\"/
\"/ \"/    

Souborné knihovní katalogy

Jana Kohoutková, ÚVT MU
Ročník IV - číslo 3, leden 1994
Citace: J. Kohoutková. Souborné knihovní katalogy. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1994, roč. IV, č. 3, s. 9-14.
Tematické zařazení: Knihovny
 předchozí článek | následující článek 

Volně dle Peter L. Noerr: The Virtual Union Catalogue.

Všichni, kdo pracují s informačním bohatstvím některé knihovny, ať již jako knihovníci, kteří je spravují, nebo čtenáři, kteří z něho čerpají, používají společný orientační nástroj - knihovní katalog. Knihovní katalogy (jak klasické lístkové, tak jejich moderní elektronická podoba) obsahují základní informace o fondech knihoven; jsou to jednak informace identifikační (formální - údaje o názvech, autorech, nakladatelích, vydání, rozsahu, uložení, ..., tzv. jmenný popis), jednak informace tématické (obsahové - klasifikační údaje, předmětová hesla, výrazy tezauru, klíčová slova - tzv. věcný popis). V případě, že se spojí více knihoven, aby si (a svým čtenářům) nějakým způsobem vzájemně zpřístupnily své fondy, vzniká nová forma knihovního katalogu, souborný katalog; od katalogu samostatné knihovny se liší - částečně obsahově (rozšířenými údaji o uložení titulu a o pořízení katalogizačního záznamu), ale především způsobem, jakým je budován a udržován.

Souborný katalog obvykle obsahuje úplné informace o fondech všech zúčastněných knihoven. Kromě údajů potřebných k ověřovacímu vyhledávání (tj. zjišťování, které tituly tato skupina knihoven celkově vlastní) obsahuje i detailní informace o jednotlivých titulech pro každou knihovnu. Díky tomu lze při vyhledání určitého titulu ihned zjistit, kolik jeho výtisků která knihovna vlastní a často i jejich stav (vypůjčeny, pouze k prezenčnímu vypůjčení, ...). Je pak již na uživateli, aby si výpůjčku z (pravděpodobně) vzdálené knihovny zařídil.

Nejjednodušeji lze funkčnosti souborného katalogu dosáhnout tak, že každá knihovna ve skupině poskytne všem ostatním kopii svého vlastního katalogu. Výhodou přitom je, že všechny potřebné informace jsou při vyhledávání k dispozici v plném rozsahu. Nevýhod tohoto přístupu je však celá řada: katalogy jsou oddělené a musí být prohledávány jeden po druhém; indexování katalogů (a vlastní katalogizace) se nepochybně liší, a tudíž i vyhledávání má různou úroveň podrobnosti; stavba katalogů je rozdílná, takže je obtížné správně interpretovat informace o vyhledané jednotce; cykly obnovování katalogů jsou různé, a tím jsou různě spolehlivé i informace z jednotlivých knihoven; neexistuje žádný způsob správy vícenásobných informací (duplicitních záznamů), takže výsledný katalog je mnohem větší, než je nutno.

Pokrokovějším řešením je spojit všechny katalogy do jediného. Přitom však vyvstanou problémy s výskytem duplicitních záznamů a s různými úrovněmi katalogizace, které lze odstranit pouze velmi úzkou spoluprací mezi knihovnami. Často proto bývá správou a naplňováním souborného katalogu (ať už lístkového nebo elektronického) pověřena specializovaná organizace, jejíž jedinou úlohou je dohlížet na integritu katalogu a zajišťovat, aby byl včas a v plném rozsahu předáván jednotlivým knihovnám ve skupině.

Je-li souborný katalog dostupný zúčastněným knihovnám prostřednictvím sítě, odpadá problém včasného doručování. Jsou-li záznamy dodávány a ukládány pravidelně, odpadá i problém neaktuálnosti. Co však zůstává, jsou problémy s vyhledáváním a odstraňováním duplicitních záznamů a nejednotným přístupem.

