Před rokem jsme na stránkách Zpravodaje [1] informovali o zásadním obratu v možnostech přístupu vědců, odborných pracovníků, učitelů a studentů Masarykovy univerzity ke špičkovým světovým informačním zdrojům pro vědu a výzkum prostřednictvím Internetu. Díky podpoře ze strany vedení univerzity, ale především díky programu Ministerstva školství LI: Informační zdroje pro vědu a výzkum (vyhlášenému na čtyřleté období 2000 - 2003) prakticky ze dne na den zmizela informační bariéra, která po dlouhá desetiletí bránila tvůrčím pracovníkům univerzity v širokém přístupu k aktuálním odborným informacím a výrazně tak omezovala možnosti rozvoje vědy i kvalitu vzdělávacího procesu.
Během uplynulého roku došlo k dalšímu pozitivnímu posunu jak ve smyslu podstatného rozšíření nabídky dostupných informací, tak v možnostech jejich efektivního zpřístupnění. Nebude proto od věci připomenout, které špičkové informační zdroje mají naši uživatelé zdarma v současné době k dispozici - včetně relativně nedávno zpřístupněných zdrojů IDEAL (plné texty vědeckých časopisů z nakladatelství Academic Press), ScienceDirect (totéž z nakladatelství Elsevier Science) či LION (unikátní soubor téměř půl miliónu plných literárních textů z britské a anglické literatury). V další části příspěvku pak popíšeme možnost, jak mohou oprávnění uživatelé z MU přistupovat - pomocí proxy serveru instalovaného na ÚVT MU - ke všem těmto informačním zdrojům nejen z počítačů zapojených v univerzitní počítačové síti, ale odkudkoliv: z domova, z počítačů na ne-univerzitních pracovištích, ze zahraničí.
V současnosti mají uživatelé MU k dispozici 18 velmi rozsáhlých špičkových zahraničních informačních zdrojů dostupných on-line pomocí počítače zapojeného do Internetu a standardních www-prohlížečů, jako jsou MS Explorer a Netscape (stručná charakteristika zdrojů je uvedena níže). Ve většině případů se jedná o kumulativní mega-zdroje, kdy každý zdroj sám o sobě obsahuje stovky či tisíce databází, časopisů a dalších informačních materiálů zpřístupňovaných prostřednictvím jednotného uživatelského rozhraní. Obvykle jde o velmi nákladné komerční zdroje - cenově v řádu miliónů Kč ročně - hrazené z grantů programu LI (v některých případech s procentuálně malou spoluúčastí MU), dostupné za přesně stanovených licenčních podmínek. Všechny zdroje uvedené v tomto přehledu jsou přístupné všem oprávněným uživatelům Masarykovy univerzity (zaměstnancům a studentům, ale také registrovaným externím čtenářům v knihovnách MU), bez ohledu na tématické zaměření zdroje a fakultní příslušnost uživatele a bez omezení na počet souběžně přistupujících osob. Ke každému zdroji lze přistupovat přes jeho adresu URL přímo; aby si však uživatelé nemuseli pamatovat desítky různých adres (které se navíc mohou časem měnit), udržujeme pro přístup ke všem našim zdrojům rozcestník na adrese: http://library.muni.cz/e_zdroje.html.
Informační zdroje můžeme z hlediska jejich obsahu a určení rozdělit do dvou kategorií, na zdroje bibliografické a plnotextové.
Bibliografické zdroje (sekundární prameny) obsahují věcný a tématický popis dané informační jednotky - monografie, časopisu, článku v časopise, sborníku, příspěvku ve sborníku apod. v podobě bibliografických záznamů; neobsahují však již vlastní obsah-text jednotky. Jejich účelem je umožnit uživateli efektivní vyhledání údajů o tom, jaká informace je k pokrytí jeho informační potřeby k dispozici a kde se nalézá. Příkladem jsou na jedné straně lokální zdroje v podobě knihovních katalogů mapujících informační prostor příslušné knihovny, na straně druhé jsou to globální bibliografické, abstrakční a citační zdroje - jako například Current Contents, Web of Science, Chemical Abstracts, BookFind - popisující daný informační prostor globálně, celosvětově. Často tyto zdroje disponují sofistikovaným aparátem pro co nejjemnější popis tématického obsahu informačních jednotek - v podobě tezaurů, předmětových heslářů a systému klíčových slov - umožňujícím vyhledávání s co největší přesností (získat jen to, co skutečně hledám) a v co největší úplnosti (získat vše, co o dané problematice existuje). Bibliografické zdroje tedy umožňují lépe se orientovat v záplavě informací.
