V předchozím čísle Zpravodaje (III/1) jsme první část úvah nad současným stavem a budoucností knihovnictví na MU uzavřeli souhrnem požadavků, které v souvislosti s připravovanou postupnou elektronizací klademe na knihovnický software. Vyjmenovaným požadavkům nejlépe vyhovují integrované modulární systémy založené na "průmyslových standardech" - operačním systému UNIX, Ethernetu, RDBMS s jazykem SQL, jazyku 4GL pro aplikační programování, jazyku C pro systémové programování atd.
Systémy, které zatím existují na domácím trhu, lze z tohoto pohledu charakterizovat jako teprve první zkušenosti s automatizací knihoven, s minimálním počtem prvních aplikací, těžko srovnatelné se zahraničními systémy vyvíjenými již od 70. let (viz [1]); jejich nasazení do knihoven MU by bylo přinejmenším předčasné.
V zahraničních nabídkách je naopak celá řada špičkových produktů, které lze jen velmi obtížně srovnávat. Nepochybně nejúplnější informace o existujícím softwaru, shromážděné z domácích i zahraničních zdrojů, jsou soustředěny v Národní knihovně v pražském Klementinu. Tamější poslední srovnávací rozbory ([4], [5]) byly provedeny na pozadí připravovaného projektu CASLIN (Czech and Slovak Library Information Network), který má sjednotit automatizaci čtyř hlavních českých a slovenských knihoven1, mimo jiné i implementací jednotného softwaru; použitá srovnávací kritéria proto podtrhují i požadavek reálného zvládnutí souborných katalogů o miliónech záznamů. V důsledku těchto rozborů (v nichž se pochopitelně odráží i to, jaký zájem o kontakt s našimi knihovnami jednotliví dodavatelé projevují) se nabídka softwaru, který je pro největší české a slovenské knihovny v současné době perspektivní, zúžila na 7 systémů: Aleph (ExLibris), BIS (DABIS), LIBS 100+ (CLSI), Marquis (Dynix), Oracle*Libraries (Fretwell-Downing), TINLib (IME) a VTLS (VTLS). Následující přehledové údaje o těchto systémech jsou čerpány z [2], [4] a [5]:
Vysoce funkční, komplexní systém s jednoduchou architekturou, pracuje s řadou abeced a poskytuje snadné a účinné vyhledávání v distribuovaných katalozích; není však příliš uživatelsky příjemný (user-friendly).
Komplexní modulární architektura systému dává velký prostor uživatelským modifikacím. Předností je pohodlné prohledávání katalogů a účinná práce se soubory autorit; součástí systému jsou i moduly pro tisk katalogizačních lístků. Kromě německé verze je k dispozici španělská a maďarská, na anglické verzi firma pracuje a do budoucna připravuje i verzi českou a slovenskou. Systém je prověřen v mnohouživatelských instalacích.
Nový systém Marquis, který nahradil předchozí, již nevyhovující Dynix, nebyl dosud uvolněn pro evropský softwarový trh; lze však předpokládat vysoce kvalitní produkt.
Pokles odbytu v posledních dvou letech souvisí s vývojem nového softwaru, na který se soustředilo úsilí firmy; lze očekávat vysoce kvalitní produkt.
Vysoce funkční a uživatelsky příjemný systém. Je zařazován mezi perspektivní systémy nové generace, není však zatím dostatečně ověřen praxí.
Uživatelsky velmi příjemný systém, lokalizovaný v 15 jazycích včetně češtiny (na implementaci československých standardů se podílela Národní knihovna). Poskytuje účinné nástroje pro vyhledávání v katalozích (navigování) a zadávání dat (soubory autorit). Je spolehlivě prověřen na instalacích do 32 terminálů, podpora potenciálně velmi velkých sítí je deklarována.
Vysoce funkční a spolehlivý systém, není však dostatečně uživatelsky příjemný a zatím nepodporuje Unix.
Pro srovnání systémů CLSI, Dynix, TINLib a VTLS dodejme ještě několik tabulkových údajů z článku [3] - jde o souhrnné údaje o jejich producentech do roku 1991 včetně a (v závorkách) dílčí údaje za rok 1991; zbývající tři systémy se zatím do tohoto přehledu 29 světově nejvýznamnějších dodavatelů knihovnického softwaru nezařadily.