Odstraňování duplicitních záznamů je nutno řešit v rámci dohodnutých katalogizačních postupů sdružených knihoven a pečlivou kontrolou institucí, která katalog vytváří. Jednotný přístup je otázkou jednotlivých automatizovaných systémů spolupracujících knihoven. Dovolují-li jejich katalogizační systémy transparentní přístup do vnějších (odlišně indexovaných) databází, je vše v pořádku. Pokud ne, je postup vyhledávání určité položky dvoustupňový: nejprve je prohledáván místní katalog a poté (jestliže v něm položka nebyla nalezena nebo je označena jako nedostupná) se přechází do souborného katalogu a totéž vyhledávání je provedeno znovu. Přechod do souborného katalogu může být různě složitý: od prostého stisknutí funkční klávesy (což je v současnosti málo pravděpodobná možnost) přes výběr položky menu, opakované přihlášení terminálu, změnu terminálu až po požádání někoho z personálu.

Z řady dobrých administrativních důvodů může být vhodné žádat na uživateli, aby si své rozhodnutí prohledat souborný katalog vždy rozmyslel nebo dokonce aby si k němu vyžádal povolení. Důvody, které k takovým opatřením vedou, nejsou z hlediska tohoto článku podstatné - s jedinou výjimkou: mechanismy prohledávání katalogů musí knihovníkům umožňovat tento typ administrativního řízení.

Ve zbytku článku rozebereme několik různých síťových architektur, které pro vytváření souborného katalogu připadají v úvahu, s jejich přednostmi a nedostatky.

Centralizovaný katalog (Centralised Catalogue)

V řadě definic se pojmem souborný katalog rozumí právě tento typ katalogu. Vychází z principu, že zúčastněné knihovny sdílejí přístup k jedinému automatizovanému systému a jediné databázi, která je katalogem pro každou jednotlivou knihovnu a souborným katalogem pro všechny dohromady.

Katalogizace je centrální (všechny údaje jsou ukládány do jediné centrální databáze) a musí se řídit společně dohodnutými pravidly. Systém jako celek může být provozován buď centralizovaně (v režimu terminál-server, kdy se veškeré operace se souborným katalogem provádějí na řídicím počítači systému), nebo distribuovaně (v režimu klient-server, kdy určitou část operací provádí stanice, která s řídicím počítačem spolupracuje). Schéma rozložení databáze (DB) a knihovnického softwaru (SW) v rámci systému centralizovaného katalogu znázorňuje následující obrázek.

Velkou předností centralizovaného katalogu je způsob katalogizace: data jsou ukládána přímo (nikoli druhotně z jiného zdroje), tedy bez zpoždění a s možností bibliografické kontroly. Největší nevýhodou je velké zatěžování síťového provozu a dále to, že tato architektura není rozšiřitelná a že je obecně uzavřená vzhledem ke vnějšímu světu.

Bibliografie:
kopie bibliografických údajů    jediná
kontrola duplicitních záznamůsnadná
kontrola souborů autoritsnadná
kontrola úrovně katalogizacesnadná
 
Uživatel:
uživatelské rozhraníjediné
simultánní prohledávání všech katalogůsnadné
filtr katalogů vybraných knihovensnadný
 
Administrativa:
aktualizacerychlá
stav výpůjčkyuveden
 
Systém:
zatížení sítěvelké
zpracování centrální nebo klient/serverobojí
místní ukládánížádné
dodatečné indexováníjednoduché

Reálný katalog (Concrete Catalogue)

Většina uživatelů si pod knihovní sítí se souborným katalogem představuje právě tento model. Nazývá se reálný, protože katalog skutečně existuje jako fyzický systém a databáze.

Každá ze spolupracujících knihoven provozuje nezávisle svůj vlastní automatizovaný systém s vlastním katalogem a zároveň sdílí přístup do centrálního systému a jediné databáze, která je souborným katalogem pro všechny dohromady.