Plnotextové zdroje (primární prameny) obsahují pro vybrané informační celky - časopisy, sborníky, monografie, faktografické údaje - jejich úplné texty, tj. články z dostupných čísel/ročníků časopisů, příspěvky ve sbornících, texty knih, zprávy. V našem případě jsou tyto texty v digitální podobě (nejčastěji v podobě HTML-dokumentů, souborů ve formátech PDF či postscript, někdy i v podobě obrázků naskenovaných stran původního tištěného dokumentu), takže je lze předávat prostřednictvím počítačové sítě, zobrazit na monitoru počítače a vytisknout na tiskárně. Příkladem plnotextových zdrojů jsou databáze EIFL Direct a Proquest 5000, služba JSTOR, ScienceDirect aj. Zatímco bibliografické zdroje jsou obrovské počtem svých záznamů (až desítky či stovky miliónů záznamů), plnotextové zdroje jsou obrovské především svým objemem (rozsáhlé plné texty/obrázky desítek až stovek tisíc informačních jednotek).
Uveďme (v abecedním pořadí) přehled on-line elektronických zdrojů dostupných uživatelům MU v obou z výše uvedených kategorií:
Biological Abstracts, Zoological Records
Dvě bibliografické databáze od společnosti BIOSIS: databáze Biological Abstracts
(se záznamy od roku 1997) obsahuje reference na články z téměř 6000 časopisů z
oblasti life sciencies, včetně biochoemie, biotechnologií, botaniky, ekologie,
životního prostředí, mikrobiologie, neurologie, farmakologie, zdravotnictví
a zemědělství. Databáze Zoological Records (kompletní přístup k elektronickým
záznamům od roku 1978) pokrývá informace pro výzkum živočichů z oblastí od
biochemie aľ po veterinární medicínu. Pokrývá 4500 periodik ze 100 zemí.
Current Contents
Multidisciplinární bibliografická databáze od americké společnosti ISI (Institute
for Scientific Information) zveřejňující s týdenní periodou aktuální přehledy
obsahů prakticky všech významných vědeckých časopisů světa (přes 8.300 titulů)
ze všech oborů, rozdělených do sedmi tématických řad. V tištěné či disketové
podobě využívá tento zdroj řada pracovišť MU již desítky let. V on-line podobě
byla tato databáze v letech 1998-2000 prvním profesionálním elektronickým
zdrojem pro vědu a
výzkum zpřístupněným pro celou MU1.
V létě roku 2000 bylo v souvislosti se zprovozněním zdroje Web of
Science ukončeno její předplatné; server http://ccc.cuni.cz je pro naše
uživatele stále v provozu, data na něm však nejsou od srpna 2000 aktualizována.
Podle posledních jednání s ISI by jako bonus projektu Web of Science měla být
aktuální verze Current Contents
opět časově omezeným způsobem zpřístupněna, prozatím alespoň pro
období říjen-prosinec 2001.
PCI - Periodicals Contents Index
Retrospektivní bibliografická databáze od divize Chadwyck-Healey společnosti
Bell+Howell obsahující staré přehledy obsahů a bibliografické záznamy článků
z 3388 odborných a vědeckých časopisů z oblasti humanitních a sociálních věd z
období 1770-1990 (každý časopis v databázi je indexován od svého
prvního
vydaného čísla). Databáze obsahuje informace o více než 11 miliónech článcích,
ročně přibývá zhruba milión záznamů.
SportDiscuss
Bibliografická databáze z oblasti sportu a fitness od SIRC (Sport Information
Resource Centre), obsahující citace více než půl miliónu prací (časopiseckých
článků, knih, sborníků, výzkumných zpráv, disertací) od roku 1975 po současnost.
