadu výhod, zejména pro uživatele z Masarykovy univerzity:
Na rozdíl od lokálních uživatelů, kteří pracují obvykle přímo s katalogem své fakulty a jen výjimečně potřebují realizovat mezifakultní vyhledávání, preferují externí uživatelé pohled na univerzitu jako celek. Pro ně je integrace fakultních katalogů na univerzitní úrovni prováděna virtuálním způsobem, pomocí paralelního prohledávání fakultních katalogů a kompozice dílčích výsledků (virtuální souborný katalog).
Před zahájením programu automatizace bylo využívání profesionálních bází dat na CD-ROM v knihovnách MU zcela okrajovou záležitostí. Pokud někdo na MU vůbec tyto báze provozoval a využíval (např. Current Contents), byla to spíše ojedinělá záležitost jednotlivců z kateder, na které se knihovny prakticky nepodílely. V závěru roku 1996 jsme však učinili první krok k vytvoření podmínek pro široké zpřístupnění i tohoto typu informačních zdrojů - Knihovnicko-informační centrum MU začalo provozovat centrální univerzitní CD-ROM server, využívající technologii Ultra*Net. Tato technologie umožňuje zpřístupnit v režimu klient-server kterémukoliv uživateli univerzitní sítě z jeho osobního počítače libovolnou bázi CD-ROM umístěnou na vzdáleném serveru. Současně byly vyčleněny z rozpočtu MU prostředky na centrální nákup univerzálně využitelných databází. V první fázi šlo o databáze určené zejména pro potřeby knihovnické praxe na MU (BookFind, Česká národní bibliografie, Mezinárodní desetinné třídění, ISSN Compact, Ulrich's Periodical Directory, Journal Performance Indicators), postupně však přibývají i informační zdroje určené pro širokou univerzitní veřejnost (Oxford English Dictionary, Ekonomicko-právní informační servis, demoverze specializovaných vědeckých bází). Další rozvoj síťové technologie CD-ROM na MU je orientován na zpřístupnění databází na centrálním CD-ROM serveru prostřednictvím standardních webovských prohlížečů Netscape a MS Explorer. To umožní jednak přístup k informacím na CD-ROM serveru i těm uživatelům, jejichž technické či síťové vybavení instalaci Ultra*Net klienta neumožňuje, jednak integrovat CD-ROM zdroje do jednotného www-prostředí.
Kvalitní počítačová síť spolu s technologií World Wide Web nám umožňuje realizovat to, co dislokační a finanční podmínky univerzity zcela vylučují - centrální univerzitní knihovnu, ovšem ve virtuální podobě. V současnosti již existuje prototyp takové virtuální knihovny, která soustřeďuje na jediné místo a do jediného prostředí veškeré informace o knihovnách MU, většinu jejich služeb a informačních zdrojů, stejně tak jako vstupní místa do jiných knihoven a knihovnicko-informačních systémů kdekoliv v celosvětovém informačním prostoru Internetu. Internetová adresa virtuální knihovny MU je http://www.muni.cz/library.
Pokrok v oblasti automatizace knihoven MU proti výchozímu stavu před pěti lety je zřejmý i z tohoto velmi stručného přehledu. Je o to cennější, že se jej podařilo dosáhnout navzdory dlouhodobě ekonomicky nepříznivé situaci Masarykovy univerzity. Plně se potvrdilo to, co jsme předpokládali již při zahajování projektu automatizace v roce 1992: Finanční náklady na projekt automatizace knihoven nejsou malé; nicméně domníváme se, že značná část těchto nákladů může být kryta z prostředků mimo běžný rozpočet univerzity (sponzorství, granty, nadace). Ukazuje se, že automatizace knihoven - jako jasný a srozumitelný projekt s dobře viditelným přínosem - může být vděčným kandidátem na takovouto podporu.\ Přestože obecné povědomí fakultní veřejnosti o nezbytnosti investic do jejich knihoven začíná postupně - alespoň na některých našich fakultách - být pro knihovny příznivější, jsou příspěvky fakult na automatizaci jejich knihoven dosud jen malou částí skutečně vynaložených nákladů. Za uplynulých pět let se knihovnám a Knihovnicko-informačnímu centru MU podařilo získat celkem 17 knihovnických grantů z programů ministerstva školství a zahraničních nadací v celkové výši 12.5 miliónů Kč (v tom nejsou zahrnuty náklady na budování síťové infrastruktury, kterou pro knihovny zajišťují jiná oddělení fakult)1. Jako v jiných oblastech i zde platí, že větší šanci na úspěch mají ti, kteří jsou schopni a připraveni. Razantní postup v automatizaci může knihovnám i v budoucnu přinést více prostředků na jejich další rozvoj. Současně však klade i vyšší finanční nároky na fakulty, co se týče zajištění běžného provozu a údržby systémů pořízených z grantových zdrojů (viz podrobněji bod 2.4).