Katalogizace může probíhat buď centrálně s následným přenosem záznamů do místních systémů (nejběžnější praxe - OCLC, LIBRIS, PICA atd.), nebo místně s přenášením záznamů do centrálního katalogu, takže se rozlišují dva typy reálného katalogu - reálný katalog centrálníreálný katalog místní. Celý systém musí být provozován jak centralizovaně, tak distribuovaně.

Reálný souborný katalog s centrální katalogizací je velmi běžný a pravděpodobně v současnosti představuje nejlepší možné řešení. Největší přednosti souvisejí s bibliografickou kontrolou, největší nedostatky jsou v duplicitě dat a nutnosti zajistit komplexní administrativní postup pro přesun dat do lokálních systémů. Protože jsou spolupracující systémy nezávislé, jsou odolné a mohou pracovat i při poruchách síťového propojení.

a) Reálný souborný katalog centrální

Bibliografie:
kopie bibliografických údajů    vícenásobné
kontrola duplicitních záznamůsnadná
kontrola souborů autoritsnadná
kontrola úrovně katalogizacesnadná
 
Uživatel:
uživatelské rozhranídvojí
simultánní prohledávání všech katalogůsnadné
filtr katalogů vybraných knihovensnadný
 
Administrativa:
aktualizaceobtížná
stav výpůjčkyneuveden
 
Systém:
zatížení sítěnízké
zpracování centrální nebo klient/serverobojí
místní ukládáníano
dodatečné indexovánívícenásobné

b) Reálný souborný katalog místní

Bibliografie:
kopie bibliografických údajů    vícenásobné
kontrola duplicitních záznamůobtížná
kontrola souborů autoritobtížná
kontrola úrovně katalogizaceobtížná
 
Uživatel:
uživatelské rozhranídvojí
simultánní prohledávání všech katalogůsnadné
filtr katalogů vybraných knihovensnadný
 
Administrativa:
aktualizaceobtížná
stav výpůjčkyneuveden
 
Systém:
zatížení sítěnízké
zpracování centrální nebo klient/serverobojí
místní ukládáníano
dodatečné indexovánívícenásobné

Násobný katalog (Replicated Catalogue)

Tato architektura se uplatňuje v oblastech se špatnými komunikačními možnostmi a tam, kde je požadován přístup do více souborných katalogů. V podstatě jde o ekvivalent katalogu distribuovaného na mikrofiších. Pro uložení souborného katalogu tohoto typu je velmi vhodným médiem CD-ROM.

Každá knihovna ve spolupracující skupině si udržuje svůj nezávislý automatizovaný systém s vlastním katalogem a zároveň svou kopii souborného katalogu. Síťové spojení mezi knihovnami (ve smyslu přenosu dat) tedy není nutné.

Katalogizace může probíhat buď na všech místech, a to tak, že knihovny dodávají záznamy do souborného katalogu, nebo ji může provádět jediné ředitelské místo (nemusí být součástí spolupracující skupiny), které vytváří souborný katalog a dodává jej místním systémům; rozlišuje se tedy násobný katalog s místní katalogizacínásobný katalog s řízenou katalogizací. Katalogy jsou provozovány pouze distribuovaně (pro souborný katalog neexistuje žádný souborný systém).

Největší výhodou této architektury je, že nepotřebuje žádnou síť (a tudíž žádný síťový provoz) a že bibliografická kontrola dat je velmi snadná (v rámci řízené ředitelské katalogizace); nevýhodou je, že většinu času neobsahuje souborný katalog všechny aktuální údaje.

Protože jsou dílčí systémy zcela nezávislé, je celý systém velmi odolný.

a) Násobný souborný katalog s řízenou katalogizací

Bibliografie:
kopie bibliografických údajů    vícenásobné
kontrola duplicitních záznamůsnadná
kontrola souborů autoritsnadná
kontrola úrovně katalogizacesnadná
 
Uživatel:
uživatelské rozhranídvojí
simultánní prohledávání všech katalogůsnadné
filtr katalogů vybraných knihovensnadný
 