Pokrývá kompletní řadu sportovních disciplín, sportovní medicínu,
aplikovanou
fyziologii, trénink, dopink, tělesnou výchovu, biomechaniku, sportovní management,
ekonomii, historii a další.
TourCD
Bibliografická databáze od CAB International obsahující reference a abstrakty
odborných a vědeckých článků z oblasti volného času, rekreace a turistiky.
Web of Science
Multioborová citační databáze od společnosti ISI je finančně nejnáročnější
informační
zdroj v celé ČR. Jedná se o www-podobu známých databází Science Citation Index,
Social Science Citation Index a Arts & Humanities Citation Index. Databáze
obsahuje týdně aktualizované údaje o článcích z více než 8.500 vědeckých
časopisů ze všech oborů. Kromě bibliografických údajů a abstraktu jsou u
každého článku uvedeny všechny jeho reference a také všechny jeho citace
(odkazy na daný článek z novějších prací). Naši uživatelé mají k dispozici
20-letou retrospektivu databáze.
Digitální knihovna ACM
Digitální knihovna americké počítačové asociace ACM, obsahující
elektronické
verze cca 30 časopisů z oblasti computer science vydávaných ACM od roku 1985
a dále plné texty všech sborníků vědeckých konferencí pořádaných ACM od roku
1985 (celkově jde o tisíce sborníků z více než 130 sérií konferencí ACM).
EIFL Direct
Jeden z obrovských mega-zdrojů: metadatabáze plných textů článků z celkem
3.300 časopisů, novin a zpravodajství od r. 1990, především z oblasti sociálních
a humanitních věd, od EBSCO Publishing - jednoho z předních světových dodavatelů
elektronických a tištěných časopisů. Informace jsou rozděleny do několika
dílčích databází: Academic Search Elite (společenské a humanitní vědy),
Business Source Premier (ekonomie, finance, management, účetnictví, mezinárodní
obchod), Newspaper Source Plus (přes půl miliónu článků z více jak 100
novin
v anglickém jazyce) a MasterFILE Premier (obecně zájmové tituly, obchod, zdraví,
kultura). K tomu navíc medicínské databáze Medline,
Health Source Plus
a další.
IDEAL (Academic Press)
Služba umožňující on-line přístup k elektronickým verzím vědeckých časopisů
z nakladatelství Academic Press. Časopisy z tohoto nakladatelství pokrývají
zejména oblasti medicíny, přírodních věd a informatiky, částečně pak také
sociálních věd, psychologie a některých dalších. Do 30.9.2001 mají uživatelé
MU přístup ke všem více než 300 titulům z nakladatelství Academic Press;
po
tomto datu bude přístup omezen již jen na ty časopisy, které v tištěné podobě
odebírá některý z členů českého konsorcia IDEAL, jehož je MU členem.
V současnosti jde o 175 titulů časopisů.
JSTOR - Journal Storage
Retrospektivní databáze digitalizovaných plných textů ze 120 předních amerických
vědeckých časopisů z humanitní oblasti (antropologie, ekologie, ekonomika,
filosofie, finance, historie, literatura, matematika, politické vědy, sociologie,
statistika, vzdělávání). Každý časopis je plně digitalizován od prvního vydaného čísla,
sahajícího mnohdy hluboko do minulého století, až po pohyblivou hranici 3-5 let
od současnosti - podle dohody s vydavatelem tištěné verze. Větší část nákladů
na předplatné pro MU je pokryta příspěvkem Mellonovy nadace.
KnowEurope
Rozsáhlý integrovaný zdroj informací o EU, ale také o Evropě v širším slova
smyslu - o institucích a organizacích, politických iniciativách, legislativní
činnosti, o lidech a národech Evropy. Zahrnuty jsou: Novinky a průběžné
zprávy,
Klíčová legislativa a politika,
Fakta, čísla, analýzy,
Lidé-pracoviště-funkce, www adresář a
Související informace
(vybrané bibliografické záznamy článků, studií, zpráv a monografií).