Celkový počet instalací na světě:
Počet instalací CLSI Dynix IME VTLS Celkem 309
(1)743
(265)1350
(206)214
(33)Systémy s více než 4 terminály 298
(1)546
(173)1042
(164)150
(15)
Celkový počet instalací v akademických/veřejných knihovnách:
Knihovny CLSI Dynix IME VTLS Akademické knihovny 63
(0)157
(36)289
(42)83
(5)Veřejné knihovny 208
(1)264
(67)240
(37)97
(11)
Celkový počet instalací v různě velkých konfiguracích:
Systémy CLSI Dynix IME VTLS 1-4 terminály 11
(0)197
(92)308
(42)64
(5)5-16 terminálů 65
(0)256
(92)833
(96)43
(4)17-64 terminálů 148
(0)193
(48)208
(68)67
(5)65-200 terminálů 70
(1)82
(25)1
(0)27
(6)201+ terminálů 15
(0)15
(8)0
(0)3
(0)
Nejmenší a největší instalace - počet terminálů a titulů:
CLSI Dynix IME VTLS Nejmenší instalace:
Terminály
Tituly
2
20 000
1
8 000
1
10 000
2
3 000Největší instalace:
Terminály
Tituly
396
2 mil.
450+
1,7 mil.
82
350 tis.
250
3,8 mil.
Z pohledu projektu elektronizace knihoven MU, jejichž členitá struktura se odrazí i v bohatě členěném, oborově orientovaném katalogu se subkatalogy v rozsahu "pouze" statisíců záznamů, je třeba považovat softwarová doporučení Národní knihovny za významná, ale nikoli konečná, a doplnit je vlastními "vahami" - odvozenými jednak ze zkušeností příbuzných (akademických) institucí, jednak z přímého kontaktu s různými dodavateli knihovnického softwaru (tak jak to umožňují stále častěji pořádaná softwarová předvádění - od firemních až po mezinárodní veletrhy typu Mezinárodního veletrhu knihovnických technologií v anglickém Hatfieldu), viz [6]. Z diskusí, které knihovnicko-počítačové zastoupení MU představované Knihovní radou (viz Zpravodaj II/4) vedlo s dalšími vysokými školami, v nichž záměry automatizovat knihovnické služby již dospěly do stadia realizace (Univerzitou Karlovou v Praze, Univerzitou Palackého v Olomouci, Slezskou univerzitou v Opavě, ...), vyplynula jednoznačná orientace na systém TINLib:
| SHRNUTÍ | |
| Prvním knihovním softwarem, kterým budou automatizovány knihovny MU, je britský systém TINLib: jeho první instalace se uskuteční již během listopadu v centrálních knihovnách FF, LF a PrF (jde zatím o relativně malé MS-DOSové systémy pro souběžný přístup až 4 uživatelů/knihovníků); o další instalaci se jedná na oboru Fyzika PřF a na Katedře anglistiky FF. | |
| [1] | Výběr vhodného zahraničního programového systému pro
automatizaci knihoven UK.
Katedra VIK, FF UK, leden 1992.
... zpět do textu |
| [2] | Š. Kimlička.
Knižničný software na kongrese IFLA'90 v Štokholme.
Knižnice a vedecké informácie, 24, 1991, č.1, str. 30-36.
... zpět do textu |
| [3] | F. Bridge.
Automated System Marketplace 1992.
Library Journal, April 1992, str. 58-72.
... zpět do textu |
| [4] | Celostátní knihovnický systém - Přehled systémů.
Zpráva Národní knihovny, červen 1992.
... zpět do textu |
| [5] | V. Opočenský.
CASLIN - Specification for an Automated Library System.
Národní knihovna Praha, září 1992.
... zpět do textu |
| [6] | J. Kohoutková, M. Bartošek.
Zpráva ze zahraničního studijního pobytu.
ÚVT MU, říjen 1992.
... zpět do textu |
| 1 | Národní knihovny v Praze, Slovenské národní knihovny
v Martině, Státní vědecké knihovny v Brně
a Univerzitní knihovny v Bratislavě
... zpět do textu |
předchozí článek