Administrativa:
aktualizacesnadná
stav výpůjčkyneuveden
 
Systém:
zatížení sítěžádné
zpracování centrální nebo klient/serverobojí
místní ukládáníano
dodatečné indexovánívícenásobné

b) Násobný souborný katalog s místní katalogizací

Bibliografie:
kopie bibliografických údajů    vícenásobné
kontrola duplicitních záznamůobtížná
kontrola souborů autoritobtížná
kontrola úrovně katalogizaceobtížná
 
Uživatel:
uživatelské rozhranídvojí
simultánní prohledávání všech katalogůsnadné
filtr katalogů vybraných knihovensnadný
 
Administrativa:
aktualizaceobtížná
stav výpůjčkyneuveden
 
Systém:
zatížení sítěžádné
zpracování centrální nebo klient/serverobojí
místní ukládáníano
dodatečné indexovánívícenásobné

Virtuální katalog (Virtual Catalogue)

Tento typ souborného katalogu představuje technologii, která se zatím jeví jako stěží dostupná, ale velmi dobře může být technologií budoucnosti. Nazývá se virtuální, protože žádný souborný katalog jako takový neexistuje: virtuální souborný katalog je uměle složen z katalogů jednotlivých zúčastněných knihoven.

Každá knihovna provozuje svůj nezávislý automatizovaný systém s vlastním katalogem a je síťově propojena se všemi ostatními knihovnami. Systémy všech knihoven jsou schopny se vzájemně prověřovat a odpovídat si na dotazy.

Katalogizace je místní (neexistuje žádný centrální systém) a každá knihovna se řídí sama. Provoz celého systému je nutně distribuovaný.

V reálném světě tato architektura zatím neexistuje. Její potenciální výhody spočívají v tom, že je řízena místně, že souborný katalog nepotřebuje žádné dodatečné zpracování a že všechny informace jsou aktuální. Nevýhody jsou v oblasti uživatelského rozhraní a bibliografické kontroly dat: bez spolupráce knihovníků a možnosti přechodů mezi systémy nebude pracovat.

Protože jsou jednotlivé systémy nezávislé, jsou velmi odolné a mohou pokračovat v práci, i když je síťové spojení mezi nimi přerušeno.

Bibliografie:
kopie bibliografických údajů    vícenásobné
kontrola duplicitních záznamůobtížná
kontrola souborů autoritobtížná
kontrola úrovně katalogizaceobtížná
 
Uživatel:
uživatelské rozhranívícenásobné
simultánní prohledávání všech katalogůsnadné
filtr katalogů vybraných knihovensnadný
 
Administrativa:
aktualizacesnadná
stav výpůjčkyuveden
 
Systém:
zatížení sítěstřední
zpracování centrální nebo klient/serverdistrib.
místní ukládáníano
dodatečné indexovánívícenásobné

Závěr

Ačkoli je virtuální knihovní katalog velmi slibným řešením pro budoucnost, nejsou jeho výhody v současnosti takové, aby byl jednoznačně doporučován jako náhrada za tradiční konkrétní souborný katalog. Další vývoj uživatelských rozhraní a způsobů přechodu mezi různými systémy velmi pravděpodobně umožní, aby se z virtuálních souborných katalogů staly bezešvé systémy. Tentýž vývoj však očekává i konkrétní souborné katalogy.

Skutečná bitva1 bude v budoucnosti svedena v oblasti zlepšení informací (stav výpůjček, počet a uložení kopií) a rozšiřitelnosti (přístup do tolika katalogů, kolik je žádáno/povoleno za cenu konverzního profilu/programu, začleňování nových knihoven do skupiny spojené s určitým souborným katalogem). Velkou neznámou je v obou ohledech možnost vzájemné převoditelnosti záznamů a dostupnosti konzistentních metod prohledávání více katalogů; tak jako při každé lidské činnosti i zde platí, že žádný výsledek, který získáme, není k užitku, pokud mu nemůžeme důvěřovat.

setting
1 rozumí se v knihovnicky vyspělých zemích
... zpět do textu
Zpět na začátek
ÚVT MU, poslední změna 14.11.2011