LION
LIterature ONline od Chadwyck-Healey představuje unikátní soubor více jak
300.000 úplných literárních textů z britské a americké literatury, ale také
kritických článků a bibliografických odkazů. To vše rozděleno tématicky do
19 databází - anglická poezie, americká poezie, afroamerická poezie, anglické
drama, americké drama, beletrie, plné texty z literárních časopisů, Websterův
slovník aj.
LINK (Springer-Verlag)
Služba umožňující on-line přístup k elektronickým verzím více než 400 vědeckých
časopisů z nakladatelství Springer-Verlag. Časopisy z tohoto nakladatelství
pokrývají zejména oblasti medicíny, přírodních věd, počítačových věd, práva
a ekonomiky.
LNCS (Lecture Notes in Computer Science)
On-line databáze elektronických verzí sborníků vědeckých konferencí a monografií
z oblasti computer science, umělé inteligence a jejich aplikací, publikovaných
nakladatelstvím Springer-Verlag v rámci řady Lecture Notes in Computer Science.
Každoročně je v rámci této řady vydáno přes 200 sborníků a specializovaných publikací
ze všech oblastí počítačových věd.
ProQuest 5000
Další z mamutích mega-zdrojů: Jde o velmi rozsáhlou databázi aktuálních
informací společnosti Bell+Howell zahrnující plné texty cca 5000 periodik
a dále bibliografické záznamy z dalších cca 3000 časopisů, pokrývajících
zejména: humanitní a společenské obory, obchod, medicínu, aplikované přírodní
vědy, výpočetní a telekomunikační techniku. Retrospektivní pokrytí je od roku
1993 do současnosti (navazuje na bibliografickou databázi PCI pokrývající
zpětně období od roku 1993 do minulosti). Záznamy o nových publikacích jsou
v databázi zveřejňovány nejpozději do 48 hodin od jejich vydání.
ScienceDirect (Elsevier)
Služba umožňující on-line přístup k elektronickým verzím vědeckých časopisů
z nakladatelství Elsevier Science.
Časopisy z tohoto nakladatelství pokrývají zejména oblasti medicíny,
přírodních věd, matematiky, výpočetní techniky, ale též ekonomie, obchodu a
řízení, psychologie a sociálních věd a dalších. Jako součást českého konsorcia
ScienceDirect má MU do konce roku 2001 přístup ke všem 1200 titulům časopisů
z nakladatelství Elsevier Science retrospektivně za období posledních pěti let
(od r. 1996). Od roku 2002 bude přístup omezen jen na ty časopisy, které v
tištěné podobě odebírá některý z členů českého konsorcia ScienceDirect. V
současnosti jde o 400 titulů časopisů.
Journal Citation Reports
Jde o specializovanou databázi obsahující statistické údaje a nástroje pro
systematické a objektivní bibliometrické vyhodnocování a porovnávání vědeckých
časopisů zpracovávaných bibliograficky společností ISI (viz Web of Science a
Current Contents). Jedním z nástrojů pro toto porovnávání je tzv. impact factor,
který udává míru frekvence citací průměrného článku daného časopisu za dané období,
a lze jej využít jako základ pro odhad prestiže akademických časopisů.
Tento zdroj
slouží především informačním specialistům, nakladatelům a editorům; je však
využitelný i autory, zejména pro výběr časopisů k publikování a identifikaci
časopisů relevantních pro oblast jejich odborného zájmu.
Všechny výše uvedené informační zdroje jsou komerční, dostupné na základě
zaplaceného ročního předplatného a pouze v souladu se stanovenými licenčními
podmínkami. Jednou z podmínek je to, že je třeba učinit mj. i technická opatření
pro zabránění přístupu neoprávněným osobám. Standardním mechanismem pro omezení
přístupu, použitým u všech našich zdrojů, je IP autentizace. To znamená, že server
poskytující informační zdroj umožní přístup pouze počítačům s povolenou internetovskou
IP adresou. IP adresa počítače má tvar čtyř čísel oddělených tečkou, např. 147.251.9.58
.
Všechny počítače v síti MU - a pouze tyto počítače - mají adresu začínající dvojčíslím
147.251.
