Jedním z hlavních produktů akademické obce jsou myšlenky. Jejich zhmotněním jsou pak výzkumné zprávy, články do časopisů, knihy. Stále více lidí myslí při prvním otevření těchto publikací nikoli na jejich obsah, ale posuzují je podle formy nebo - přesněji řečeno - podle toho, jak jsou vysázeny a jaký je jejich design.
Stále častěji se autor pokouší dát svým publikacím vzhled osobně a dělá si sazbu sám. Možnost okamžitých reedic, změn a úprav textu, zkrácení doby realizace a možnost ovlivnění finální podoby publikace stojí za čas spojený se sazbou. Vyzbrojen posledními hity softwarových produktů se autor pouští do boje s vizualizací svých myšlenek a většinou podceňuje hloubku sazečského kumštu. Stále více lidí vynakládá nezanedbatelnou energii, aby jejich publikace dobře vypadaly.1 Těmto autorům-návrhářům a typografům samoukům je určen tento seriál, ve kterém se budeme snažit čtenáře Zpravodaje upozornit na svízele spojené s procesem přípravy publikace do tisku.2
Příprava publikace je proces mnohotvárný. Ačkoli jde většinou o notoricky známé věci, zopakujme si pro ujasnění pojmů kroky při "klasickém" zpracování publikace:
Vidíme tedy, že i při realizaci publikační činnosti "na stole" (DTP) suplujeme hned několik dobře placených profesních specialistů, k jejichž profesím nám chybí přinejmenším výuční list. Každý řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek - je třeba potřebné znalosti získat, abychom se vyhnuli rozčarování z výsledku, až dostaneme námi napsané dílo do rukou.
Již při psaní rukopisu je vhodné myslet na sazbu a rukopis značkovat. Znamená to, že si autor zvolí (nebo přejme4) způsob, jak bude značit nadpis kapitoly, zvýrazněné slovo, slovo určené do rejstříku atd., čili ty entity, které jsou autorského charakteru. Neměl by se v této fázi zdržovat typografií (tj. třeba dělením slov, zalamováním odstavců), ale plně se koncentrovat na informační obsah textu, případně konzultovat pravidla českého pravopisu, pokud se jimi hodlá řídit.
Výběr editoru, který používáme pro psaní, nehraje velkou roli; stačí, když má standardní příkazy pro práci s bloky textu, vyhovuje nám a umožňuje dostatečně jemné členění autorských entit. Většina lokalizovaných DTP programů umí konvertovat text z rozšířených editorů.
Také je vhodné udržovat odkazy, křížové reference v textu na symbolické úrovni - zavést si pro obrázky, oddíly či kapitoly symbolická jména a ta používat v odkazech. DTP programy umejí tyto křížové reference nahrazovat aktuálním číslováním. Nemají však šanci, pokud v elektronické verzi rukopisu je pevné číslo oddílu a autor na poslední chvíli přidá číslovanou předmluvu. Pro sazbu je také vhodné co nejjemnější rozlišení autorských entit - čím jemnější značení, tím lépe; sjednotit dvě entity v jednu je vždy jednodušší, než je v celém rukopise znovu identifikovat. Například píšeme-li manuál programu a odlišíme-li v rukopise texty psané počítačem a psané uživatelem v ukázcích dialogu s počítačem, má sazeč/grafik šanci odlišit tyto entity typem písma bez nutnosti znalosti sázené problematiky.
Separátní pohled autora a sazeče na rukopis je doporučeníhodný a ušetří mnohé štrapáce. Každý dokument se vyvíjí a nikdy nikdo neví, kdy jej nebo jeho část bude nutno znovu vydat, přesadit a použít. Všechny elektronické zdrojové texty je vhodné archivovat pro další použití. Blíže k technickým detailům této problematiky viz [2,1]. V příštím pokračování se již zaměříme na design a sazbu publikací.
| [1] | J. Rybička a kol.
Programové vybavení počítačů (Zpracování textů počítačem).
Skripta VŠZ Brno, 110 s., 1992, ISBN 80-7157-040-0.
... zpět do textu |
| [2] | P. Sojka.
Pořizování textů na počítačích.
Int. publikace ÚVT MU, 24 s., 1989.
... zpět do textu |
| 1 | Místo aby se starali, zda jsou tyto publikace správné
po faktické stránce nebo zda jsou dobře napsány.
... zpět do textu |
| 2 | Stanou-li se z nich po přečtení článků aspoň částečně
takoví sazeči, jako se z typografa Oldřicha Nového stal herec,
bude účel splněn.
... zpět do textu |
| 3 | Poslední dva kroky se nyní dají provádět elektronicky sázecím
softwarem.
... zpět do textu |
| 4 | třeba SGML - Standard Generalized Markup Language či
LaTeX
... zpět do textu |
předchozí článek