Porovnáme-li naši situaci, plány a představy z doby před pěti lety s dnešní realitou a získanými zkušenostmi, vyplynou nám některá ponaučení. Pokusíme se uvést alespoň některá z nich; jakkoliv lze s každým z nich polemizovat (ostatně jako s každým ponaučením), věříme, že mohou být užitečná při úvahách o dalším rozvoji našich knihoven.
Pozitivní zkušeností je opakovaně potvrzované poznání, že výkonnostní parametry výpočetní techniky a přenosové rychlosti v počítačových sítích rostou podstatně rychleji, než očekáváme či vůbec doufáme. Za stejné množství peněz můžeme dostat po roce vždy podstatně rychlejší procesory, rychlejší disky s výrazně vyšší paměťovou kapacitou, rychlejší komunikaci mezi počítači v síti. Pro knihovníky je toto poznání velmi důležité vzhledem k rychle rostoucí velikosti jejich databází (i u nás jsme se již dostali přes stotisícovou hranici záznamů v katalozích), rozsahu poskytovaných elektronických služeb a počtu jejich uživatelů. Nejnovější 'běžná' PC-čka s procesory Intel mají dostatečný výkon k tomu, aby u většiny knihoven mohla nahradit drahé specializované servery. Rozhodně tedy nehrozí v dohledné době nebezpečí, že by knihovníci byli schopni produkovat takové báze dat, které by běžná soudobá výpočetní technika nebyla schopna dostatečně rychle zpracovávat.
Automatizace knihoven ve smyslu převodu katalogů do elektronické podoby a na ni navazující automatizace tradičních knihovnických procesů (OPAC, výpůjčky, akvizice, sdílená katalogizace) je dnes již jen malou částí v procesu transformace knihoven s využitím moderních počítačových a síťových technologií. Šlágrem doby a budoucností knihoven jsou digital libraries - digitální knihovny poskytující nejen sekundární, ale již i primární informační zdroje v digitalizované podobě, budující vlastní digitální multimediální sbírky a zpřístupňující externí informační zdroje kdekoliv na zeměkouli - a to vše jednotným uživatelsky přívětivým způsobem. (Rozsáhlou oblast vývoje v oblasti digitálních knihoven se snaží mapovat např. elektronický časopis D-lib, dostupný na http://www.dlib.org.) Třebaže na cestě ke skutečným digitálním knihovnám leží stále ještě spousta obtížných překážek, jejichž odstranění si vyžádá celosvětově mnoho času a úsilí (namátkou jmenujme problematiku autorských práv, placení, ochrany, šíření a zpřístupňování digitálních objektů v celosvětové informační síti), existuje již dnes technologie, pomocí níž lze zárodky digitálních knihoven snadno a efektivně realizovat ve kterékoliv knihovně. Technologie, pomocí níž lze integrovat naprosto odlišné typy informačních zdrojů (knihovní katalogy, CD-ROM báze, on-line zdroje, multimediální dokumenty) do jednotného prostředí, přístupného všem uživatelům jediným, všeobecně rozšířeným a dostupným klientským programem nezávislým na používané hardwarové platformě. Touto technologií je World Wide Web. Její zvládnutí v knihovnách je klíčové pro zlepšování stávajících služeb i vytváření budoucích integrovaných aplikací.