Jestliže si tedy MU koupí přístup k některému informačnímu zdroji, pak jeho
provozovatel přidá na svém serveru množinu 147.251.*.*
do seznamu povolených IP adres
a tím je automaticky zajištěn přístup ze všech počítačů MU. Bude-li však chtít
oprávněný uživatel MU pracovat s informačním zdrojem z domova nebo
z pracoviště,
jež není součástí MU, přístup mu nebude umožněn. Tato situace je běžná
třeba
na lékařské fakultě, kdy řada lékařů s pracovním poměrem na MU je zaměstnána
a sídlí např. ve Fakultní nemocnici Bohunice, která není součástí MU.
Pro ošetření těchto případů byl na ÚVT MU zřízen tzv. proxy-server, který slouží
jako prostředník mezi koncovým počítačem oprávněného uživatele nacházejícím se
mimo IP adresový prostor MU a servery licencovaných informačních zdrojů. Princip
je jednoduchý:
Uživatel si nastaví ve www-prohlížeči na svém počítači adresu proxy-serveru
a přihlásí se na proxy-server za použití svého osobního přihlašovacího jména
a hesla přiděleného mu v Informačním systému MU. Proxy-server ověří platnost
jména a hesla uživatele, a pokud je kontrola úspěšná, přidá na dobu 24
hodin
tento počítač mezi oprávněné počítače. Díky nastavení proxy-serveru ve www-prohlížeči
procházejí všechny požadavky směřující od koncového počítače uživatele na
server
informačního zdroje přes proxy-server, který pro oprávněný počítač zamění jeho
IP adresu svou vlastní IP adresou a tu předá serveru informačního zdroje. Protože
proxy-server je řádným počítačem v síti MU, jeví se koncový počítač uživatele
informačnímu zdroji rovněž jako počítač z Masarykovy univerzity.
Stručně zrekapitulováno: Přistupuje-li uživatel k informačním zdrojům z počítače zapojeného v počítačové síti MU, nemusí provádět žádné nastavování a pracuje stejně jako dosud. Chce-li získat přístup z počítače mimo MU, provede dva kroky:
cache34.ics.muni.cz
port 5555
, nebo tzv. automatickou
konfiguraci zadáním
adresy https://inet.muni.cz/pub/libproxy.pac do odpovídajícího políčka pro
automatickou konfiguraci. Přesný postup závisí na typu a verzi www-prohlížeče.
Tento krok se provede jednorázově, čili není třeba jej v budoucnu již
opakovat!)Podrobnější návod pro nastavení www-prohlížeče a pro používání proxy-serveru ÚVT lze nalézt na adrese http://library.muni.cz/proxy.html (odkaz na tuto adresu je uveden také přímo na www-stránce s rozcestníkem on-line elektronických informačních zdrojů MU).
Výše uvedené informační zdroje nejsou jediné, k nimž mají uživatelé z MU přístup. Další existující zdroje jsou však již dostupné určitým omezujícím způsobem: buď jen pro odborníky daného oboru (např. strukturní a reakční databáze Beilstein a Gmelin pro oblast organické a anorganické chemie, či databáze řeckých a latinských autorů starověku a středověku pro odborníky z klasických studií FF) a/nebo pomocí speciálních klientských programů (například databáze na univerzitním CD-ROM serveru - Česká národní bibliografie, BookFind, Ulrich's International Periodicals, Ekonomicko-právní informační server a další). Průběžně se také nabídka zdrojů rozšiřuje - pro nejbližší období je připravováno zpřístupnění plných textů pro časopisy obsažené v citační databázi Web of Science. Novinky jsou průběžně zveřejňovány v Aktualitách na univerzitním knihovnickém serveru http://library.muni.cz/.
[1] | M. Bartošek. El. informační zdroje na Masarykově univerzitě.
Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2000, roč. 11, č. 2, s. 1-4.
... zpět do textu |
1 | Viz M. Bartošek. Vyhledejte si v
Current Contents na www. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1998,
roč. 9, č. 1,
s. 14-18.
... zpět do textu |