• O Zpravodaji
• Pro autory
• Pro čtenáře
• Statistiky

• Aktuální číslo
• Archivní čísla

• Autoři
• Články
• Seriály

• Vyhledávání

   

Univerzitní knihovny jinde a jinak

Ve dnech 15.-21.12.1991 jsem vykonal služební cestu, jejímž cílem bylo navštívit univerzitu v Regensburgu a konkrétně Institut für Slavistik. Cesta byla uskutečněna na pozvání prof.K.Trosta.

Knihovnu na této univerzitě znám jako uživatel již ze studijního pobytu v r.1990, ale teprve během loňského předvánočního pobytu jsem měl příležitost seznámit se podrobněji s její organizací, způsobem katalogizace, začleněním do bavorské sítě knihoven, finančním zajištěním a formami práce knihovny.

Regensburgská univerzitní knihovna mě zajímala jako člena Rady informačních technologií, neboť i na Masarykově univerzitě začíná být problematika knihoven (konečně) aktuální, a to zejména ve vztahu k počítačovým sítím a k pokusům začlenit otázku knihoven do sféry působnosti Ústavu výpočetní techniky MU. Problematiku knihoven pokládám za podstatnou i z hlediska celkového dalšího vývoje Masarykovy univerzity jako takové.

V následujících řádcích bych čtenáře rád stručně seznámil se situací v univerzitní knihovně v Regensburgu a z této charakteristiky se pak pokusím vyvodit i některé širší závěry pro Masarykovu univerzitu.

