V únorovém čísle Zpravodaje z roku 19971 jsem informoval čtenáře o stavu budování metropolitní optické sítě v Brně. Od té doby samozřejmě došlo k celé řadě změn co do jejího rozsahu a technického vybavení, ale i ke změnám v koncepci budování této sítě.
Oproti původním předpokladům, kde se očekávaly především kvalitativní změny, dochází nadále i k neustálému rozšiřování této sítě. Svědčí o tom počet staveb, které se například realizovaly v roce 2000. Jednalo se o výměnu kabelového vedení v trase FF-PřF, RMU-LF, FF-FSS. Dále byl položen zemní kabel se 40 vlákny na trase ÚVT-PřF-KaM-RMU. V letošním roce se dokončuje zemní trasa na právnickou fakultu. Byly nově realizovány zemní trasy mezi lokalitami ÚVT a Žlutým kopcem (Masarykův onkologický ústav) s předpokladem položení kabelu až na ESF v letošním roce. Byla realizována trasa Žerotínovo náměstí - Cejl - Ponávka (Úrazová nemocnice) s předpokladem dokončení zakruhování této trasy až na lokalitu Černopolní v roce 2001. Důvodem je značně poddimenzované spojení mezi ÚVT a lokalitou Černopolní a tím i snížení spolehlivosti připojení uzlu MZLU.
Budování sítě je jednak reakcí na požadavky na připojení dalších lokalit, jednak dochází k postupnému budování kruhové topologie sítě a tím se postupně naplňuje snaha o zvýšení její bezpečnosti a spolehlivosti. Realizace některých tras souvisí též s možnostmi přípolože optických kabelů do tras budovaných jinými subjekty, což je finančně výhodné. V neposlední řadě je důvodem investic do přenosových tras vysoká cena od případných pronajímatelů optických tras.
Rovněž tak dochází oproti původním předpokladům k nárůstu požadavků na počet vláken v optickém kabelu, a to z několika důvodů:
V současné době se na metropolitní optické síti používají prakticky tři technologie a to 10 MB ETHERNET, ATM technologie 155 MB a nastupující GB ETHERNET (VUT již tuto technologii používá a MU provádí v tomto roce výběrové řízení na její dodávku). Trend souběžného provozování více různých technologií zřejmě bude pokračovat, poněvadž nelze naráz vyměnit veškerou současnou technologii a to jak z technických, tak především z finančních důvodů.
Postupná výměna stávající technologie za GB není ani dána požadavkem na nutnost zvýšení přenosové kapacity, ale především větším spektrem nabízených služeb. Zároveň je samozřejmě nutné se s novou technologií seznámit, aby bylo možné odpovědně určit další směr vývoje v nasazování aktivních prvků. Současný rozsah sítě je zřejmý z obrázku.
Využívání vláken pro propojování telefonních ústředen je dalším požadavkem, se kterým se původně nepočítalo, a předpokládalo se využití aktivních prvků pro toto propojení, tj. využití současného přenosu hlasu a dat.
Propojení ústředen realizuje firma GTS. Pro realizaci tohoto propojení vyžaduje po univerzitě poskytnutí některých optických tras. Vzhledem k různorodosti jednotlivých fakultních telefonních ústředen je však nutné použití řady dalších prvků. Tato okolnost by v případě poruchy podstatně prodloužila dobu jejího odstranění. Z tohoto důvodu je vhodné vyčlenit pro tento účel další optická vlákna. Vzhledem ke hvězdicovité struktuře tohoto propojení (centrální ústředna je v budově FI MU na Botanické) je požadavek na počet vláken poměrně značný. Po jednání s realizátorem tohoto díla se však zdá, že varianta poskytnutí páru vláken, pokud možno ke každé fakultní ústředně, je stále lepší variantou, než současně navrhovaná a částečně realizovaná varianta propojení ústředen s použitím prvků, které lze dohledat obtížně nebo vůbec ne.
Další část vybudovaných vláken se používá na testování nových přenosových technologií, některá vlákna jsou vyčleněna pro účely řešení získaných projektů, kde jsou požadavky na velké objemy přenášených dat a kde se klade značný důraz na jejich zabezpečení.