Zatímco vývoj v oblasti počítačů, sítí a obecných informačních technologií se jeví pro budoucnost knihoven jako velmi slibný, jiná situace je v dosavadní praxi samotných knihovních systémů, přinejmenším většiny velkých systémů používaných v České republice. Dovolujeme si tvrdit, že knihovny nejsou se svými systémy příliš spokojeny, a to z několika důvodů:
Je zajímavé, že menší spokojenost s evropskými knihovními systémy v porovnání s jejich severoamerickými konkurenty (především co se týče flexibility a adaptability systémů) uvádějí i západoevropští knihovníci ve studii Evropského společenství [3]. Studie konstatuje, že dotazované knihovny věří, že knihovní systémy dostupné na evropském trhu nejsou tak dobré jako jiné systémy - zejména z USA. Jako pravděpodobný důvod tohoto stavu je uváděn menší trh, menší firmy produkující příslušné systémy a z toho vyplývající i nižší zdroje věnované na výzkum a vývoj.
Rozvojové programy vysokých škol znamenají pro většinu akademických knihoven obrovský přínos pro zlepšování jejich stavu, zejména v oblasti automatizace. Málokterá knihovna by bez nich dosáhla jakéhokoliv podstatného pokroku ve svém technickém vybavení - což platí i pro knihovny Masarykovy univerzity. Paradoxně však získané granty představují pro knihovny i nečekaná rizika: protože prakticky všechny rozvojové programy jsou určeny pro krátké časové období (často na jediný rok) a příležitost získat grantové peníze se nemusí hned tak opakovat, snaží se knihovny, zcela přirozeně, maximalizovat v projektech své potřeby tak, aby byly - co se týče knihovních systémů a výpočetní techniky - zabezpečeny na řadu let dopředu. Výsledkem jsou poměrně velké získané a realizované jednorázové investice, pro něž však knihovny obvykle nemají zajištěny prostředky na údržbu v následujících letech.
Knihovna, která získá grant na nákup knihovního systému za milión korun, si často vůbec neuvědomí, že grant může pro ni znamenat Pyrrhovo vítězství vzhledem k tomu, že každý další rok bude nucena vynakládat jen na platbách za údržbu systému přinejmenším 150.000 Kč (bez započítání inflačních příplatků) - a tentokrát již z vlastních - beztak nedostatečných - provozních prostředků! Během několika málo let tak bude knihovna muset vydat ze svého rozpočtu na údržbu více peněz, než kolik získala z grantu a zaplatila za celý systém. Jestliže tyto prostředky nezíská do svého rozpočtu jaksi navíc, mohou na získaný grant dlouhodobě doplácet jiné aktivity knihovny (např. akvizice). Jen málokterá knihovna se cítí natolik pevná a systémově soběstačná, že si dovolí obejít se bez smlouvy o údržbě knihovního systému (zvláště když je to pro ni často jediná naděje, jak se alespoň částečně vyhnout některým stávajícím i budoucím problémům vyvolaným nedostatky samotného systému - viz například očekávané problémy s příchodem nového tisíciletí u systémů, které stále ještě používají jen dvě poslední cifry pro označení roku v datu).
Podobně, jakkoliv moderní hardware nakoupí knihovna v daném okamžiku, musí počítat se spořením prostředků na odpisy, jinak během pár let zjistí, že má sice spousty z grantu pořízených počítačů, žádný z nich však již nestačí na nároky nových aplikací a jediné jejich smysluplné využití je v roli hezkých psacích strojů.
Obecně známá zkušenost z vyspělých zemí, že náklady na provoz, údržbu a obměnu systému představují zhruba 15 - 20 % z pořizovací ceny ročně, platí, bohužel, i u nás. A pokud s ní nepočítáme a nejsme schopni ji ošetřit, může být výsledek našeho automatizačního úsilí kontraproduktivní.
