Po obecné informaci o TCP/IP se zmíníme o některých konkrétních softwarových produktech, které pro nás přicházejí v úvahu. Zaměříme se na operační systémy, které se nás bezprostředně týkají, tedy DOS a UNIX.
V UNIXu je naše volba celkem jednoduchá. Prakticky ke každé implementaci UNIXu existuje i implementace TCP/IP. U některých verzí je TCP/IP přímo součástí základní dodávky UNIXu. Tak je tomu například u UNIXu System V Release 4, který obsahuje protokol TCP/IP se standardními aplikacemi jako FTP, telnet atd., další aplikace jako NFS, RFS a obvykle i X Window System. Obdobně je to i u systému SunOS, varianty UNIXu firmy SUN. X Window System v něm sice není obsažen, ale existuje k němu jako public domain software. O něco jiná situace je u dvou nejrozšířenějších implementací UNIXu pro PC AT 386 - SCO UNIXu a Interactive UNIXu, ke kterým lze jednotlivé části síťového softwaru dokupovat v jednotlivých programových balících. K dispozici jsou balíky pro TCP/IP (obsahující základní aplikace jako FTP, telnet, rcp, ...), NFS, X Window. Ke všem implementacím TCP/IP jsou rovněž k dispozici vývojové prostředky, umožňující vývoj dalších síťových aplikací, a obvykle i tzv. Socket library, odpovídající standardu definovanému implementací TCP/IP pro Berkeley UNIX a zajišťující přenositelnost aplikací na většinu jiných systémů.
Zmapovat prostor v DOSu je podstatně složitější, existuje totiž velké množství různě zdařilých implementací TCP/IP a aplikací. Bohužel v této oblasti nedošlo ke standardizaci softwarových rozhraní, takže jen výjimečně lze jednotlivé produkty navzájem kombinovat. Implementace pro DOS můžeme rozdělit do dvou velkých skupin: public domain software a komerční produkty.
V této oblasti existuje velká programátorská aktivita, zejména ve vysokoškolském prostředí. Ne všechny aplikace jsou pravé public domain, tedy zcela neomezeně šiřitelné, obvykle jsou dána přesná pravidla, za jakých podmínek lze daný software používat a šířit, např. pro nekomerční účely nebo ve školském prostředí. Většina implementací je dostupná i se zdrojovými texty, což otevírá velké možnosti ke spolupráci při vývoji síťového softwaru. Programy jsou samozřejmě poskytovány bez záruky, s autory je však většinou možno navázat kontakt (obvykle prostřednictvím elektronické pošty) a ti jsou téměř vždy ochotni spolupracovat při odstraňování případných problémů. Takže servis může být někdy i lepší než u komerčního softwaru.
V public domain sféře bohužel zcela chybí implementace dvou dosti důležitých aplikací - NFS a X Window. To je důvod, proč se v mnoha případech musíme zaměřit na komerční software. Ale tam, kde nepotřebujeme sdílení souborů nebo X Window, lze plně vystačit s public domain prostředky.
Rovněž komerčních produktů je celá řada, nejpoužívanější jsou následující tři:
K výše uvedeným produktům lze získat i vývojová prostředí s knihovnami podprogramů kompatibilními s Berkeley Socket Library. Mnohé aplikace od jiných firem využívají těchto prostředků, nejvíce aplikací staví na PC/TCP, naopak menší množství jich existuje pro BW-NFS.
Co se týče X Window, existuje velké množství implementací, které obvykle využívají některých z výše uvedených TCP/IP produktů. Rovněž databázové systémy pro práci v síti vyžadují některou z uvedených implementací TCP/IP.
Komerční implementace TCP/IP jsou zatím poměrně drahé, například jedna instalace PC/TCP+ stojí $490. Lze však využít velmi výhodných slev pro tzv. site license (pro 20 a více instalací) i dalších slev pro školy. Například cena jedné instalace pro univerzitu při celkovém počtu 20 instalací je $207, při 1000 a více instalacích už jen $64 (k tomu je nutno připočíst ještě asi 15% za údržbu softwaru). V obdobných cenových relacích se pohybuje i software ostatních firem. Je však třeba si uvědomit, že šetření na tomto místě, zakoupíme-li místo TCP/IP a NFS jiný, lacinější software, se nám může prodražit v budoucnu, kdy takovýto software budeme muset nahradit jiným, zatímco u TCP/IP máme perspektivu jeho využití na velmi dlouhou dobu.