1. Počítačová knihovní síť v Bavorsku
   Univerzitní knihovna v Regensburgu je součástí univerzitní počítačové sítě ve spolkové zemi Bavorsko, která sdružuje 11 univerzit a 10 tzv. Fachhochschule, tj. samostatných fakult s úrovní o něco nižší, než mají univerzity. Knihovní katalogy pro celou síť jsou uloženy v databázi provozované na jednom počítači (typu Siemens, který patří lékařské fakultě) na univerzitě v Mnichově. Celá síť je rozdělena do dvou částí:
   1. 5 univerzit patří do tzv. on-line poolu a jejich uživatelé mají přístup do společné knihovní databáze, tj. do všech katalogů, přímo přes počítačové terminály a pracovní stanice umístěné na jednotlivých univerzitních pracovištích (katedrách a ústavech a čítárnách).
   2. Ostatní univerzity patří do tzv. off-line poolu a jejich uživatelé mají přístup do knihovních katalogů prostřednictvím mikrofiší a mikrofišových čtecích přístrojů umístěných obvykle v jednotlivých čítárnách a ve vlastní centrální knihovně (samostatné fakultní knihovny tu prakticky neexistují, i když jednotlivé čítárny jsou organizovány oborově). Regensburgská knihovna patří do této skupiny, ale v blízké budoucnosti (letos) se chystá přejít do první skupiny (tj. do on-line poolu). Počítá se asi se 170 terminály (PC a pracovními stanicemi), které budou rozmístěny po ústavech a katedrách a v jednotlivých čítárnách.
   3. Katalogy univerzit v síti jsou sdruženy do databáze implementované v databázovém systému firmy Siemens (cena jedné instalace tohoto systému se pohybuje kolem 100 tis. DM). Celkem je v bavorské univerzitní databázi něco přes 10 miliónů záznamů. Doplňování katalogu se provádí přes diskety a magnetické pásky. Při vytváření a aktualizování katalogů se v poslední době začíná užívat pamětí CD ROM.
2. Řízení bavorské sítě knihoven
   Univerzitní knihovny v popsané síti řídí k tomu účelu vytvořená meziuniverzitní komise, která je téměř "malým ministerstvem" a má blízko k ministerstvu kultury spolkové země Bavorsko.
3. Knihovna na univerzitě v Regensburgu
   Byla založena v r.1964 a slouží centrálně všem fakultám. Získávání knih a časopisů pro jednotlivé fakulty a obory mají v knihovně na starosti vybraní "oboroví" knihovníci, kteří ve spolupráci s obory objednávají příslušné tituly.
   1. Katalogy - abecední, předmětový, systematický - jsou pro uživatele dostupné na mikrofiších a prostřednictvím mikrofišových čtecích přístrojů umístěných v jednotlivých čítárnách a přímo v centru knihovny. Mikrofišové katalogy vyrábí z disket a magnetických pásek pro univerzitu příslušná komerční firma (cena 1 mikrofiše je 18 feniků). Přes počítačové terminály (PC) mají do centrální databáze-katalogu v Mnichově přístup jen knihovníci. Lístkových katalogů se již prakticky neužívá.
   2. Fondy - celkem cca 2,5 mil. titulů, z toho jen slavistické obory mají 60 tis. knih a 150 časopisů (v čítárně).
   3. Databázový systém - v zásadě jsou všechny knihovní katalogy uloženy v databázi, která se pro všechny účastníky bavorské univerzitní knihovní sítě kompletně aktualizuje dvakrát ročně - vždy před začátkem semestru.
   4. Počet zaměstnanců knihovny - knihovna má 207 pracovních míst, přitom slouží všem fakultám (univerzita má cca 15000 studentů).
   5. Roční náklady celkem - 4,4 mil. DM, což je údaj za rok 1989. Tyto prostředky nejsou součástí rozpočtu univerzity a jsou univerzitní knihovně poskytovány přímo spolkovým ministerstvem financí.
4. Názor pracovníků regensburgské knihovny
   Pracovníci knihovny (dr.Lorenz a dr.Hampelová), s nimiž jsem měl možnost mluvit, vyjádřili názor, že současná podoba bavorské sítě univerzitních knihoven je příliš centralizovaná a že by dali přednost spíše její distribuované formě. Počítač, na němž je univerzitní databáze provozována, již nedostačuje současným požadavkům a díky přetížení se poměrně často vyskytují poruchy. Dali by také přednost jiným databázovým systémům, než je systém firmy Siemens, např. systémům ADABAS a OCLC.
5. Závěry pro Masarykovu univerzitu
   1. Zajímavým poznatkem je fakt, že knihovny v bavorské knihovní síti včetně technického vybavení nejsou záležitostí výpočetních středisek na jednotlivých univerzitách. Ta spolupracují nanejvýš při výběru a instalaci hardwaru. Problematiku knihoven včetně jejich komputerizace řeší zcela samostatně k tomu účelu sestavované komise ve spolupráci s knihovníky, kteří mají potřebnou vysokoškolskou kvalifikaci a znalosti v oblasti výpočetní techniky. Z tohoto hlediska je zřejmé, že problematika knihoven by ani na MU neměla patřit do sféry působnosti Ústavu výpočetní techniky.
   2. Jak ukazuje příklad spolkové země Bavorsko, bylo by i u nás rozumné začít řešit otázku knihoven nejen v rámci Masarykovy univerzity, ale celé Moravy či dokonce celé ČR. V každém případě by bylo vhodné spojit se v této věci co nejdříve s ostatními vysokými školami v Brně.
   3. K tomu dále přistupuje závažná okolnost, že na vídeňské univerzitě se nyní začíná připravovat nová koncepce univerzitní knihovny. To je situace, která nastává, obrazně řečeno, jednou za sto let. Naskýtá se nám tak reálná možnost spojit se v tomto bodě s vídeňskou univerzitou a pokusit se dosáhnout společného řešení aspoň při budování knihovní databáze, v níž by byly uloženy příslušné katalogy. V lepším (a nikoli nereálném) případě se můžeme pokusit o propojení naší počítačové sítě s vídeňskou a získat přístup i do knihovních katalogů vídeňské univerzitní knihovny. Tak si představuji skutečný vstup do Evropy, který by ani nevyžadoval mimořádné finanční náklady.
6. Co dělat?
   1. Inspirujeme-li se bavorským příkladem a seznámíme-li se s názory kolegů z Vídně, měli bychom co nejdříve vytvořit na MU knihovní komisi, složenou z kompetentních představitelů fakult (tj. vždy jeden vysokoškolský učitel a jeden kvalifikovaný knihovník, což by při počtu šesti fakult patrně představovalo 12 osob).
   2. Smyslem existence této komise by mělo být vypracování koncepce knihovní počítačové sítě MU a po konzultaci s Radou informačních technologií a kompetentními pracovníky ÚVT navržení jednotného způsobu katalogizace a výběr co nejvhodnějšího databázového systému, samozřejmě po dohodě a ve spolupráci s vídeňskou univerzitou. K tomu by patřil i odhad výše předpokládaných nákladů, které se pravděpodobně mohou pohybovat až v desítkách miliónů Kčs.
   3. Vzhledem k tomu, že právě vzniká BAPS (Brněnská akademická počítačová síť), nabízí se příležitost vytvořit i BAKS (Brněnskou akademickou knihovní síť) a koordinovat její vznik s již započatými pracemi na BAPS.
   4. Vytváření univerzitní knihovní sítě by mělo nepochybně vycházet již z úrovně jednotlivých fakultních knihoven; např. lze očekávat, že k tomu v brzké době dojde na filozofické fakultě, jejíž knihovna čítá něco přes půl miliónu svazků a je v tomto ohledu unikátní v rámci celé ČR.
   5. I bez hlubšího rozboru lze však vidět, že budování vysokoškolské knihovní sítě dává dobrý smysl v rámci nejen Brna, ale celé Moravy či dokonce celé ČR. Lze doufat, že společným a koordinovaným postupem bude možno získat i větší finanční prostředky spolu s jistotou, že budou vynaloženy vskutku efektivně.
   6. Dalším logickým a přirozeným krokem by podle našeho názoru bylo napojit na univerzitní knihovní síť i dosavadní tzv. Univerzitní knihovnu a Státní technickou knihovnu.
   7. Fakt, že knihovny na vysokých školách (i jinde) jsou dnes v katastrofálním stavu, je pro nás v jistém smyslu výhodou - můžeme nyní začít budovat akademickou knihovní síť z nulového bodu jako co nejmodernější distribuovanou počítačovou síť, aniž bychom se museli zatěžovat již překonanými řešeními.
   Promyšlený přístup spojený s výběrem kvalitního technického vybavení tu bude tou nejefektivnější investicí do budoucnosti a kvalitní vstupenkou do společnosti vyspělých zemí. Dokážeme-li najít dostatečně kvalitní a chytré řešení, můžeme snad získat i jistý náskok. Nutnou podmínkou zde ovšem je, že začneme jednat hned, že se bezprostředně pokusíme navázat potřebné kontakty s vídeňskou univerzitou a s ostatními vysokými školami v Brně a že se pokusíme dohodnout na volbě pokud možno optimálního databázového systému, v němž začneme novým způsobem ukládat své dosavadní knihovní katalogy.