Z výše uvedených informací by mohlo vyplynout, že by bylo nejlepší používat optický kabel s co největším počtem optických vláken; např. 92 vláken a vyšším. Problémem však je, že v místě napojování kabelových úseků je nutné provést provaření vláken, což při ceně cca 700 - 1000 Kč za svár je velmi nákladná záležitost. V případě vyvedení celého profilu vlákna je nutné ještě počítat s optickými propojkami a požadavkem na příslušně vybavený optický rozvaděč.
Stanovení potřebného počtu vláken je tedy velmi obtížná záležitost: použití malého počtu vláken by mohlo vyvolat požadavek na případnou výměnu kabelu v příslušné optokabelové trase, zatímco příliš vysoký počet vláken by byl ekonomicky nezdůvodnitelný. Značný význam mělo i rozhodnutí o používání vhodného typu optických konektorů, poněvadž jejich výměna v kratším časovém intervalu je z finančních, i technických důvodů prakticky nereálná.
V dubnovém čísle Zpravodaje roku 19982 jsem si stěžoval na legislativu, která doslova bránila rozvoji sítě a používání vyššího počtu vláken, a zvyšování přenosových rychlostí bylo ze strany státu prakticky sankcionováno. Desetinásobné zvýšení přenosové rychlosti bylo zpoplatněno zcela úměrně. Zde mohu konstatovat, že má stížnost byla vyslyšena a došlo ke změně v zákoně. ČTÚ za tuto privátní síť již žádné poplatky neplatíme.
Ne všechny změny v legislativě však mají pozitivní vliv na rozvoj metropolitní sítě. V případě požadavku na zanesení věcného břemene do katastru nemovitostí při realizaci stavby způsobí nárůst její ceny dle odhadu odborníků v průměru o cca 200 Kč za metr trasy (jsou však již známy případy zvýšení až o 1000 Kč/m trasy). K dalším změnám dochází i v koncepci budování tras. Původní převažující nadzemní vedení se postupně přetváří v zemní vedení. Pokládání zemních kabelů je nákladově náročnější a z tohoto důvodu se využívá přikládání kabelů k jiným firmám, které budují optické trasy (INFONET, GTS, ALIATEL apod.). Dochází tím ke značné úspoře prostředků. Problémem však je, že je nutné měnit priority v budování tras...
Budování takto rozsáhlé sítě přináší i značné problémy s její správou. Jednou z oblastí je vlastní management sítě. Dalším problémem je však nutnost udržování informací o počtu vláken mezi jednotlivými uzly, jejich vzájemném propojení, případně o počtu a pořadí vyvedených optických vláken na jednotlivých optických panelech, počtu a typu mediakonvertorů a dalších následných aktivních prvků.
Síť, která má již více než 50 km optických kabelů se současnými 40 vlákny a cca 65 uzly, se postupně stává nepřehlednou a vyžaduje systém, který by umožňoval správu těchto informací. Jsou situace, kdy je třeba mít tyto informace okamžitě k dispozici. Zároveň je požadováno, aby bylo možné tyto informace měnit on-line z jednotlivých spravovaných uzlů. Dále by měl systém např. umožňovat zjišťování optimálního spojení v případě požadavku na propojení jednotlivých uzlů, případně jiných lokalit ve městě Brně a řadu dalších funkcí. Tento systém není dosud k dispozici a to nám působí řadu problémů. Předpokládáme však, že v tomto roce již bude vytvořen alespoň jeho základ.
Kromě poskytování svých základních funkcí, měla a má existence naší sítě významný vliv na získávání řady projektů. Některé z nich pak zpětně přinesly prostředky na její další rozvoj.
V současné době se zaměřujeme na projekty, jejichž nutnou podmínkou je existence vysokorychlostní sítě. Jedná se například o projekt přenosu a archivace multimediálních dat v medicíně. Předpokládáme, že možnosti, které přináší existence této vysokorychlostní a spolehlivé sítě, umožní vznik a rozvoj řady nových aplikací.
| 1 | O. Dostál. Brněnská metropolitní akademická počítačová síť.
Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1997, roč. 7, č. 3, s. 6-10.
... zpět do textu |
| 2 | O. Dostál. Metropolitní síť versus současná legislativa.
Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, roč. 8, č. 4, s. 9-10.
... zpět do textu |
předchozí článek