Třebaže každá knihovna zajišťuje řadu důležitých služeb, které s vlastní automatizací bezprostředně nesouvisejí, je zřejmé, že úspěšný provoz knihoven a zajištění jejich budoucí konkurenceschopnosti je na úspěšném zavádění nových počítačových technologií čím dál závislejší. Zkušenost z uplynulého pětiletého období jednoznačně dokazuje, že kritickým zdrojem rozhodujícím o tom, jak rychle a úspěšně se bude knihovna v tomto směru rozvíjet, nejsou finance, nýbrž kvalitní pracovníci. A to zejména pracovníci dvou kategorií:
Úkolem schopného vedoucího je mimo jiné zajistit finance (kterých bez vlastního přičinění nikdy nebude dost) a sehnat kvalitní odborníky, zejména odborníky na moderní počítačové technologie (kteří za normálních okolností nejsou pro knihovnu jako rozpočtovou organizaci se všemi jejími omezeními vůbec sehnatelní). Bez těchto odborníků je automatizovaný rozvoj větší knihovny nemožný. Čím více rostou rozsahy elektronických katalogů a čím více automatizovaných procesů se podaří uvést do provozu, tím více je knihovna na správné funkci svých výpočetních systémů životně závislá. Úkolem odborníků na počítačové technologie je zabezpečit běžný provoz, údržbu, aktualizace, modifikace a další rozvoj automatizovaných systémů, údržbu a ochranu dat, ale také například preventivní kontroly konzistence a úplnosti datových bází. Přijít třeba na to, že ve stotisícovém katalogu některá data zmizela - ať již chybou systému, obsluhy nebo v důsledku zlého úmyslu - není vůbec snadné; natož pak odhalit příčiny a zjednat nápravu. To již vyžaduje skutečného odborníka, který systém důvěrně zná a průběžně se mu věnuje. Každá větší knihovna, která současně s rozvojem svých elektronických služeb nebuduje také dostatečné odborné zázemí pro jejich provoz a rozvoj, spěje dříve či později k velkým potížím.
V ideálním případě by automatizaci knihovnických procesů měla předcházet analýza a z ní vyplývající funkční změny v knihovně, které by umožnily, aby knihovna jako celek fungovala po automatizaci podstatně efektivněji než před ní. V praxi to však často vypadá jinak: je podstatně snazší sehnat peníze a nakoupit technologie než prosadit organizační změny, které by sice umožnily nasadit tyto technologie z hlediska celku podstatně efektivněji, ale současně by mohly omezit privilegia resp. jinak komplikovat život úzké skupině vlivných osob. Například na některých fakultách MU funguje velmi neefektivní systém mnoha dílčích knihoven, které jsou spravovány často nekvalifikovanými silami (sekretářkami, studenty), jsou omezeně přístupné a širší veřejnosti neposkytují takřka žádné profesionální knihovnické služby. Výsledkem nasazení moderních informačních technologií do knihoven takové fakulty může být stav, kdy sice kterýkoliv čtenář knihovny může vyhledat informace o potřebných knihách na fakultě z kteréhokoliv místa na zeměkouli, ale k vlastním knihám se již nedostane, neboť paní sekretářka je momentálně na dovolené, nebo jí v 15:30 skončila pracovní doba, respektive netuší, kdo si danou knihu, která by v knihovně měla být, vlastně vypůjčil.
Automatizace knihoven spolu s přístupem ke globální sítí vyvolala také řadu očekávání o rozmachu spolupráce knihoven s cílem zlepšit služby pro své čtenáře, přinést zcela nové možnosti a ještě při tom všem snížit náklady na provoz knihoven. Žádný rozmach se však zatím bohužel nekonal. Až na světlé výjimky (týkající se převážně izolované spolupráce v technické oblasti) si stále většina knihoven hraje na svém vymezeném písečku a do větších knihovnických kooperací se nepouští. Sdílená katalogizace, národní souborný katalog, sdílená akvizice, všestranně fungující konsorcia - to vše jsou věci, na které si musíme ještě počkat. Příčin je asi více; od nedostatku schopných manažerů, zkušeností a zdrojů až po malý zájem a tlak uživatelů na to, aby právě jejich knihovna fungovala i v tomto směru podstatně lépe než dosud.
| [1] | Bartošek, M. - Kohoutková, J. - Pala, K.:
Automatizace knihoven na MU v Brně.
Duha, 1992, č. 3, s. 3-6
... zpět do textu |
| [2] | Bartošek, M. - Kohoutková, J.: Automatizace knihoven na MU.
Zpravodaj ÚVT MU, 3, 1992/1993, č. 1-3
... zpět do textu |
| [3] | European Commission, DG XIII-EB : Business Analysis
of the Library System Market in Europe. Brussels : European
Commission, 1995. ISBN 92-827-4687-9
... zpět do textu |
| 1 | V dubnu t.r. jsme získali další tři významné granty v rámci
programu INFRA2 v celkové hodnotě přes 6 milionů Kč.
... zpět do textu |
předchozí článek