TCP/IP samozřejmě není všelék, v mnoha případech budeme využívat i jiný síťový software. Proto nás zajímá, jak lze TCP/IP spojit s jinými prostředky. Uveďme alespoň některé konkrétní případy.
Protože se univerzitní sálový počítač HDS 6660 stal uzlem mezinárodní sítě EARN, je nezbytné zpřístupnit její základní služby co nejširšímu okruhu uživatelů. Za tímto účelem byl vyvinut software pro bránu1 mezi uzlem EARNu a prostředím UNIX-TCP/IP.2 Tento software zajistí přenos elektronické pošty až do jednoho z UNIXovských serverů na ÚVT, odtud prostřednictvím TCP/IP (a případně UUCP) bude pošta doručena až do UNIXovských serverů na jednotlivých pracovištích a případně i do koncových DOSovských stanic. Obdobně bude zajištěn i opačný směr přenosu pošty.
Některá pracoviště používají síťový systém Novell, především pro sdílení souborů na serveru. Není třeba se obávat, že se nedostanou ke službám poskytovaným univerzitní sítí založenou na TCP/IP. V zásadě existují dvě hlavní možnosti, jak spojit oba světy. Jednou z nich je přenos IP datagramů prostřednictvím novellovského protokolu IPX, pomocí tzv. paketového driveru. K tomu však je zapotřebí TCP/IP brána na spojení sítě s Novellem a sítě provozující TCP/IP normálním způsobem. Uživatelské stanice pak mohou současně sdílet disky novellovského serveru a zároveň provozovat například telnet nebo FTP do UNIXového serveru na TCP/IP síti. Jako výhodnější se jeví druhá varianta, kdy na jedné lokální síti spolu koexistuje jak novellovský server, tak UNIXovský počítač, přičemž po síti mohou být přenášeny jak IPX, tak IP pakety. DOSovské stanice mohou díky paketovému driveru a speciální verzi driveru pro IPX využívat obojí software. Nejnovější verze Novellu, Netware 3.11, již sama poskytuje podporu pro TCP/IP, je ale podstatně dražší než předchozí varianty, realizovatelné použitím public domain prostředků. Koexistence Novellu a TCP/IP může být za určitých okolností výhodná, má ale i své nevýhody. Především je třeba vše zdvojovat, musíme mít dvojí servery, udržovat dvojí software. Náklady na údržbu a další rozšiřování sítě pak mohou být vyšší než prostředky ušetřené levnějším softwarem pro sdílení souborů.
V poslední době velmi diskutovanou sítí je Lantastic, především pro svou nízkou cenu. Spojení s TCP/IP je možné, lze využít toho, že Lantastic pracuje s protokolem NETBIOS. Obdobně jako pro IPX existuje paketový driver i pro NETBIOS, pro spojení s TCP/IP sítí je však nezbytná TCP/IP brána, čímž se vše prodraží. Tato varianta je nyní zkoušena v síti oboru Fyzika na PřF.
Je celá řada dalších problémů týkajících se spojení TCP/IP s jinými systémy. Snažíme se najít vhodné napojení na síť PS/2 počítačů s OS/2, velkou otázkou (finanční) je napojení na IBM a IBM-like sálové počítače (potřebný software většinou existuje, ale je velmi drahý), další problémy se jistě objeví.
Ať již se svět počítačů bude vyvíjet jakkoliv, jedno je jisté. Nikdo již nemůže zůstat na pustém ostrově, izolován od ostatních. Je třeba vytvořit mosty mezi počítači, tak aby bylo splněno motto tohoto článku. Doufejme, že počítačové mosty pomohou budovat i mosty mezi lidmi, velmi to teď potřebujeme!
| 1 | zde ve smyslu obecném, nikoli TCP/IP
... zpět do textu |
| 2 | Momentálně je k provozu tohoto softwaru nutný počítač
EC 1027, pracuje se však na umožnění přímého provozu
Hitachi-UNIX bez účasti EC.
... zpět do textu |
předchozí článek
